Italští vědci vítají zvýšení rozpočtu na základní výzkum stejně jako vyhlídky na vznik nového nezávislého orgánu, který by mohl rozdělovat peníze transparentně. Děje se tak po několikaletém volání zdejších akademiků, kterým přesně taková instituce v Itálii chyběla. Vznik ANR by měl vést k rychlejšímu hodnocení projektů, stejně tak i k efektivnější distribuci finančních prostředků.
Dalším přínosem by měla být i lepší koordinace výzkumných témat než ta, kterou nabízí dosavadní decentralizovaný systém, v němž mají jednotlivá ministerstva - zdravotnictví, obrany, životního prostředí a další - své vlastní rozpočty na financování vědy.
Agentura ANR jako samostatná rozpočtová kapitola je součástí návrhu rozpočtu na rok 2020, který musí italský parlament schválit do konce roku. Nová agentura by pak mohla začít fungovat během několika měsíců. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou připravené všechny detaily. „Je zde viditelná snaha zřídit národní agenturu pro financování výzkumu, ale není příliš jasné, jak by se to mělo udělat,“ říká Maria Cristina Messa, vědkyně na University of Milan-Bicocca. Rozpočet 300 miliónů eur by podle ní mohl být solidní sumou pro financování projektů základního výzkumu, pro aplikovaný výzkum to však rozhodně nestačí.
Věda v Itálii pokulhává
Výdaje na výzkum a vývoj v Itálii tvoří přibližně 1,3 % HDP. Stát tak zaostává za průměrem evropské osmadvacítky, který se pohybuje kolem 2,1 %. Itálii příliš nepomohla ani nedávná analýza týkající se citování. Ta naznačila, že vzestupný trend citovanosti tamních vědců by mohl do značné míry souviset s tím, že italští vědci odkazují na své články navzájem.
To vše se má nyní změnit. „Téměř každá země má alespoň jednu agenturu tohoto druhu. Až na Itálii, která se ji tedy nyní také konečně rozhodla zřídit,“ myslí si Nicola Bellomo, vedoucí organizace italských vědců Gruppo 2003, která bojuje za změnu akademického systému v zemi. Téměř třetina výdajů na výzkum podle italského statistického úřadu pochází ze zdrojů jednotlivých ministerstev. Takové financování však podle kritiků může být nevyrovnané a postrádá dlouhodobé plánování.
Poslední výzvu v základním výzkumu vyhlásilo tamní ministerstvo školství a vědy v roce 2017, nicméně řešitelé grantů se části peněz dočkali až letos. A co víc, samotný hodnoticí proces je značně netransparentní. Podle De Berardinise, imunologa na National Research Council v Neapoli, italské úřady schvalují nebo zamítají žádosti pouze několikařádkovým odůvodněním, které neponechává žádný prostor pro případné odvolání.
Obavy vzbuzuje vysoká míra vládní kontroly
Agentura by měla podle současného návrhu zákona svůj první rok fungování začít s 25 miliony eur. V roce 2021 by se měl rozpočet navýšit na 200 miliónů a hned další rok o dalších 100 na 300 miliónů eur. Peníze by měly financovat nové inovativní projekty i podporovat výzkum na univerzitách a ve veřejných institucích. Zároveň by se díky zvýšenému financování mohla více posílit italská účast v mezinárodních projektech.
Co však snižuje celkovou důvěryhodnost ANR, je její fungování pod dohledem předsedy vlády a ministra pro výzkum. Předseda vlády má vybírat jejího ředitele, přičemž vybraní ministři by jmenovali pět z osmi členů výkonné rady ANR. Političtí představitelé by tím de facto získali vliv na to, jaká výzkumná témata bude agentura podporovat. Podle kritiků tohoto způsobu řízení by se o politické nezávislosti agentury mohlo mluvit pouze v případě, kdy by sami vědci mohli zvolit alespoň část jejího vedení.
Samotné zřízení nové finanční instituce zároveň není jednoduchou záležitostí. Detaily se mohou ladit měsíce či roky, což italskému výzkumu může také uškodit. Nicméně atmosféra, která záměr zřízení ANR provází, je převážně optimistická. Rosario Rizzuto, prezident University of Padua, si myslí, že pokud bude ANR dostatečně strukturována a financována, může být „dobrou příležitostí k posílení investic, které jsou nezbytné pro hospodářský růst naší země“.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Science, Times Higher Education
Foto: ESA
