Vytisknout tuto stránku

OLAF potvrdil zpronevěru peněz z ERC grantu v Řecku

18. 5. 2020
OLAF potvrdil zpronevěru peněz z ERC grantu v Řecku

Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF na začátku května zveřejnil informaci, že nejmenovaná řecká vědkyně zpronevěřila prostředky z ERC grantu ve výši 190 tisíc eur. Jedná se o první podvod s penězi z Evropské výzkumné rady, který úřad oznámil.

OLAF

Budova Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v Bruselu

Případ se podle zprávy úřadu OLAF týká grantu ve výši 1,1 milionu eur, který získala „slibná, mladá vědkyně“ od Evropské výzkumné rady (ERC). Peníze putovaly na řeckou univerzitu, kde měl být zaměstnán také otec obviněné vědkyně. Do projektu, v němž byly peníze zpronevěřeny, ale bylo údajně zapojeno přes 40 dalších výzkumníků z celého světa.

Úřad pro boj proti podvodům na případ upozornil právě způsob, jakým byli údajně placeni zahraniční kolegové. Prostředky byly sice vyplaceny na jméno konkrétních vědců, ovšem bankovní konta, na něž se peníze ukládaly, měla víc než jednoho disponenta. Podezření vzbudil také fakt, že částky na bankovní konta vkládala sama hlavní řešitelka.

OLAF uvádí, že i přes snahu obviněné vědkyně mařit vyšetřování, se úřadu podařilo najít jednoznačné důkazy, podle kterých obviněná vědkyně sama založila bankovní konta, skrze která platila zahraniční výzkumníky. Díky tomu získávala přístup k finančním prostředkům z grantu. Vyšetřování ukázalo, že hlavní řešitelka projektu následně z těchto účtů vybírala velké sumy peněz nebo je přímo převáděla na své soukromé konto. OLAF kontaktoval také zahraniční výzkumníky, kteří měli být do podvodné sítě zapojeni. Nikdo z nich si však nebyl vědom, že by se měl projektu účastnit nebo že byl jeho jménem založen bankovní účet.

„Množství výzkumníků, kteří měli být údajně zapojeni v tomto projektu, představovalo pro vyšetřovatele našeho úřadu skutečnou výzvu. Klíčovým prvkem vyšetřování tohoto zneužití evropských prostředků byla možnost ověřit účty a platby pro výzkumníky z celého světa,“ komentuje případ zástupce Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

OLAF uzavřel vyšetřování v říjnu 2019 a doporučil Evropské výzkumné radě, aby se pokusila získat zpět z vyplaceného grantu 190 tisíc eur, což odpovídá částce, která byla údajně zahraničním výzkumníkům vyplacena. Také doporučila řeckým úřadům, aby zahájily náležité trestněprávní kroky. Od roku 2010 ERC požádala OLAF o prošetření necelé stovky případů kvůli podezření na neobvyklé aktivity nebo možný podvod. Toto je ovšem první případ, u nějž OLAF rozhodl, že se skutečně jednalo o podvodnou aktivitu.

Kdo podváděl?

Po zveřejnění tiskové zprávy úřadu OLAF se záhy začalo spekulovat o tom, kdo je onen nejmenovaný obviněný vědec. Úřad konkrétní jméno odmítá prozradit. „Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování a pravidlům na ochranu dat OLAF nebude případ dále komentovat,“ odmítl úřad otázky na identitu obviněných.

Tisková zpráva úřadu ovšem poskytuje řadu vodítek – z textu je zjevné, že se jedná o vědkyni původem z Řecka. Zpráva jí dokonce označuje za „mladou a slibnou vědkyni“. Grant byl navíc podle zveřejněných informací prováděn na řecké univerzitě, kde má údajně působit i otec obviněné.

Podle kontroverzního německého vědeckého blogera Leonida Schneidera tyto informace odpovídají pouze jednomu projektu, který ERC udělila. Má se jednat o projekt MINATRIN (Probing the Micro-Nano Transition: Theoretical and Experimental Foundations, Simulations and Applications) podpořený z programu Starting Grants v roce 2007 prostředky ve výši 1,128 milionu eur, který získala řecká vědkyně Katerina Aifantis. Výzkum se přitom prováděl na Aristotelově univerzitě v Soluni, kde působil i její otec – prominentní řecký vědec Elias Aifantis, který taktéž působí v oboru materiálových věd.

Pokud by se tyto spekulace ukázaly jako pravdivé, šlo by o skutečně překvapující odhalení. Katerina Aifantis, která dnes působí na americké University of Florida, si totiž získala mezinárodní uznání jako vůbec nejmladší řešitelka ERC grantu v historii. Nejprestižnější evropský grant totiž získala v pouhých 24 letech. Doktorát obdržela už v 21 letech a stala se tak mimo jiné i nejmladším člověkem, který v Nizozemsku obhájil doktorskou práci. Její hvězdný příběh zaujal i řadu médií – časopis Science o ní vydal článek, ale píše o ní například i BBC. Zdali OLAF skutečně obvinil Katerinu Aifantis či nikoliv, zatím není jasné. Řada podobností mezi jejím projektem a náznaky, které úřad zveřejnil ve svém tiskovém prohlášení, však vzbuzují podezření.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: OLAF, ResearchProfessionalNews, ScienceBusiness, Greek Herald, ForBetterScience