Hloubkové rozhovory s muslimy, hinduisty a buddhisty v těchto zemích podporují závěr, že neexistuje jednotný všeobecně uznávaný pohled na vztah mezi vědou a náboženstvím, stejně tak identifikovaly i některé společné vzorce a témata v každé ze tří náboženských skupin. Autoři však výzkum nehodnotí jako reprezentativní pro náboženské skupiny v zemi jednotlivých respondentů ani globálně. Jeho cílem bylo poskytnout vhled do toho, jak jednotlivci popisují svou víru vlastními slovy a jaké souvislosti dávají do kontextu s vědou.

Islám je s vědou kompatibilní. Až na výjimky

Většina dotázaných muslimů se vyjádřila, že islám a věda jsou v zásadě kompatibilní. Co však může být problematické, jsou podle nich konkrétní činy jednotlivých vědců. Muslimové často popisovali vědu a své náboženství jako související, nikoli samostatné pojmy. „Vědecký výzkum souvisí s Koránem. Mezi náboženstvím a tím, co vysvětluje věda, existují podobnosti,“ uvedla jedna z dotazovaných muslimek. Ti, kteří byli opačného názoru, často tvrdili, že věda je o experimentování a hledáních nových věcí, kdežto náboženství je pevné a neměnné. Z náboženských důvodů jsou pro muslimy problematické výzkumy, které využívají cokoliv, co je v rozporu s halal (např. marihuanu, alkohol nebo prasata). Stejně tak se tato náboženská skupina neztotožňuje s různými genetickými technologiemi, jako jsou například „děti ze zkumavek“ nebo klonování. Pro muslimy existují i další rozporuplné oblasti. Mezi ně se řadí i teorie evoluce, která není v souladu s náboženskými vírami o původu a vývoji lidského života na Zemi.

Hinduisté: Moderní věda potvrzuje náboženské učení

Hinduističtí respondenti vědu a náboženství vnímali jako dvě překrývající se sféry. Mnoho hinduistů tvrdilo, že jejich náboženství obsahuje prvky a odkazy vědy a mnoho starověkých poznatků, jež posléze moderní věda potvrdila. To se týká různých oblastí – dotázaní hinduisté zmínili například antimikrobiální vlastnosti mědi nebo zdravotní výhody kurkumy. Na rozdíl od muslimů si mnoho hinduistů myslí, že evoluční teorie je obsažena v jejich náboženském učení. Hinduisté navíc nenalezli ani žádné oblasti vědeckého výzkumu, které by měly být v rozporu s jejich náboženským přesvědčením.

Buddhisté svou víru a vědu oddělují

Buddhističtí respondenti popsali vztah vědy a náboženství zřetelně odlišným způsobem než muslimové nebo hinduisté. Obecně vnímají náboženství a vědu jako dvě oddělené a nesouvisející sféry. Několik z dotázaných buddhistů hovořilo o svém náboženství jako něčem, co nabízí vodítko, jak žít morálním životem, zatímco vědu popsali jako pozorovatelné jevy – něco, co souvisí s fakty a čísly. Ani pro buddhistické respondenty evoluce nepředstavuje konflikt s jejich náboženstvím. Někteří uváděli, že si nemyslí, že by jejich náboženství určovalo počátky života na Zemi. Mnozí z dotázaných taktéž uvedli, že věda a náboženství nemohou být ve společném konfliktu, protože se jedná o různé nebo paralelní oblasti. Malajští a singapurští buddhisté proto do značné míry popisovali vztah mezi vědou a náboženstvím jako slučitelný. Co se týče experimentování a různých metod výzkumu, buddhisté ve většině případů vyjádřili odpor k testování na zvířatech.

Studie tak ukazuje, že vztah věřících k vědě a výzkumu nabývá řady odlišných podob a různá vyznání se snaží vědu a náboženství přemostit za pomoci odlišných strategií.  Poukazuje také na to, že otázky, které v dialogu mezi náboženstvím a vědou u věřících vyvolávají napětí či nesouhlas, jsou pro jednotlivá náboženství odlišná a jsou úzce spjata s hodnotami a normami, které dané náboženství pokládá za nejdůležitější.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Pew Research Center