facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nobelova cena za fyziku je udělena za vývoj modelování složitých soustav

5. 10. 2021
Nobelova cena za fyziku je udělena za vývoj modelování složitých soustav

V úterý 5. 10. byla v přímém přenosu vyhlášena Nobelova cena za fyziku. Ocenění bylo rozděleno mezi tři vědce. Polovinu ceny získali sdíleně Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann a druhou pomyslnou půlku si odnesl Giorgio Parisi. Cena vyzdvihuje přínos studia klimatu planety Země a toho, jak je lidská populace ovlivňuje. Parisi posunul tato poznání díky teorii náhodných procesů.

Nobelovu cenu si letos rozdělili japonsko-americký, německý a italský vědec. Dvojice vědců, v níž je Syukuro Manabe pocházející z Japonska působící na Princetonské univerzitě v USA a Klaus Hasselmann, který bádá na Max Planckově Institutu pro meteorologii v Hamburku, dostala ocenění za svůj přínos k metodám modelování klimatu Země a předpovědi globálního oteplování. Letošní cena je rozdělena na dvě půlky, tou druhou je oceněn Giorgio Parisi z italské Sapienza University v Římě. Jeho přínos se týká objevu souvislostí ve zdánlivě chaotických fyzikálních systémech.

Fyzika Nobel

Tyto objevy jsou tak přelomové proto, že složité systémy byly brány jako nahodilé, a proto bylo obtížné je studovat nebo předpovídat. Takové systémy se skládají z mnoha částí, které spolu mohou působit nebo v nich jedna malá odchylka může znamenat velký výsledný rozdíl. Zdálo, že takový systém je čistý chaos. Ale ocenění vědci se zasloužili o popis nových metod, které umožnují dlouhodobé předpovídání těchto komplexních soustav. A právě taková soustava je i zemský klimatický systém, na kterém vědci předpovídali svoje teorie.

Syukuro Manabe se zabývá tím, jak stále přibývající oxid uhličitý přispívá ke zvýšení teploty naší planety. Už během 60. let minulého století vytvořil fyzikální model zemského klimatu a stal se tak první osobou, která studovala působení záření v atmosféře a jeho svislý průchod vzdušnou masou.

Deset let poté vytvořil Klaus Hasselmann model, který dokázal sjednotit počasí a klima. Díky tomu bylo možné odpovědět na otázku proč jsou klimatické modely přesné, avšak počasí je chaotické a nestálé. Hasselmannovi se také povedlo formulovat metody, které dokáží identifikovat určité signály, kterými mají přírodní jevy a lidská činnost dopad na klima. Jeho metody se používají, aby prokázaly, že zvýšená teplota v atmosféře je právě díky emisím oxidu uhličitého z lidské činnosti.

Kolem roku 1980 objevil Giorgio Parisi skryté vzorce chování v chaotických komplexních systémech. Jeho objevy a teorie patří k nejvýznamnějším, které přispěly k teorii komplexních systémů. Díky němu můžeme nyní chápat anebo popsat mnoho rozdílných a náhodných jevů. Tato teorie lze aplikovat v mnoha různých oblastech jako například matematika, biologie, neurovědy nebo strojové učení.

Thors Hans Hansson, předseda Nobelovy komise za fyziku se při letošním předávání vyjádřil: „Letos jsme ocenili objevy, které posunuly naše znalosti o zemském klimatu. Tato poznání jsou podložená vědeckými poznatky, analýzami a pozorováním. Ocenění laureáti přispěli k tomu, abychom mohli lépe pochopit vlastnosti a předpovědi složitých systémů.“

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: The Nobel Prize

Ilustrace: Niklas Elmehed