Americká vláda už počátkem května požádala Kongres, aby změnou imigračního zákona usnadnil vysokoškolsky vzdělaným Rusům pobyt a práci v zemi bez obvykle nutného získání práce ještě před zažádáním o vízum. Bílý dům se přitom odkazuje na podobný zákon z roku 1992, na jehož základě do USA přesídlilo asi 450 vědců z postsovětských zemí.
Plán se zaměřuje především především na držitele magisterských a doktorských titulů v oblastech jako vesmírné technologie, kybernetická bezpečnost nebo umělá inteligence. Tito lidé by však museli projít americkou bezpečnostní prověrkou. Biden chce pomoci rovněž ruským fyzikům ve švýcarské jaderné laboratoři CERN tak, aby tam mohli pokračovat v práci. Jinak by se museli vrátili domů ve chvíli, kdy jim vyprší běžná víza.
Jeden z úředníků Bílého domu plán americké vlády přirovnal k operaci Paperclip, tedy tajnému americkému programu z let 1945 až 1959, který přepravil více než 1600 německých vědců a inženýrů z nacistické éry do USA za účelem zaměstnání v amerických laboratořích. Patřili k nim například slavný raketový inženýr Wernher von Braun a Kurt Debus, pozdější první ředitel Kennedyho vesmírného střediska.
Americký poslanec Tom Malinowski, který se zaměřuje na pomoc Ukrajincům, si myslí, že ze ztráty vědců pro Rusko by mohla Amerika naopak jen získat. “Shodou okolností jsou to nejlepší a nejchytřejší lidé v Rusku s mimořádnými dovednostmi, energií a zdroji," řekl Malinowski.
Klíčová mezinárodní spolupráce se rozplývá
Bidenova administrativa nicméně nenabídla žádné oficiální rady americkým univerzitám nebo vědeckým organizacím, jak by měly jednat s ruskými partnery. Některé univerzity však v tichosti jednaly samy za sebe: například MIT uvedlo, že ukončuje své 11leté partnerství s ruským technologickým centrem Skolkovo nedaleko Moskvy.
Od prvních dnů války několik evropských vlád, počínaje Německem následovaným Švédskem, Francií, Dánskem a dalšími, naopak výslovně nařídilo svým univerzitám a výzkumným organizacím, aby pozastavily stávající nebo zakázaly novou vědeckou spolupráci s ruskými organizacemi, a zároveň povolily méně formální spolupráci. Evropská komise navíc zastavila i platby ruským organizacím ve výzkumném programu Horizon Europe, nicméně připravuje plány na pomoc ruským výzkumníkům s cestovními granty a dalšími prostředky.
Ruští vědci bez Ruska
Projekty v rámci státem financovaného rozpočtu Ruské vědecké nadace na rok 2021 ve výši 22,9 miliardy rublů (213 milionů dolarů) se mimo jiné opíraly o partnerství s Indií, Čínou, Japonskem, Francií, Rakouskem a Německem. Berlín by přitom mohl pro ruské emigranty zjednodušit vízové procesy a pomoci jim při hledání práce. „Skutečně ruskou inteligenci můžeme využít,“ uvedl podle portálu France 24 německý vicekancléř Robert Habeck.
Česko je pro ruské mozky však téměř nedobytné. Naše vláda hned na počátku března ve snaze zaujmout co nejtvrdší pozici vůči Kremlu zastavila vydávání víz Rusům a Bělorusům. Ti mohou víza získat jen v případě, že jsou stíhání Putinovým režimem.
Mezinárodní spolupráce je přitom pro ruskou vědu důležitá. Podle UNESCO bylo 24 % publikovaných ruských výzkumných prací v letech 2017 až 2019 napsáno společně se zahraničními spolupracovníky, zejména pak s americkými a německými partnery. Publikační záznamy odkrývají, že ruská věda je nejsilnější v materiálové vědě, umělé inteligenci a energii.
Technická pracovní síla Ruska je navíc stále čtvrtá největší na světě. Ta se ale od krymské války v roce 2014 spolu se státním rozpočtem na vědu rychle zmenšuje. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Rusko v roce 2019 utratilo jedno procento svého HDP na výzkum a vývoj, tedy asi 39 miliard dolarů, pokud počítáme i s měnovými a cenovými rozdíly. Většina těchto peněz byla vynaložena v oblastech, jako jsou vesmírné technologie a jaderná energie. Pro srovnání, Německo, Japonsko a Spojené státy vynaloží na vědu každý rok kolem tří procent svého HDP. Pro Spojené státy to v roce 2019 činilo 612 miliard dolarů.
Biotechnologie a spolupráce s Čínou jako hlavní cesta
Nejvíce by však ruským vědcům do budoucna mohla pomoci spolupráce s Čínou. Ta mimo velmi rychlého budování vlastní inovační infrastruktury v posledních letech zintenzivněla spolupráci s Ruskou federací v oblasti bezpečnosti, obchodu, dodávek energie, umělé inteligence, sítě 5G, kosmického výzkumu a biotechnologií. Obě země vyhlásily roky 2020 a 2021 „křížovými pro ruské a čínské vědecké, technické a inovační spolupráce.” V roce 2020 totiž obě země oznámily výstavbu prvního čínsko-ruského inovačního komplexu, společného podniku Tus-Holdings, Russian Direct Investment Fund, Tsinghua University a Lomonosov Moscow State University.
Strategickým klíčovým odvětvím jsou pro Čínu zejména biotechnologie. Iniciativa Made in China 2025 si klade za cíl vyrábět high-tech produkty, včetně inovativních léků. Do roku 2018 pak Čína založila 111 biotechnologických vědeckých parků. Ačkoli tato asijská země stále zaostává za USA v biotechnologických inovacích, analytici připouštějí, že rychle postupuje vpřed a tato mezera se brzy uzavře. Rusko sice hodně látek pro výrobu léčiv dováží, nicméně za devět let by chtělo zdvojnásobit produkci místních léků, zdravotnického vybavení a zvýšit jejich export. Program také předpokládá investice do infrastruktury, která umožní prohloubení spolupráce mezi výrobou, vědou a vzděláváním.
Na ruském biofarmaceutickém průmyslu je pozoruhodné také přetrvávající sovětské dědictví výroby podřízené výzkumným ústavům. Podle odhadů má asi 30 univerzit, většinou v Moskvě a Petrohradu, programy v oblasti biotechnologie a asi 50 ústavů Ruské akademie věd provádí biologický výzkum. Jako příklad mohou sloužit ruské vakcíny proti covidu-19. Vakcína Sputnik V pochází z Gamaleya Institute, státního výzkumného ústavu, nikoli z průmyslu. Státní vědecké centrum Vektor State Research Center of Virology and Biotechnology se sídlem v Novosibirsku zase vyvinulo vakcínu EpiVacCorona.
Čína vidí Rusko ze všech zemí nejpozitivněji, i přes válku
Vzhledem k minulé trajektorii společného inovačního partnerství je nyní Čína tou nejlepší sázkou Ruska, pokud jde o rozvoj biotechnologií. Dobré vztahy mezi Ruskem a Čínou potvrzuje i nedávný průzkum veřejného mínění konaný v rámci výzkumného projektu „Sinofonní příhraničí – Interakce na okraji“ Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Vnímání Ruska se mezi čínskými občany za poslední tři roky výrazně zlepšilo, a to i přes ruskou agresi proti Ukrajině. Podle výsledků je nyní Rusko zemí, kterou Číňané vidí nejpozitivněji.
„Jedná se o unikátní průzkum, který poskytuje široký a podrobný pohled na postoje Číňanů v klíčovém období mezinárodních vztahů, tedy těsně po ruské invazi na Ukrajinu,“ řekl Richard Q. Turcsányi z UP, který vedl výzkumný tým. „Naše zjištění ukazují, že čínská veřejnost nebyla ruskými kroky rozrušena a Rusko ve válce v principu podporuje,“ dodal Turcsányi. Odborníci se respondentů dotazovali, jaký je jejich pohled na celkem 25 zemí. Zatímco Rusko bylo nejpozitivněji vnímanou zemí, USA, které usilují o ruské vědecké mozky, byly vnímány nejvíce negativně.
Jelikož válka stále pokračuje, je otázkou, kolik ruských vědců zemi ještě opustí. Těch bude zřejmě určitě několik dalších stovek či tisíců. Jisté však není, zda dostanou možnost využít svůj potenciál někde jinde.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: ScienceBusiness, Foreign Policy Research Institute, Politico, France24, Reuters, CNN, NY Times
