Ursula von der Leyen v prosinci minulého roku oznámila ambiciózní plán – Evropa se má do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, přičemž by tato změna měla vytvořit jak nová pracovní místa, tak zlepšit kvalitu života. „Kvůli tomu potřebujeme investovat. Investovat do výzkumu, inovací a zelených technologií,“ řekla von der Leyen na konferenci v Madridu. Taková změna si žádá reformu energetické politiky EU, zemědělství, průmyslu, nebo nová řešení v evropské infrastruktuře. Za tímto účelem by se měly podle nově zveřejněného investičního plánu v následujících deseti letech vynaložit prostředky nejméně ve výši jednoho bilionu eur. Investice z prostředků EU by měly přilákat také finance ze soukromého sektoru. Komise proto plánuje finančně podpořit především nástroje a projekty, které přispějí k ekologičtější a klimaticky neutrální ekonomice.
Foto: CC-BY-4.0: © European Union 2019 – Source: EP
Profesorka Mariana Mazzucato, která spolupracovala s bývalým evropským komisařem pro vědu Carlosem Moedasem, to ve svém komentáři v prosinci 2019 ve Financial Times okomentovala takto: „Ekonomický růst nemá pouze míru, má také směr. Pokud vezmeme vážně Grean Deal, jehož vznik tento týden oznámila Evropská komise, tak tento plán udává směr způsobem, který bude stimulovat růst, řešit klimatickou změnu i bojovat proti vzrůstajícím nerovnostem.“ Podle Mazzucato se tak jedná o jednu z nejdůležitějších dohod současné generace.
Přechod ke klimaticky neutrální ekonomice se přitom neobejde bez výrazných investic do výzkumu, vývoje a inovací. Podle aktuálních informací bude víc než 35 % ze všech prostředků nového rámcového programu Horizon Europe věnováno právě tématu klimatické změny. Nové komisařce pro výzkum, inovace, vzdělání a mládež Mariyi Gabriel se už nyní podařilo získat nějaké prostředky v novém rámcovém programu navíc – nebo alespoň zmírnit jejich plánované škrty. Nový rámcový program pro výzkum, vývoj a inovace ve výši 92,4 miliard eur tak přišel namísto původně předpokládaných 12 miliard pouze o tři. Komisařka však podle vlastních slov stále doufá, že evropští poslanci případně podpoří i vyšší rozpočet programu – mimo jiné kvůli schválené dohodě Green Deal.
Gabriel je ovšem celkově opatrná s přehnaným optimismem. V rámci svého resortu se prozatím zdržela velkých plánů a propaguje spíše praktický, pragmatický přístup. Ve svém funkčním období se chce zaměřit především na propojení jednotlivých nástrojů podpory výzkumu a vývoje a bude se snažit zmírnit nerovnosti mezi východní a západní částí Evropy ve výzkumném výkonu.
Někteří vědci ale upozorňují, že 35 % prostředků z programu Horizon Europe není dost. Pokud má Green Deal skutečně splnit svá předsevzetí, znamená to dosáhnout zásadních vědeckých průlomů - ať už se jedná o baterie, přechod na znovuobnovitelné zdroje či na ekologické materiály. Jan Palmowski z University of Warwick varuje, aby plnění cílů do roku 2030, kdy by Evropa chtěla zredukovat produkci emisí víc než o polovinu, neodvádělo prostředky ze základního výzkumu, bez něhož se technologické inovace nutné pro splnění hlavního cíle Green Deal neobejdou. Palmowski přitom upozorňuje, že Green Deal se neobejde jen bez technologických inovací. Žádá si také zásadní kulturní proměnu. A to se zdá být obtížný úkol - mimo jiné i proto, že podle analýz jde na výzkum změny klimatu v sociálních vědách jen necelých 5 % rozpočtu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Times Higher Education (1, 2), Financial Times, Science Business (1, 2), The Guardian, Evropská komise
