facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Nizozemská univerzita vyhlásila speciální náborový program pro ženy

24. 6. 2019
Nizozemská univerzita vyhlásila speciální náborový program pro ženy

Eindhoven University of Technology má v následujících letech v plánu přijmout až 150 vědkyň a akademiček na juniorní i seniorské pozice. Nový program se tak snaží řešit stálý problém genderové nerovnosti na tamější univerzitě. Na profesorských pozicích je totiž pouze 16 % žen.

walter otto 1418327 unsplash

Eindhoven University of Technology v novém programu Irène Curie Fellowship, pojmenovaném po významné chemičce a nositelce Nobelovy ceny, plánuje otevřít v příštích osmnácti měsících až 150 pracovních pozic pro vědkyně a badatelky v různých oborech. Nový program má za cíl řešit nerovné rozdělení pracovních pozic na univerzitě. Každá z nově přijatých vědkyň také obdrží 100 000 eur určených na výzkum a mentoring. Univerzita se pro toto opatření rozhodla z důvodu, že se pravidelně umisťuje na spodních pozicích mezi univerzitami v žebříčcích hodnocení genderové rovnosti. Na profesorských pozicích je na tamější univerzitě pouze 16 % žen a asi jen 29 % žen je mezi docenty. Cílem nového programu je získat až 35% zastoupení žen na profesorských pozicích.

Statistiky přitom ukazují, že v Česku jsme na tom srovnatelně s univerzitou v Eindhovenu. Průměrně máme na českých školách 15 % profesorek a 26 % docentek. Navíc podle dat Českého statistického úřadu na pozici výzkumnic působilo ke konci roku 2016 pouze 26,6 % žen proti 73,4 % mužů. Česká republika v tomto směru patří k podprůměrným zemím EU.

Vědkyně z východního bloku

Paradoxně je přitom relativně vysoké procento žen i v zemích bývalého východního bloku. Litva má podíl žen mezi výzkumníky skoro 53 %, Bulharsko 49 % a Slovensko například 42 %. Český výsledek je tak srovnatelný s Rakouskem (29 % žen) a Německem (27 % žen). Podobné závěry potvrzuje i časopis Nature, který analyzuje aktuální data Leidenského žebříčku. Ten mimo jiné zkoumá i podíl žen a mužů na produkci vědeckých publikací v daném státě. Největší podíl na psaní vědeckých článků mají právě výzkumnice z východní Evropy a Jižní Ameriky. Jednou z možných příčin je i dědictví komunistické ideologie, která ženám tolik nebránila ve vědecké kariéře.

Pro srovnání – Univerzita Karlova, z hlediska podílu ženského autorství na vědeckých článcích nejlepší česká škola, se přitom umístila až na 177. pozici. Z těchto čísel vyplývá, že v Česku je skutečně stále co zlepšovat.

Aktuální zpráva Akademici a akademičky 2018: Návrhy opatření na podporu rovnosti ve výzkumném a vysokoškolském prostředí z pera NKC – Gender a věda přitom identifikuje jako problém zejména pasivitu vědeckých institucí a jejich slepotu k genderové nerovnosti. „Současný pasivní přístup institucí překážky vědeckých kariér žen neodstraňuje, nýbrž veškerou odpovědnost za překonávání systémových nerovností přenáší na jednotlivce, tedy na ženy samotné,“ píše se ve zprávě. Česká věda tak ztrácí množství talentovaných vědkyň a výzkumnic. Přitom na úrovni magisterského studia dominují ženy (až 59,7 % studujících v magisterských oborech jsou ženy). V průběhu doktorského studia pak dochází k určitému vyrovnání (ze studujících v tomto cyklu je 46,8 % žen). Obecně se tak dá říct, že nedostatek žen je především v řídicích a seniorních pozicích v české vědě.

„Muži si povětšinou ani neuvědomují, že by to mělo být jinak,“ poznamenala v roce 2017 k tématu Jitka Moravcová, první prorektorka na VŠCHT a první profesorka organické chemie v ČR v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz. Na nerovné rozdělení péče o děti v rodině zase naráží Eva Zažímalová, současná předsedkyně Akademie věd ČR. „Jsem sama příkladem ženy ve vědě a mohu říci, že tu stále přetrvává přesvědčení, že věda je v případě žen koníček, více či méně trpěný. A to je potřeba změnit. O jedno vás prosím: Vydržte!“ řekla Zažímalová při nedávném předáváním prestižních cen L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2019.

Pomůže HR Award?

Podpora genderové rovnosti by přitom měla být ošetřena i v rámci certifikátu HR Excellence in Research Award, který získává stále více českých institucí. Aktuálně má v Čechách tento certifikát 16 pracovišť, v celé Evropě jej zatím získalo 470 vědeckých či univerzitních institucí. Ty se tak zavazují, že budou dodržovat Chartu a Kodex výzkumných pracovníků, v němž stojí, že pracoviště by měla usilovat o rovnováhu v zastoupení žen a mužů na všech úrovních pracovního zařazení. Dbát by měly také o rovné příležitosti, mimo jiné i tím, že ve výběrových komisích bude zastoupen srovnatelný počet mužů a žen. Zdali se závazky českým pracovištím podaří naplnit a dostanou se k podobným číslům, k jakým cílí univerzita v Eindhovenu, zůstává otázkou.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness, NKC – Gender a věda, Leidenský žebříček, Nature