Na třicátém ročníku slavnostního ceremoniálu, který se kvůli koronavirové pandemii místo na Harvardské univerzitě tentokrát konal online, bylo jako každoročně předáno deset ocenění za výzkumy ve fyzice, psychologii, ekonomii, medicíně a dalších oborech. Tato akce předchází vyhlašování skutečných Nobelových cen, které se letos udělují od 5. do 12. října.

Vzrušující a zábavné ocenění, pochvalují si vědci

Za pravděpodobně nejbizarnější výzkum tohoto roku si odnesl cenu antropolog Metin Eren z Kent State University v Ohiu. Jeho cílem bylo zrekonstruovat anekdotický příběh o inuitském muži, který si zmrazením vyrobil nůž z vlastních výkalů a zabil jím zvíře. Tým Erena zmrazil v laboratoři výkaly na -50 ° C a poté je zformoval do podoby ostrých nožů. Eren svým výzkumem uspěl – podařilo se mu prokázat, že vyrobené nože nefungují tak, jak popisuje příběh. S tímto nožem byste tedy možná něco i nakrájeli, ale pravděpodobně by vám to příliš nechutnalo. Eren si nicméně ocenění považuje: „Ig Nobels jsem sledoval celý život. Je to splněný sen. Opravdu,“ vyjádřil se k ceně.

Tento rok zabodoval i Chris Watkins, psycholog z University of Abertay, který získal cenu za ekonomii. Jeho výzkum zjistil, že častěji se líbají partneři, kteří mají výrazně rozdílné příjmy. „Pokud je líbání důležitým gestem pro udržení dlouhodobého vztahu, naše data ukazují, že častější je pro lidi z různých ekonomických prostředí," uvedl Watkins.

Cena za psychologii byla udělena vědcům, kteří tvrdí, že objevili způsob, jakým lze identifikovat narcisty podle tvaru obočí. „Je to vzrušující a zábavné ocenění,“ řekla Miranda Giacomin z MacEwan University v kanadské Albertě. Podle jejího výzkumu mohou obličejové rysy prozradit, jestli dotyčný je či není narcistou, přičemž klíčovým znakem je podle Giacomin právě tvar obočí.

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté přimět k zamyšlení“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti. Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů.

„Anti-nobelovkou“ se pyšní i Češi

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, zda vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Ve stejný rok dostal cenu i tým Vlastimila Harta, a to za trpělivé monitorování toho, jakým směrem močí pejskové a zda si u toho všímají magnetického pole Země.

Předávání skutečných Nobelových cen, které od roku 1901 uděluje švédská akademie věd, začíná již za několik dní. V pondělí 5. října bude předána cena za fyziologii či medicínu, o den později za fyziku a den nato za chemii. Ve čtvrtek a v pátek budou vyhlášeny ceny za literaturu a mír, řadu ocenění uzavře cena za ekonomii, jejíž laureát bude oznámen 12. října 2020. Zveřejnění jmen laureátů bude vysíláno online na webu www.nobelprize.org.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: The Guardian, Science Focus, Science