Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nobelovy ceny podporují „kult osamělého génia“

12. 10. 2018
Nobelovy ceny podporují „kult osamělého génia“

Podle řady odborníků již systém, podle kterého jsou udělovány nejprestižnější vědecká ocenění na světě, Nobelovy ceny, nereflektuje realitu a zkresluje pohled na vědeckou práci. Na novém objevu má většinou významný podíl množství vědců, výběr jen několika se tak stává nespravedlivým.

Nobelovy ceny jsou bezesporu nejvýznamnějším oceněním, jakého může vědec dosáhnout. Jejich udělování na sebe každoročně strhává obrovskou pozornost. K většině problémů, které se vážou právě na předávání Nobelových cen, se vyjádřil ve svém komentáři Petr Slavíček. V kontextu nedávného udělování cen za rok 2018 se k některým kritickým názorům přihlásili i další odborníci ze zahraniční.

Vědci pracují v týmech

Největší kritika se na Nobelův výbor snáší především za oceňování malého počtu maximálně 3 vědců. V současné době, kdy na některých projektech spolupracují až stovky lidí, je tato praxe podle některých škodlivá. Kromě toho, že je výběr pouze malé části oceněných nespravedlivý, udržuje se také mylný pohled veřejnosti na vědu. Nevědecká veřejnost, která z velké části financuje vědu prostřednictvím přerozdělování státních peněz, tak žije v představě, že průlomový objev mají na svědomí individua – většinou seniorní běloši. Vzniká tím takzvaný „kult osamělého génia“, který neodpovídá realitě.

Ve skutečnosti se v současné době na podobně velkých objevech podílí minimálně několik dalších vědců, kteří měli v projektu podobně důležitou úlohu jako oceněný. Například na projektu detekce gravitačních vln, za který získali vloni Nobelovu cenu tři američtí fyzici, spolupracovalo více než 1 000 vědců. Ještě lepším příkladem je udělení Nobelovy ceny Peteru Higgsovi a François Englertovi za objevení tzv. Higgsova bosonu. Ve skutečnosti totiž tu nejdůležitější teoretickou práci neměli na svědomí pouze tito dva odborníci, nýbrž 6 skvělých vědců, z nichž každý byl považován za podobně vážného kandidáta na zisk tohoto ocenění.

Vědec = postarší chemik

Dalším problémem je, že počet oceněných žen je velmi malý – pouze 50 jich doposud získalo Nobelovu cenu, z toho například jenom 3 za fyziku (psali jsme zde a zde). Žen je ale v oborech, za které se udělují Nobelovy ceny, mnohem více, než by se mohlo zdát při pohledu na zmíněná čísla. Například ve fyzice podle American Institute of Physics v současné době tvoří ženy 18 % těch, kteří v tomto oboru získají PhD. Ženy jsou tedy výrazně podreprezentovány, čímž je opět posilován zmíněný stereotyp. Navíc se udělují ceny pouze v několika oborech - velké části vědy se tak nedostává stejné pozornosti spojené s předáváním cen. Podle některých odborníků není správně, že jsou opomíjeny obory jako například matematika, robotika nebo umělá inteligence.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: The Guardian, BBC