„Pozitivní trend ve financování vysokých škol se projevil už v minulém roce, kdy se valorizovaly platy pedagogů a dalších zaměstnanců ve veřejném sektoru, a to o šest, respektive čtyři procenta,“ uvedl prezident Slovenské rektorské konference a rektor Technické univerzity ve Zvoleně Rudolf Kropil.
Rektor Kropil připomněl, že veřejné a soukromé výdaje na vysoké školy a vysokoškolskou vědu byly v roce 2013 na Slovensku na úrovni 1,1 procenta HDP, přitom průměr v zemích OECD byl 1,6 procenta a v Česku byl podíl těchto výdajů na HDP na úrovni 1,3 procenta. „Jen veřejné výdaje na vysoké školy ve Slovenské republice byly v tom roce na úrovni 0,8 procenta HDP, když průměr OECD byl 1,1 procenta. Přitom 60 procent výdajů tvořily mzdy učitelů.“
Pozitivní vývoj financování chtějí na Slovensku udržet. „Slovenská rektorská konference při přípravě programového prohlášení současné vlády požadovala, aby se každoročně navyšovaly veřejné zdroje plynoucí do vysokého školství o 60 milionů eur, a to bez valorizace mezd a sociální podpory studentů. Zároveň jsme chtěli, aby se na výzkum a inovace vynakládaly tři procenta HDP, jak to plyne ze strategie Evropa 2020,“ uvedl Kropil s tím, že v současnosti se na Slovensku připravuje Národní program rozvoje výchovy a vzdělávání, a zatím není jasné, zda se do něj tyto požadavky promítnou.
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek po společném červnovém zasedání rektorských konferencí obou zemí konstatoval, že vývoj ve financování sledovala česká strana s jistou závistí, protože v Česku trvá stagnace rozpočtu určeného pro vysoké školy už šest let a její úroveň je zafixovaná z doby po ekonomické krizi. Pro letošní rok měly české vysoké školy rozpočet přes 21 miliard korun, a pro rok příští bojovaly o navýšení o 4,5 miliardy. Nakonec dostaly přidáno miliardy tři.
Prezident Slovenské rektorské konference shrnul vývoj financování vysokých škol na Slovensku tak, že se střídají období nárůstu a snižování objemu vynakládaných peněz, kdy poklesy nastaly v letech 2010 a 2011 a pak v roce 2015. Podotkl, že od roku 1989 se i u našich sousedů uvolnil vysokoškolský sektor soukromým vysokým školám a vzrostl počet především malých a specializovaných soukromých vysokých škol. „Výrazně se zvýšil také počet studentů, zatímco v roce 1989 tady bylo přes 64 tisíc vysokoškoláků, v roce 2008 to bylo už 231 tisíc studentů na 35 vysokých školách. Od roku 2008 však počty klesají pod vlivem demografického vývoji, ale také rostoucím počtem mladých lidí, kteří odcházejí na dlouhodobé studium především do České republiky,“ přiblížil Kropil další aspekty vysokého školství na Slovensku.
Zdůraznil, že přes dlouhodobé podfinancování i chybějící strategii rozvoje, dosahují slovenské vysoké školy dobré výsledky. Například jich přibývá v žebříčku SCImago Institutions Rankings, který hodnotí univerzity a vědecké instituce. „Letos se v něm umístilo dvanáct slovenských univerzit, v roce 2014 to bylo jen devět,“ doplnil Kropil. Českých univerzit je v uvedeném žebříčku dvacet.
Zatímco v jednání o financích jsou slovenské vysoké školy oproti českým dál, zaostávají v legislativních změnách. Už rok funguje v České republice nový Národní akreditační úřad, který převzal kompetence akreditační komise a vznikl v souvislosti s reformou vysokého školství zaštítěnou loňskou novelizací vysokoškolského zákona. Podobná zásadní změna legislativy pro vysoké školství čeká letos i Slovensko.
„Letos by měli poslanci rozhodovat o dvou nových zákonech – o novele zákona o vysokých školách a novém zákoně o kvalitě vysokoškolského vzdělávání, který zahrnuje i vytvoření nové akreditační agentury,“ přiblížil legislativní změny na Slovensku Kropil.
Autor: Ema Wiesnerová
Článek vyšel 26. října 2017 v magazínu Universitas.
