Sedmiletý rámcový program na podporu výzkumu, vývoje a inovací, Horizon Europe, má za sebou první rok svého fungování. Server ScienceBusiness proto připravil průzkum, který si vzal za úkol zhodnotit zkušenosti vědecké komunity s novým rámcovým programem.

Samotný program má rekordní rozpočet přesahující 95,5 miliardy eur a skládá se ze třech hlavních pilířů. První pilíř primárně financuje vědecký výzkum, druhý pilíř se zaměřuje na podporu spolupráce a třetí míří specificky na inovace. Zástupci Evropské unie přitom při jeho vzniku prohlašovali, že má být otevřenější než jeho předchůdci a že by měl přinášet efektní výstupy a přispět ke zřetelným společenským a technickým dopadům.

Mezi novinky v Horizon Europe tak patří například nový grantový program Evropské inovační rady (EIC), od něhož si Evropská komise slibuje udělat z Evropy atraktivní lokalitu pro velké technologické investory. K dalším novinkám patří dále systém vědeckých misí, které mají řešit vybrané klíčové problémy budoucnosti. Velkou pozornost má Horizon Europe zaměřit i na výzkumníky z východní Evropy, kteří mají obecně v evropských programech menší úspěch než jejich kolegové ze západu. Kromě toho má ale Horizon Europe být jednodušší, účinnější a měl by fungovat ve větším souladu s jinými programy, fondy a aktivitami EU. Průzkum si vzal za cíl prověřit, jak se právě tyto sliby zatím daří plnit.

Posila evropského výzkumu

Prvotní dojmy vědecké komunity jsou podle průzkumu smíšené. Z 260 lidí, kteří odpověděli na dotazy průzkumu, se jich 88 % ztotožňuje s cíli evropského programu. Dále se 71 % dotázaných domnívá, že nový program obecně posílí evropský výzkum. Ovšem zatím pouze necelá polovina, konkrétně 45 %, je přesvědčena, že program Horizon Europe je zlepšením oproti předcházejícímu programu Horizon 2020.

Podobně smíšené reakce vyvolává otázka mezinárodní spolupráce – 41 % lidí se domnívá, že mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje je díky novému programy jednodušší. S tím ale nesouhlasí skoro 31 % dotázaných. Účastníci výzkumu také oceňují některé nové aspekty programu – chválu si vysloužila zejména nová povinnost výzkumných organizací mít připravené plány genderové rovnosti.

Výrazně větší kritiku sklidila oblast administrativy. Z reakcí účastníků průzkumu se zdá, že největší potíže dělá interpretace zadání nových výzev. Není vždy jasné, co se skrývá pod oním „evropským jazykem“ a na jaké cíle výzvy skutečně směřují. Lidé mají také potíže s tím, které konkrétní dokumenty či formuláře je pro účast v soutěžích třeba dodat. Vědci kritizují i dlouhé byrokratické pasáže, které ubírají místo vědeckým návrhům projektů. Jde například o požadované části zaměřené na otevřenou vědu, data management a klimatické dopady. Pokud by těchto pasáží ubylo, zdá se, že vědci jsou jinak s limitem 45 stran na návrh projektu poměrně spokojeni.

Vypadá to ale, že vědecká komunita je na byrokratickou náročnost evropských programů už poměrně zvyklá. Podle výsledků sice administrativní stránku 41 % vědců považuje za náročnou, ale pokud ji měli srovnat s náročností předchozí programu Horizon 2020, přes 46 % dotázaných tvrdí, že jsou srovnatelné. Dalších 35 % se domnívá, že administrativní stránka projektů je v novém programu náročnější, a podle 11 % procent je naopak jednodušší. Jen 4 % dotázaných se domnívá, že administrativa v programu Horizon Europe je jednoduchá.

Základní doporučení ke zlepšení

Dalším tématem je otevřenost celého programu. Během uplynulého roku se vyostřil konflikt mezi EU a Švýcarskem, kvůli tomu se vědci, kteří pracují na ERC grantech ve Švýcarsku, pravděpodobně budou muset přesunout do některé z členských zemí EU. Podobně nejistá je také budoucnost ERC grantistů ve Velké Británii.

Další problém jsou i nerovnosti mezi samotnými členskými zeměmi EU, zejména v přístupu zemí z východní Evropy k jednotlivým výzvám a programům. To totiž patřilo mezi palčivé problémy předchozího sedmiletého programu. Z něj do zemí takzvané „EU-13“, mezi které patří i Česká republika, putovalo jenom 5,1 % finančních prostředků vyčleněných na výzkumné granty. I proto je v programu Horizon Europe vyčleněno 3,3 miliardy eur na získávání vědeckých partnerů ze střední a východní Evropy. Obtížný start nového programu ale zatím zpomalil i tyto snahy o změnu.

Pochybnosti se objevily i ve výsledcích průzkumu. O tom, že by Horizon Europe dostatečně pomohl zemím EU-13, pochybuje na 38 % dotázaných. Účastníci výzkumu proto doporučovali výrazně lepší pokyny k psaní projektů, což pomohlo i zájemcům, kteří nejsou v evropských výzvách typicky tak úspěšní, a je v těchto zemích díky tomu obecně méně zkušeností s tímto typem projektů.

Z výzkumu vyplynulo několik významných doporučení. První z nich se zaměřuje právě na lepší vysvětlení směřování jednotlivých výzev, lepších pokynů pro účastníky a jasnou definici toho, pro koho je daná výzva skutečně určena. Další doporučení z průzkumu směřuje k zúžení některých výzkumných cílů ve výzvách. Podle sebraných názorů jsou totiž často příliš široké a přehnaně ambiciózní. Není je tak možné realisticky splnit.

Další výzva směřuje k větší transparentnosti jednotlivých soutěží. Účastníci výzkumu tak například navrhli, aby Evropská komise včas publikovala pracovní programy a harmonogramy jednotlivých výzev místo toho, aby nechala mezi lidmi kolovat uniklé, neoficiální informace. To by podle účastníků výzkumu pomohlo k rovnějšímu, informovanější a transparentnějšímu přístupu k jednotlivým výzvám.

Závěry průzkumů také doporučují, aby se Evropská unie, respektive konkrétní zadavatelé, chovali k zájemcům o účast v grantových výzvách a soutěží ohleduplněji – a to zejména v oblasti lhůt nebo technických aspektů. Účastníci výzkumu například varovali před tím, aby soutěže byly vyhlašovány na konci června s uzavírkou už v září. Za takových podmínek je totiž pro vědce velmi obtížné navázat potřebná partnerství a připravit přihlášku a vědecký projekt během letních měsíců.

Účastníci výzkumu doporučili, aby hodnotitelé projektů byli alespoň v prvních letech shovívavější k nedostatkům právě v oblasti managementu dat a otevřené vědy. S těmito administrativními aspekty zatím řada vědců a administrativních pracovníků nemá bohaté zkušenosti, a lze tak očekávat určitou míru chyb. S tím souvisí i doporučení, aby hodnotitelé projektů byli ve svých závěrech podrobnější, aby se i neúspěšní žadatelé mohli poučit do dalších soutěžních kol.

Celou zprávu z průzkumu může najít zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Science Business