Peking sankcionoval vědce, kteří se podíleli na výzkumu situace v Číně. Zákaz cestovat do Číny dostali akademici z Evropské unie či Velké Británie. Je to jeden z kroků čínské vlády jako odpověď na zprávy o porušování lidských práv muslimské menšiny Ujgurů v oblasti Xinjiang.
Tomuto kroku předcházela výzva k bojkotu společností H&M, Nike a dalších, protože existuje riziko, že jejich produkty vznikají díky práci v nelidských podmínkách v regionu Xinjiang. Společnosti na svých sociálních sítích tyto podmínky odsoudily. Některé ale kvůli sankcím pouze dočasně. „Pokud se oháníte velkými sankcemi na společnosti působící v Xinjiangu, sami narazíte,“ řekl mluvčí Xinjiangské vlády. „Doufáme, že více společností jako H&M bude lépe rozlišovat mezi správným a špatným.“
Koncem března oznámila Čína, že zahraniční experti a politici vážně poškozují čínskou suverenitu a zájmy a zlomyslně šíří dezinformace. Do hledáčku čínských zákazů se dostali právníci v oblasti mezinárodního práva a další osoby zabývající se zahraniční politikou. Nyní se Čína snaží dostat západní svět do kleští také pomocí sankcí proti vědcům.
Zákaz vstupu pro vědce, kteří otevřeně kritizují čínskou politiku
Vědci v jednom z největších evropských středisek pro studium Číny, The Mercator Institute for China Studies (MERICS) v Berlíně, dostali zákaz cest do Číny, který se vztahuje i na jejich rodiny. Institut s více než 30 analytiky byl sankcionován společně s dalšími dvěma akademiky z jiných institucí.
Přitom právě MERICS byl vybudován proto, aby zlepšil vztahy a porozumění s Čínou. Byl financován z privátního německého zdroje a napojen na dvě německé univerzity. „MERICS je pravděpodobně jediný think-tank v Evropě, který systematicky zpracovává citlivé otázky o Číně,“ říká Bonnie Glaser, nastupující ředitelka German Marshall Fund’s Asia Program.
„Peking se domnívá, že když umlčí tyto akademické pracovníky, tak se Evropa tolik nedozví špatné zprávy o Číně. V USA takovou možnost nedostane,“ dodává Glaser s tím, že Evropa má mnohem méně institucí zaměřených na výzkum Číny.
Thorsten Benner, ředitel Global Public Policy Institute, berlínského think-tanku, říká, že uvalení sankcí na celou instituci je naprosto nový krok. Slouží k tomu, aby celoplošně odradil další akademiky na západě, kteří by chtěli kritizovat čínskou komunistickou stranu.
Björn Jerdén, ředitel švédského Národního čínského centra napsal na Twitter: „Čínské sankce jsou bezprecedentní, ale ne překvapující. Z tohoto kroku je jasné, že si Peking nepřeje nezávislý výzkum Číny. Nicméně si myslím, že to jenom podnítí mnohem intenzivnější spolupráci s USA.“
Zastrašování na sociálních sítích
Perzekuce se týká i vědců s čínským původem, kteří pracují na dalších akademických institucích. Vicky Xiuzhong Xu, analytička z Austrálie, dostala tisíce negativních komentářů na čínských sociálních sítích. Šikanu Xu zažívá ještě rok poté, co spolupracovala na zprávě o nelidské práci a zneužívání Ujgurů. Jedná se o nejextrémnější příklad kampaně na obranu čínské politiky v Xinjiangu za účelem umlčení akademiků skrze zastrašování.
Ve městě Weibo, odkud Xu pochází, lidé stíhají dokonce její rodinu a vyhrožují jí, že by se dcera do rodiny již nemusela vrátit. Z obav o svoji bezepčnost dokonce její rodina požádala o změnu identity.
Západní akademici se bojí, že takové kroky mohou jejich výzkum poslat k ledu. Také někteří čínští vědci se obávají akademického rozdělení Číny a západního světa. Proto Jia Qingguo, člen poradního orgánu pro politiku, a profesor na fakultě mezinárodních studií na Pekingské univerzitě, navrhnul čínské vládě, aby zbytečná omezení čínských akademiků zrušila.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: Times Higher Education, Washington post (1, 2), World Politics Review, BBC
