facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Polská akademie věd na křižovatce

13. 3. 2019
Polská akademie věd na křižovatce

Zatímco polské vysoké školy díky reformě schválené v minulém ruce posilují svou pozici, Polská akademie věd čelí sílící krizi. Množí se úvahy o tom, že i její tradiční systém organizace a financování je třeba modernizovat.

Polská akademie věd čelí nutnosti reforem. Nedávná změna zákona o vysokých školách umožnila polským vysokým školám větší autonomii, zlepšila financování a poskytla i více peněz pro doktorandy. Výzkum na vysokých školách tak začal pomalu přebírat postavení akademie věd.

Pałac Staszica

Staszicův palác ve Varšavě, sídlo Polské akademie věd

Zatímco reforma polským vysokým školám poskytla výrazně lepší podmínky, Polská akademie věd si zachovala svůj tradiční systém organizace i financování. Vedení akademie se tak nyní obává, že své nejlepší vědce a výzkumníky ztratí kvůli tomu, že na vysokých školách budou mít výrazně lepší podmínky. V polské vědě přitom brain-drain, tedy odliv talentů do zahraničí, působí výrazné problémy už nyní.

I proto chce současný ministr pro vysoké školy a vědu Jarosław Gowin reformovat také organizační strukturu akademie věd, která zahrnuje v současné době 69 oborově specializovaných ústavů. Podle současného ředitele Polské akademie věd Jerzyho Duszynskiho je její podoba příliš strnulá a nepružná a neumožňnuje jí dynamicky se přizpůsobovat měnícím se trendům ve výzkumu a vývoji. Jedním z problémů je podle něj i příliš silná ochrana zaměstnaneckých práv výzkumníků. To komplikuje situaci zejména u pracovníků, kteří nepodávají dostatečný vědecký výkon. Analogický problém vidí ředitel i v situaci, kdy by bylo třeba ukončit činnost celého ústavu.

Důležitá je komunikace s politiky

Reformu podporují i někteří další významní polští vědci, například Janusz Bujnicki, ředitel Mezinárodního instititutu pro molekulární a buněčnou biologii ve Varšavě. Ten vidí diskutovanou reformu Akademie věd jako příležitost k její modernizaci. Podle něj ale musí akademie především promyslet svou roli v polské společnosti. Naráží tak především na to, že by polská věda měla lépe komunikovat vědecké poznatky, především směrem k politické reprezentaci.

Podobné téma řeší ostatně i česká věda. Akademie věd ČR proto začala produkovat pravidelné AVexy, nezávislá a odborná stanoviska na širokou paletu témat, která jsou relevantní pro české politiky. Vzorem jsou v tomto směru britské POSTnotes, tedy komplexní svodky pro potřeby britských poslanců, které vydává Parliamentary Office of Science and Technology (POST). Členové této kanceláře  osvědčený britský sytém prezentovali i v Čechách v roce 2017.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness, Universitas

Foto: Wikimedia commons