facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Klíčové otázky v evropském výzkumu a vývoji pro rok 2018

8. 1. 2018
Klíčové otázky v evropském výzkumu a vývoji pro rok 2018

Server ScienceBusiness přinesl analýzu pěti nejdůležitějších otázek, které budou v novém roce utvářet evropskou politikou výzkumu a vývoje. Kromě brexitu bude podle serveru největším tématem roku 2018 vyjednávání nového rozpočtu devátého rámcového programu.

Letošní rok se zřejmě ponese v duchu vyjednávání podoby devátého rámcového programu. Vedle vědy a výzkumu totiž i ostatní oblasti – zemědělství, regionální rozvoj či obrana – žádají navýšení rozpočtu. Tohoto tématu se různými způsoby dotýká všech pět klíčových otázek evropské politiky výzkumu a vývoje v roce 2018.

Co s Brity?

Velká Británie hrála klíčovou úlohu při utváření programů podpory pro projekty výzkumu a vývoje. A britské projekty byly v evropských programech velmi úspěšné. Británie ostatně také vede žebříček počtu účastníků v programu Horizont 2020 a je hned na druhém místě za Německem v množství získaných finančních prostředků.

Nyní odcházející Británie má podle posledních zpráv i nadále výrazný zájem udržet si blízké partnerství s Evropskou unií. Co to ale bude v praxi znamenat a jak bude spolupráce vypadat, je velkou otázkou. Poněkud ožehavým tématem je i role Velké Británie při utváření podoby nového rámcového programu. Země má totiž dosud své zástupce ve všech klíčových orgánech, které se na návrzích a přípravě podílejí.

Kolik bude peněz?

První otázka, která se v souvislosti s velikostí rozpočtu nového rámcového programu nabízí, je, zda bude celkový rozpočet po odchodu Británie menší, než se plánovalo. První podoba rozpočtu by se měla objevit k datu 30. 5. 2018. Dalším aspektem jsou pak vzájemné překryvy v jednotlivých oblastech rozpočtu - například mezi výzkumem a vývojem a oblastí zemědělství. Bude se totiž diskutovat i o tom, jak a do jaké míry je možné posílit vzájemné „synergické“ působení v těchto oblastech.

Co jsou to ty „mise“?

Výraznou inovací v novém rámcovém plánu budou tzv. mise („missions“), tedy schémata účelově orientovaného výzkumu, která se zaměřují na naplnění konkrétního cíle. Jaké mise budou financovány, kolik jich bude, jaká témata budou pokrývat a jak velká bude role tohoto schématu v devátém rámcovém plánu, to vše bude součástí letošního vyjednávání.

Jaká bude role velkých průmyslových podniků?

Stále větší otazníky panují také v otázce zapojení schémat a nástrojů velkých průmyslových podniků v následujícím rámcovém plánu. Prostředky, které Evropská unie investuje do soukromého výzkumu, dnes totiž tvoří až třetinu výdajů na výzkum a vývoj. Některé instituce jako například Innovative Medicine Initiative byly v minulosti obviňovány z toho, že až příliš často upřednostňují cíle firem a velkých průmyslových podniků. Loňská zpráva Evropského parlamentu se tak ptá, zdali do soukromého sektoru nejde příliš mnoho veřejných peněz.

Zároveň ale na podporu podniků vznikají nové instituce a schémata. Nejvýraznější je v tomto směru nově vzniklá Evropská rada pro inovace (EIC), která si klade za cíl podpořit evropské inovativní podniky a sjednotit některá dosud roztříštěná schémata podpory.

Co zbytek světa?

Jedním z klíčových rysů evropských programů na podporu výzkumu a vývoje byla jejich otevřenost vůči třetím stranám. Některé partnerské státy a přidružené země tak mohou participovat na projektech evropských rámcových programů. Od sedmého rámcového programu sice v Horizontu 2020 došlo ke značnému poklesu počtu mimounijních účastníků, brexit ale v tomto směru může zásadně změnit situaci. V důsledku by tak mohla nová vyjednávání přinést značný posun v mezinárodní spolupráci a otevřít devátý rámcový program dalším potenciálním partnerům.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness