facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Miliarda liber za výzkum Covidu-19

12. 5. 2020
Miliarda liber za výzkum Covidu-19

Americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer přišel s návrhem, který by byl dle jeho názoru efektivnějším řešením než centrální koordinovaný výzkum nemoci Covid-19. Podle Romera spočívá cesta, jak povzbudit univerzity, aby se podílely na výzkumu, v tom, že stát nabídne finanční odměnu v podobě jedné miliardy liber tomu, kdo dokáže vytvořit a dodat test pro 10 milionů lidí denně.

holger link KCf3n0CLAtg unsplash

Romer, bývalý hlavní ekonom Světové banky, tvrdí, že nedostatek testů v USA a mnoha dalších zemích byl způsoben zčásti proto, že neexistovaly dostatečné finanční pobídky k tomu, aby byly vyrobeny kvalitní testy. Stejně tak chyběly i investice do efektivnějších testovacích metod. Cena v podobě miliardy liber je podle něj zanedbatelná vzhledem k obrovské finanční škodě, kterou probíhající pandemie napáchala.

Finanční odměna má více zapojit univerzity

„Podobný scénář jsme zažili již během druhé světové války. Tehdy byli vědci, kteří v laboratoři vytvořili řetězovou reakci, požádáni, aby postavili jadernou bombu,“ vysvětluje Romer s odkazem na Projekt Manhattan. „Po celá desetiletí nás epidemiologové varovali, že musíme zajistit velkou národní zásobu vybavení, abychom byli připraveni na další pandemii. Protože se nám dostatečně připravit nepodařilo, bude nyní nutné masivně navýšit výrobu, abychom vše dohnali,“ dodává Romer společně s rektorem Harvard Univesity Alanem M. Garberem v komentáři pro The New York Times. Podle nich bude potřeba vyprodukovat miliony testů denně.

Univerzity mají dovednost inovovat a reagovat na určitá problémová místa lépe než průmyslová odvětví. Profesor Romer tak věří, že nabídnutí finanční odměny univerzitě nebo výzkumné skupině, která by vytvořila hromadný test, by bylo mnohem efektivnější než snaha o koordinaci výzkumu na mezinárodní úrovni. Tato strategie byla použita při výzkumu vakcín proti koronaviru vedeném norskou Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, která mimo jiné financovala devět různých projektů v USA, Velké Británii, Francii a Austrálii. Finanční motivace by navíc mohla vést k zapojení farmaceutických firem, odborníků na logistiku a dalších subjektů ze soukromého sektoru potřebných k provádění hromadného testování.

Romer odkazuje i na filmového streamovacího giganta Netflix, který před 14 lety nabídl za navržení algoritmu částku 1 milion dolarů. Nejenže tato výzva vedla k tomu, že různé skupiny lidí najednou začaly spolupracovat, ale je to i jeden z důvodů, díky kterému je společnost dnes tak úspěšná.

Profesor Romer v současné době spolupracuje s nadací The Rockefeller Foundation na plánu oživení americké ekonomiky, který doporučuje otestovat 30 milionů lidí týdně. „Americká vláda utrácí za tuto krizi biliony dolarů – 1 miliarda, ať už liber nebo dolarů, je v této souvislosti docela malá částka," řekl.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Times Higher Education, New York Times, Newyorker