Nakladatelství již v minulosti čelilo výrazné kritice, především kvůli vysokým maržím a velkému tlaku na zvyšování cen. Podle vyjádření vydavatelství zůstane zelená cesta (tj. archivace vědeckých textů do otevřených repozitářů samotnými autory) otevřeného přístupu důležitou strategií při přechod na model otevřené vědy. Elsevier také poukazuje na nutnost na různá území aplikovat odlišné politiky otevřené vědy. Evropa jakožto region, kde je největší tlak na zlatou cestu otevřeného publikování (tedy publikování v otevřených časopisech nebo hybridních časopisech, které s otevřeným přístupem vydávají jenom část svých textů), by sice takový způsob obecně přijmout měla, ale podle nakladatelství by také měla zabránit přístupům z jiných regionů – nebo jim výsledky vědecké práce zpřístupnit prostřednictvím zelené cesty publikování. Elsevier tak naznačuje možnosti určitých kombinací mezi zlatou a zelenou cestou.

Nakladatelství zdůrazňuje, že pokud je v současné době publikováno víc než 80 % všech článků v režimu uzavřeného přístupu, každá země, která se rozhodne přejít výhradně na zlatou cestu publikování, bude muset počítat s vyššími vynaloženými finančními náklady. Kromě stálých poplatků za přístup do databází, kde jsou uloženy články z ostatních zemí, budou muset autoři navíc platit poplatky za publikace zveřejněné ve zlatém režimu.

Hlavní myšlenku celého zveřejněného prohlášení lze ve zkratce shrnout tak, že podle názoru vydavatelství by důvodem přechodu na otevřený systém publikování neměla být pouhá snaha ušetřit peníze. Mezi řádky ale stojí nevyslovená otázka, o jak vysoké částky za publikování se bude jednat, kdo je bude platit – a z jakých zdrojů.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Scinoptica, Elsevier

Přečtěte si také článek o stránce Sci-Hub, která zveřejňuje vědecké články a podívejte se i na studii, kolik Sci-Hub pokrývá uveřejněných textů. O citačním impaktu otevřeně publikovaných článků jsme psali zde.