Nobelovu cenu si letos rozdělili německý a americký vědec, kteří podle výboru nezávisle na sobě vyvinuli nový způsob katalýzy. Profesor David W. C. MacMillan působí na Princetonské univerzitě v USA a Benjamin List bádá a dělá ředitele na jedné části Institutu Maxe Plancka, v Německu.
Mnoho výzkumných oblastí a průmyslových odvětví je závislých na schopnosti chemiků konstruovat molekuly, které mohou vytvářet elastické a trvanlivé materiály, ukládat energii do baterií nebo brzdit rozšiřující se nemoci. Tato práce potřebuje katalyzátory, což jsou látky, které řídí a urychlují chemické reakce, aniž by se staly součástí konečného produktu. Například katalyzátory v automobilech přeměňují toxické látky ve výfukových plynech na neškodné molekuly. I naše těla obsahují tisíce takových katalyzátorů ve formě enzymů, které vysekávají molekuly nezbytné pro život.
Budování molekul je složité umění
Vědci navíc dlouho věřili, že jsou k dispozici pouze dva typy katalyzátorů: kovy a enzymy. Benjamin List a David MacMillan však vyvinuli třetí typ - asymetrickou organokatalýzu. Ta staví na malých organických molekulách. „Tento koncept katalýzy je stejně jednoduchý jako důmyslný. Mnoho lidí se divilo, jak nás to nemohlo nenapadnout už dříve,“ říká Johan Åqvist, který je předsedou Nobelova výboru pro chemii. Organické katalyzátory, které nový typ využívá, jsou navíc šetrné k životnímu prostředí a jejich výroba je levná.
Organokatalýza se od roku 2000 vyvíjí ohromnou rychlostí. Benjamin List a David MacMillan jsou v této oblasti vůdčími osobnostmi a dokázali, že organické katalyzátory lze použít k řízení mnoha chemických reakcí. Pomocí těchto reakcí mohou vědci nyní efektivněji konstruovat cokoli od nových léčiv po molekuly, které dokážou zachytit světlo v solárních článcích.
Loni ocenění dostaly biochemičky Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna za vývoj takzvaných molekulárních nůžek, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Dosud bylo uděleno již 113 Nobelových cen za chemii, z toho 63 cen získal pouze jeden laureát. Cenu za chemii prozatím získalo sedm žen. Vědec Frederick Sanger dostal Nobelovu cenu dokonce dvakrát, poprvé v roce 1958 a podruhé o 22 let později. Nejmladšímu laureátovi, Frédéricu Joliotovi, bylo 35 let, naopak v 97 letech získal cenu chemik John B. Goodenough.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: The Nobel Prize
Ilustrace: Niklas Elmehed
