Cílem hloubkové studie bylo odhalit mechanismy, které vysoké školy a jejich partneři mohou využít k podpoře inovací ve svých regionech. Autoři sbírali data v rámci devíti případových studií na předních evropských školách. Vedle znovuobnovené Sorbonne University, finské Aalto University nebo třeba University of Manchester se na studii podílela i brněnská Masarykova univerzita.

Výzkum ukazuje, jak jednotlivé vysoké školy přispívaly k oživení svých regionů po finanční krizi, k tvorbě a transferu znalostí a strategické orientaci regionů. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že na řízení regionálního rozvoje se mohou účinně podílet třeba studentské iniciativy nebo že dlouhodobá strategická partnerství mezi univerzitami a nadnárodními společnostmi mohou posilovat výzkum na všech úrovních.

Publikace, kterou v březnu vydala Asociace evropských univerzita (EUA), se zaměřila také na vzájemné vztahy mezi výzkumem, vzděláváním a inovacemi uvnitř institucí. Studie upozorňuje, že k rozvoji inovací v řadě zemí přispěla i reforma vzdělávání na základě učení orientovaného na řešení problémů.

Lineární chápání inovací je překonané

Studie mimo jiné ukázala, že inovace již nejsou vnímány jako lineární proces vedoucí od základního výzkumu přes následné aplikace k jejich komercializaci. Moderní pojetí vnímá inovace spíše jako iterativní proces, v němž se základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj podporují a stimulují ve vzájemné spolupráci.

Výzkumníci dnes spíše než základní a aplikovaný výzkum rozlišují krátkodobý výzkum orientovaný na řešení určitého problému a dlouhodobý vysoce rizikový výzkum s otevřeným výsledkem. Pro dynamické a udržitelné inovační prostředí jsou však oba tyto typy stejně potřebné, uvádějí autoři.

Vysoká škola jako regionální autorita

Role univerzit se v moderní společnosti proměňuje – již nejsou vnímány jen jako „chrámy vědění“, v nichž jsou nové znalosti vytvářeny a uchovávány. Jsou také místem umožňujícím propojovat celou řadu aktérů a podporovat sdílené vytváření inovací. Díky svému přístupu k mezinárodnímu výzkumu a inovačnímu potenciálu školy nadále představují pro partnery z řad podniků a vládních institucí silného hráče. Pro své regiony také pomáhají získávat nové národní i mezinárodní zdroje.

Ve všech devíti případových studiích se také ukázal nárůst podílu podnikového financování výzkumu na úkor veřejných zdrojů. Autoři ale upozorňují, že vzrůstající závislost na podnikovém financování však může být i potenciálním rizikem pro rozvoj přelomových inovací, které vznikají z výzkumu založeného na zvídavosti (tzv. curiosity driven research), financovaného převážně z veřejných prostředků.

Celá studie poskytuje hloubkovou analýzu inovačních procesů v devíti evropských regionech. Autoři kladou důraz na podstatu a kvalitu měnících se interakcí mezi univerzitami, firmami, státní správou a veřejnými organizacemi.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: EUA