facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Nový vědecký časopis se zaměří na nepřekvapivé a negativní závěry

29. 5. 2019
Nový vědecký časopis se zaměří na nepřekvapivé a negativní závěry

University of Canterbury začala vydávat nový ekonomický žurnál SURE, jehož cílem je publikovat vysoce kvalitní, ale nepřekvapivé vědecké výsledky. Reaguje tak na problém, kdy vědecké časopisy odmítají publikovat i kvalitní vědecké texty, které pouze zamítly určitou hypotézu či potvrdily nepřekvapivý závěr.

photo 1517770413964 df8ca61194a6

Zkratka žurnálu SURE znamená Series of Unsurprising Results in Economics (SURE). První zveřejněný text se zabývá experimentem, v němž badatelé zjistili, že informační kampaň nemá vliv na způsob, jakým si studenti organizují rozvrh studia. To je sice nepřekvapivý závěr, ale jak poukazují autoři studie, důležitý. Zvlášť proto, že informační kampaně vysoké školy stále častěji používají jako způsob, jakým se snaží formovat rozhodování studentů.

Právě na podobné texty nový žurnál cílí. Zaměřuje se na vysoce kvalitní vědecké texty z ekonomických oborů, jejichž autoři mají problém je publikovat, protože nepřinášejí překvapivé nebo pozitivní závěry. Jejich závěry přitom nejsou o nic méně validní, jen jednoduše nevyznívají tak atraktivně. O studie, které s negativními výsledky nebo takovými, které potvrdily očekávané, tak mají žurnály mnohem menší zájem. Ve výsledku se pak o nich kvůli tomu dozví také mnohem méně vědců.

Snaha zamezit publikačnímu zkreslení

To ovšem představuje výrazný problém. Toto „publikační zkreslení“, jak se jev nazývá, totiž vede k odlišnému typu výzkumu, replikaci experimentů i zkresleným výzkumným závěrům.

V důsledku tak výzkumníci tráví čas opětovným testováním již zjištěných ale nepublikovatelných výsledků, či samotní autoři takových textů posouvají své závěry tak, aby zněli inovativněji a překvapivěji. Nedávná analýza publikací o antidepresivech ukázala i velmi konkrétní a praktické důsledky tohoto problému. Ze 105 studií jich přibližně polovina přinášela pozitivní závěry a druhá polovina negativní. Téměř 98 % pozitivních studií bylo později publikováno, z negativních to bylo pouze 48 %. Analýza si všímá, že autoři některých negativních studií kvůli publikování změnili jazyk, jakým byly psány – například vyzdvihli pozitivní sekundární výsledky na úkor primárních negativních, aby bylo možné studii snadněji publikovat. Tato odchylka se dále násobí – negativní studie jsou mnohem méně citovány než ty pozitivní. Autoři této analýzy tak dokládají, že vychýlení v důsledku vede ke zkreslení v hodnocení výhod a rizik užívání antidepresiv.

Nový žurnál SURE se tak alespoň částečně snaží pokrýt mezeru mezi vědeckými časopisy a otevírá prostor i pro riskantní projekty (ve smyslu velmi nejasných závěrů). Nakolik se mu podaří přinášet skutečně důležité, byť nezajímavé výzkumné závěry, a získat pro ně dostatečnou pozornost, se teprve uvidí. Vědeckému poznání to nicméně prospívá.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Vox, New York Times, SURE Journal