Vytisknout tuto stránku

Narodila se dvojčata s upravenými geny

8. 12. 2018
Narodila se dvojčata s upravenými geny

Kam až sahají hranice vědy? Čínský vědec Che Ťien-kchuej, který má na svědomí kontroverzní experiment, rozpoutal vášnivou debatu na toto téma. Z geneticky upraveného embrya se totiž nedávno narodila dvojčata a vědecký svět je pobouřen. Etické problémy spojené s úpravou genů se neobjevují poprvé.

Dvě krásné čínské holčičky Lulu a Nana (pseodonymy - pozn. redakce) přišly plačící na svět stejně zdravé, jako ostatní děti.“ Těmito slovy začíná video, v němž čínský vědec Che Ťien-kchuej oznamuje, že byl pod jeho vedením proveden velmi kontroverzní experiment. Od zveřejnění těchto informací se na jeho hlavu strhla lavina kritiky. Někteří ale počínání čínského biofyzika neshledávají tak problematické jako ostatní. Hranice myslitelných zásahů vědy do lidských životů se totiž neustále posouvají, a to i v oblasti genetiky. Podobnou debatu týkající se etického dilematu před několika lety vyvolalo narození dítěte, které má geny tří rodičů.

Che Ťien-kchuej dvojčatům „přestřihl“ DNA

Che Ťien-kchuej na konci listopadu oznámil, že z embrya, ve kterém upravil genetickou informaci tak, aby dítě bylo vystaveno menšímu riziku nákazy HIV, se narodila zdravá dvojčata. Zásah provedl pomocí technologie zvané CRISPR-Cas9, zkráceně CRISPR. CRISPR „… přestřihává dvojitou šroubovici DNA … Přestřiženou dvojitou šroubovici DNA buňka opravuje. Obvykle spojí volné konce tak „nepořádně“, že se při tom nějaká písmena genetického kódu ztratí;“ vysvětluje v nedávno vydaném článku v časopise Vesmír reprodukční biolog a genetik Jaroslav Petr, který mimochodem nedávno získal Cenu předsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Cílem Che Ťien-kchueje bylo poškodit gen CCR5, což přispívá k odolnosti lidského organismu proti infekci virem HIV. Podle jeho slov tak dodal impuls k životu tatínkovi dvojčat, který je nakažený virem HIV a možnost mít vlastní zdravé děti se pro něho zdála nereálná. Jestli se tak opravdu stalo, ale ještě není prověřeno. Vědecký článek o tomto počinu podle čínského vědce čeká na uveřejnění v nejmenovaném odborném časopisu. Žádná nezávislá odborná komise navíc zatím neměla možnost tvrzení ověřit.

„Chci dát nemocným lidem možnost mít děti…“

Na Che Ťien-kchueje se ihned snesla obrovská vlna kritiky. Vědci zmíněnou technologii sice již mnohokrát testovali na zvířatech, využití CRISPR ale provází riziko „střelby mimo“, tedy úpravy dalších částí genomu, které nebyly cílené. Existují také nejasnost týkající se toho, co změna v DNA udělá s následujícími generacemi potomků. Přestože nedávno přišli genoví inženýři vedeni Marcellem Marescou na to, jak eliminovat „přehmaty“ při využití technologie CRISPR, tento postup je stále v procesu zdokonalování a jeho využití se zdá většině vědecké komunity krajně nezodpovědné a neetické.

Čínská ministerstva i další správní orgány označují Cheovo počínání za ohavné. Jeho domovská univerzita se od jeho práce distancovala a vytvořila komisi, která ji má prošetřit. Velké množství nejen čínských vědců z oboru také nemělo pro jeho činy pochopení. Podle uznávaného genetika Fyodora Urnova existují bezpečné a efektivní způsoby, jak pomocí genetiky ochránit konkrétní jedince před nákazou virem HIV, které nezahrnují genetickou úpravu embrya. Není zde tedy akutní potřeba takových zásahů. Podobný názor má i Julian Savulescu, ředitel Oxford Uehiro Centre for Practical Ethics na University of Oxford. Podle něho vystavil čínský vědec zdravé děti riziku i přesto, že to pro ně nemusí znamenat žádný reálný benefit.

Che Ťien-kchuej se obhajuje tím, že zabránit přenosu viru HIV na děti nebylo jeho primárním cílem. Jeho hlavní motivací bylo ukázat, že i jedinci s dědičnými chorobami by mohli mít šanci na to mít vlastní zdravé děti. Známý vědec George Church z Harvard University se, narozdíl od většiny, svého kolegy z Číny zastal. „Při pokusech na zvířatech bylo mnohokrát zaznamenána „střelba mimo“ určený gen, ale neexistuje žádný důkaz negativních následků.“ Ani Churchovi se ale nelíbí nedostatečná transparentnost Cheovy činnosti.

Dítě tří rodičů

Před několika lety se v oblasti genetiky objevila podobná „aféra“, když vědci objevili metodu, pomocí které by bylo možné zamezit přenosu mitochondriálních onemocnění matky na potomky. Americký tým odborníků z New Hope Fertility Centre in New York City pod vedením doktora Johna Zhanga vycestoval do Mexika, aby pomocí této techniky přivedli na svět člověka. Chlapeček, který se narodil v roce 2016, netrpí dědičným Leighovým syndromem, kvůli kterému by s největší pravděpodobností žil pouze pár let. Využitá metoda oplodnění zachovává genetickou informaci obou rodičů a obsahuje i část genetické informace třetí osoby. Z darovaného vajíčka zdravé ženy je totiž využita mitochondrie, což způsobí, že zhruba 0,1 % DNA dítěte – mitochondriální DNA – pochází od dárce.

Podle doktora Zhanga se chlapeček narodil zdravý. Do Mexika tým vycestoval, protože na rozdíl od Spojených států amerických nemělo žádnou legislativu, která by podobné praktiky zakazovala. Podobný případ se pak stal i na Ukrajině. Možná i tyto události následně přispěly k tomu, že na konci stejného roku (2016) vydala Velká Británie průlomové rozhodnutí. V ojedinělých a odůvodněných případech povolila využití této metody „tří rodičů“ v praxi. Britská Human Fertilisation and Embryology Authority povolila 15. prosince 2016 klinikám žádat o licenci na provádění této techniky v omezeném množství. Tuto možnost měla schválenou parlamentem ale již dříve.

Změní dvojčata něco?

Případ dvojčat zatím způsobil spíše volání po zákazu této praktiky. Neoddiskutovatelným faktem ale zůstává, že právě takové případy rozpoutávají veřejnou debatu, kterou nemohou ignorovat ani zákonodárci nebo mezinárodní organizace. Jak napovídá zmíněný případ „chlapce tří rodičů“, reakce těch, kteří určují pravidla, mohou být různé. Pokusy o zákazy obdobné praxe navíc vždy naráží na odpor vědců, kteří v dané oblasti bádají. Příliš hysterické reakce by totiž mohly negativně ovlivnit výzkum v celé oblasti. Podle již zmiňovaného George Churche ale nedávno narozená dvojčata nevyvolají tak silnou reakci, aby se musel celý obor obávat o svou budoucnost. „V začátcích genové terapie, kdy zdaleka nebylo k dispozici tolik předběžných studií, zde byla tři úmrtí, která přibrzdila obor. Přimělo nás to být více obezřetnými. Nyní je genová terapie opět v plné síle. Nemyslím si, že tyto děti zemřou.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Nature (12, 3, 4, 5), Vesmír, Science, BBC, MIT Technology Review