Vytisknout tuto stránku

Japonský vesmírný průmysl ožívá

23. 2. 2021
Japonský vesmírný průmysl ožívá

Do centra celosvětové pozornosti se dostala japonská sonda Hajabusa 2, které se na konci minulého roku podařilo po šesti letech od startu úspěšně na Zemi dopravit vzorky ze stamiliony kilometrů vzdáleného asteroidu Rjugu. Jaký je současný stav japonského vesmírného průmyslu a jaké nabízí příležitosti?

guillermo ferla kEEl9csCutg unsplash

Japonsko je historicky významným hráčem ve vesmíru. Bylo čtvrtou zemí, která se do něj dostala, a třetí, která poslala družici k Měsíci. Přesto je však v porovnání s celkovým japonským trhem dnešní vesmírný průmysl spíše malou položkou se svými 1,2 biliony jenů (11 miliardami USD), které se v něm pohybují. Z toho přímo vesmírné vybavení jako rakety či satelity tvoří jen přibližně 400 miliard jenů a související odvětví jako například satelitní vysílání a komunikace zbytek, tedy kolem 800 miliard jenů. Japonská vláda si uvědomuje zaostávání za konkurenty v tomto odvětví a dala si ambiciózní cíl tuto sumu v následující dekádě zdvojnásobit.

Od vládních zakázek ke komerčním aktivitám 

Japonský vesmírný průmysl byl donedávna především doménou velkých společností. Mitsubishi Heavy Industries a IHI Corporation například pro stát vyráběly rakety, zatímco Mitsubishii Electric Corporation se věnovala vývoji satelitů. V posledních letech nicméně dochází k postupné změně, kdy se hlavní poptávka přesunuje od vládních zakázek k soukromému sektoru. To i tyto tradiční výrobce nutí snižovat náklady a vyvíjet produkty pro komerční využití, čímž zaujmou nové zákazníky. Navíc je tu i značný tlak od zahraničních konkurentů, ať už jde o americký SpaceX nebo rychlý růst čínského vesmírného průmyslu.

Tento posun podporuje i japonská vesmírná agentura JAXA, která se snaží mimo jiné o nastavení vhodných podmínek pro soukromé iniciativy a startupy. S tímto cílem zahájila v roce 2018 program Space Innovation through Partnership and Co-creation (J-SPARC), ve kterém JAXA spolupracuje se soukromou sférou na vývoji a realizaci tržně orientovaných vesmírných produktů. A inspiraci hledá mimo jiné v americké NASA, u níž se stále častěji zadávají zakázky soukromým firmám místo toho, aby s vlastními zdroji vyvíjela nové přístroje a systémy.

Rozvijí se tak méně nákladné programy především s komerčním využitím, například zaměřené na mikro-, nano- a dokonce piko-satelity. To začíná přinášet první úspěchy. Společnost Intellar Technologies například zahájila výrobu mini rakety schopné nést malé komerční satelity a jako taková se stala v minulém roce první japonskou soukromou společností, která dosáhla vesmíru zcela bez státní podpory. Další rychle se vyvíjející projekty se zaměřují na malá odpaliště, těžbu ve vesmíru nebo sběr vesmírného odpadu. V prefektuře Wakajama staví Space One odpaliště vesmírných raket, společný investiční projekt několika firem a Japonské rozvojové banky. Odpaliště by mělo být uvedeno do provozu v příštím roce. Ispace bude první japonskou soukromou sondou, která prozkoumá povrch Měsíce, na nějž má přistát v roce 2022. Společnost Space Walker zase pracuje na komerčním letadle, které se bude pohybovat těsně pod orbitou, přičemž by měla poskytnout cestujícím zážitek stavu beztíže. Ještě v tomto roce je v plánu Astroscale Holdings vypustit do vesmíru satelit k odebírání vesmírného odpadu. Toto je jen několik příkladů z přibližně 30 současných japonských kosmických iniciativ.

Dynamický rozvoj přináší nové příležitosti

V roce 2018 tehdejší japonský premiér Šinzó Abe oznámil, že vláda bude do vesmírného průmyslu investovat v následujících pěti letech 100 miliard jenů (95 milionů USD). Tímto krokem se odklonil od dřívější politiky, která upozaďovala japonské vesmírné ambice a ani dostatečně nepodporovala soukromé iniciativy v této oblasti. Nový optimismus posiluje i potenciál, který může japonský vesmírný průmysl využít. Jednak je to tradiční průmyslová základna, ale také inovativní odvětví jako robotika, pokročilé materiály a umělá inteligence, ve kterých je Japonsko také silné a které hrají významnou roli v dalším rozvoji. S tím souvisí i souběžné navýšení financí, které vláda směřuje do výzkumu a vývoje, které by měly stimulovat nové inovace ve vesmírných technologiích.

Cílem všech těchto aktivit je vytvoření ekosystému, který přiláká nové investice, byznys modely, zákazníky, ale také partnery ve výzkumu a vývoji. To samozřejmě otevírá nové příležitosti i pro zahraniční spolupracující firmy a vědecké instituce. O to více to platí pro Českou republiku, kde v roce 2021 začne působit nová agentura Evropské unie pro kosmický program, která bude také impulzem pro další rozvoj českých kosmických inkubátorů ESA BIC Prague a ESA BIC Brno.

Pro zájemce o japonský trh stojí za pozornost také platforma Space.Japan založená Evropsko-japonským centrem pro průmyslovou spolupráci, která poskytuje aktuální informace o japonském vesmírném průmyslu a pomáhá evropským firmám vyhledávat japonské potenciální obchodní a vývojářské partnery. Velvyslanectví ČR v Tokiu je samozřejmě také připraveno pomoci. V nedávné minulosti, v roce 2018, například organizovalo ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Českou vesmírnou asociací Czech Space Seminar a následnou českou účast na veletrhu Japan Aerospace.

 

Autor: Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

Člogo MEDlánek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.