Za období trvání programu Horizon 2020 (2014–2020) bylo podáno přes 54 000 žádostí o grant Evropské výzkumné rady. Z toho bylo podpořeno 6 707 projektů s celkovým rozpočtem 13,3 miliard eur. Financovány byly nejčastěji projekty ERC Starting Grant a nejméně ERC Synergy Grant.
Pokud podpořené projekty srovnáme podle vědních oborů, nejvíce jich spadalo do oboru fyzikálních věd a technologií. Druhou nejpočetnější oblastí z tohoto hlediska byly přírodní vědy. Nejmenší, ale ne zanedbatelný počet projektů, byl i v oboru společenských a humanitních věd.
Nejčastější disciplínou v přírodních vědách pak byla buněčná biologie. Ta byla v předchozích letech v rámci ERC projektů také nejčastějším oborem v rámci interdisciplinární spolupráce. V oboru fyziky v uplynulých letech bylo trendem zase materiálové inženýrství. Ekonomika vedla v oblasti společenských a humanitních věd.
Velká Británie, Německo a Francie ukrojily nejvíce
Když bychom hodnotili projekty z hlediska členských a připojených zemí, zjistíme, že nejvíce financovaných projektů bylo ve Velké Británii, Německu a Francii. To znamená, že například ve Velké Británii bylo úspěšných přibližně 1 200 projektů, což tvoří 18 % z celkového počtu ERC grantů.
Nejhůře v počtu "přiklepnutých" projektů si vedly Ukrajina a Srbsko, obě země získaly po jednom projektu. Česká republika byla s úspěšností přibližně v polovině všech hodnocených zemí se ziskem 35 ERC projektů.
Průzkum také ukázal, že některé země jsou v určitých oblastech mnohem úspěšnější než ostatní země. Například Německo je silné v oblastech fyzikálních věd a technologií a přírodních věd. Naproti tomu projekty z oblasti společenských a humanitních věd byly nejčastěji podpořené ve Velké Británii a Nizozemsku. Konkrétně to znamená, že tyto země získaly 40 % ze všech získaných projektů v oboru společenských věd a sociologie. Francie získala 21 % ze všech projektů v matematice. Izrael zase vedl v oblasti genetiky, bioinformatiky a molekulární biologie (získal podporu pro celkem 16 % z projektů z této oblasti).
Z analýzy také vyplynulo, že některé země se specializují na úzkou skupinu disciplín. Například skoro třetina polských úspěšných projektů byla v oblasti počítačových věd a informatiky nebo přibližně jedna pětina švédských grantů byla v oblasti aplikovaných medicínských technologií.
V rámci grantů financovaných ERC v roce 2014–2020 byly vyvíjeny i nové metody. Často skloňovanou metodou předchozího programového období bylo modelování. V oboru fyzikálních věd a technologií se například podařilo prohloubit experimentální metody se zaměřením na klimatické modely nebo simulace neuronových sítí a podobně. V oboru přírodních věd se zase začala vyvíjet disciplína výpočetního modelování a simulace predikce proteinů. Další novinkou byla teoretická analýza se zaměřením na finance v oboru společenských věd a sociologie.
Panely pod lupou
Analýza poskytuje shrnutí úspěšnosti ERC grantů v jednotlivých panelech podle vědních oborů. Z oboru přírodních věd byl nejlépe financovaný panel s názvem Aplikované medicínské technologie, diagnostika, terapie a veřejné zdraví s rozpočtem 662 milionů eur. V tomto panelu získala nejvíce grantů francouzská National Centre for Scientific Research (Centre national de la recherche scientifique, CNRS) a švédská Karolinska Institute. Nejméně peněz bylo financováno v panelu Buněčná a vývojová biologie s rozpočtem 345 milionů eur. Tam byla neúspěšnější německá organizace Max Planck Society společně s CNRS.
Nejvíce peněz z oboru fyzikálních věd a technologií putovalo do panelu s názvem Produktové a procesní inženýrství s rozpočtem 716 milionů eur. V tomto panelu získala nejvíce grantů opět francouzská CNRS. Za povšimnutí stojí, že zde byly financovány projekty i mimo Evropskou unii, jmenovitě projekty z Číny, Indie, USA a jiných států. Nejmenší rozpočet připadl na panel Matematika s celkovým rozpočtem 353 milion eur. Nejúspěšnější organizace s počtem 27 podpořených projektů byla francouzská CNRS, následovaná Telavivskou univerzitou. Zajímavostí je, že oblast fyzikálních věd a technologií je pro ženy nejméně zastoupenou oblastí z celkového počtu úspěšných ERC grantů.
Nejvíce peněz v oboru společenských věd a sociologie bylo v panelu Lidská mysl a její složitost s rozpočtem 546 milionů eur. Nejúspěšnější institucí v tomto ERC panelu byla Free University and Medical Center Amsterdam. Peníze dostaly také země mimo Evropskou unii, konkrétně Austrálie, Kanada a Spojené státy americké. Nejméně peněz bylo alokováno do panelu Jedinec, trh a organizace s rozpočtem 276 milionů eur. V tomto panelu byly nejúspěšnější britské univerzity jako například London School of Economics and Political Science nebo University College London. Za povšimnutí stojí, že celá vědní oblast společenských věd a sociologie měla nejvyšší poměr úspěšných žadatelek ve srovnání s jejich mužskými protějšky.
Grantové výzvy ERC Synergy
Za období 2014–2020 byly vyhlášeny tři grantové výzvy v programu ERC Synergy Grants. Tyto granty jsou specifické tím, že nemají jednoho řešitele, ale konsorcium dvou až čtyř řešitelů. Tyto projekty jsou mezioborové, kladou důraz na mimořádné inovativní přínosy a pokrývají několik vědeckých oblastí. Z celkového počtu 1029 aplikací bylo podpořeno 99 a rozpočet činil 981 milionů eur. Nejvíce projektů bylo v oborech fyzikální vědy a technologie a přírodní vědy.
ERC granty řeší priority podporované Evropskou Komisí
Studie se také zaměřila také na to, jak ERC projekty přispívají k naplnění priorit Evropské komise. Například dva tisíce ERC projektů s rozpočtem více než 4 miliardy eur přispějí k řešení priority Evropa pro zdraví. Téměř 34 % grantů tak mělo přispět ke studiu v oblasti veřejného zdraví, ať už jde o výzkum rakoviny nebo lidské mysli.
Přibližně jeden z deseti projektů, celkem tedy až 700 ERC projektů, zase naplňovalo evropskou iniciativu Evropa připravená na digitální věk. Polovina z těchto grantů spadala do oblasti umělé inteligence. Další prioritou Evropské komise je „Zelená dohoda pro Evropu“. V souladu s ní bylo podpořeno 950 projektů s rozpočtem více než dvě miliardy eur.
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
