Japonská vláda v roce 2020 vypracovala inovační strategii pro kvantové technologie zaměřenou na podporu základního výzkumu ve vědeckých centrech nebo na univerzitách. Tomu odpovídalo i následné založení několika výzkumných center kvantových technologií v čele s Quantum Technology Innovation Headquarters v Ústavu pro fyzikální a chemický výzkum (RIKEN). Jejich aktivity se soustřeďují nejen na společné projekty s vládními institucemi a firmami, ale také na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji.
Mezi hlavní tematické oblasti rozvíjené v konkrétních výzkumných centrech patří kvantový software (Univerzita Ósaka), kvantová zařízení (AIST), kvantové bezpečnostní sítě (NICT), kvantové počítače (RIKEN), kvantové materiály (NIMS), kvantové senzory (Tokijský technologický institut), kvantová biotechnologie (QST), a kvantové počítačové aplikace (Tokijská univerzita). Nové středisko má ještě vzniknout na okinawském Institute of Science and Technology Graduate University, které se bude zaměřovat na rozvíjení mezinárodních projektů.
Rostoucí důležitosti také odpovídá zvyšující se rozpočet pro kvantové technologie. Za fiskální rok 2019 vláda uvolnila 16 miliard jenů (120 mil. USD), po vyhlášení kvantové strategie to za rok 2020 bylo 33 miliard jenů (240 mil. USD) a loni 35,2 miliard jenů (260 mil. USD). Letošní rozpočet dokonce dosáhl asi 80 miliard jenů (590 mil. USD), tedy více než dvojnásobku rozpočtu na minulý rok. Trend bude určitě pokračovat, protože i pro nového premiéra Fumio Kišidu jsou kvantové technologie jedním z pěti prioritních technologických odvětví, které zasluhují podporu státu i z důvodů národní bezpečnosti.
Země zaostává za Čínou a USA
I přes rostoucí investice a současné úspěchy však začíná Japonsko zaostávat za svými hlavními konkurenty – Čínou a Spojenými státy, ze kterých pochází nejvíce patentů souvisejících s kvantovými technologiemi. I proto Japonsko uvažuje o užší spolupráci ve vývoji kvantových počítačů s evropskými státy, což může otevírat příležitosti i pro české výzkumné subjekty.
Napomoci by tomu mělo i Digitální partnerství, které uzavřely Evropská unie a Japonsko letos v květnu. Obě strany odsouhlasily podporu výměny výzkumníků v této oblasti, včetně snadnějšího přístupu do výzkumných infrastruktur druhé strany. Usnadnit by se měl přístup a využívání superpočítačů v EU a v Japonsku.
Další možnou platformou pro spolupráci je japonský program na podporu průlomových technologií Moonshot. Ten je za jistých podmínek otevřen i vědecké spolupráci se zahraničními partnery a jedním z jeho hlavních cílů je „vyvinutí univerzálního kvantového počítače, který způsobí revoluci v ekonomice, průmyslu a bezpečnosti do roku 2050“. Možnosti se otevírají i pro startupovou spolupráci, pro kterou nyní japonské instituce připravují lepší podmínky.
Cílem je omezení závislosti na amerických technologiích.
Autor: Ondřej Svoboda, Velvyslanectví ČR v Tokiu
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
