Věda a vysokoškolské prostředí v Polsku
Celkově Polsko dle údajů z roku 2019 investovalo do oblasti výzkumu a vývoje 6,7 miliardy eur, tedy 1,32 % HDP. Finance podnikatelského sektoru tvoří více než polovinu prostředků plynoucích do výzkumu a vývoje v Polsku, druhá polovina se skládá převážně z podpory vládního sektoru a také sektoru vysokého školství. Více ukazuje graf níže:
Polsko si důležitost investic, které do tamního výzkumu a vývoje plynou ze strany podniků, uvědomuje, a proto se je snaží v investování podporovat dostupnými nástroji. Konkrétně nabízí peněžní dotace na nové investiční projekty. Dále tamní vláda nabízí osvobození od daně z příjmů právnických osob na 10 až 15 let.
Polsko také využívá mezinárodních, především evropských zdrojů. Je největším příjemcem finančních prostředků z EU na období 2021 až 2027 (celkem 160 miliard eur v dotacích a půjčkách).
V Polsku je celkem 370 vysokoškolských institucí, 240 vědeckých institucí, 97 000 akademických pracovníků a 76 600 vědců ve vysokém školství a na vědeckých institucích. Pokud byste se chtěli o polské vědě a vysokoškolském vzdělávání dozvědět víc, navštivte tento web. Informace o oblasti vědy a vysokého školství pro něj zpracovává tamní Národní ústav pro zpracování informací ve spolupráci s Ministerstvem školství a vědy s cílem zpřístupnit údaje o polské vědě prostřednictvím komplexního informačního systému. Stránka se dá přepnout do angličtiny.
Podpora transferu technologií a znalostí
Rozsáhlý ekosystém tvořený nejlepšími výzkumnými a vývojovými centry doplňuje Polská asociace univerzitních společností pro transfer znalostí (PSC). Ta je tvořena 27 univerzitními dceřinými účelovými společnostmi, které byly založeny za účelem komercializace výsledků vědeckého výzkumu. Současně provádějí aplikovaný výzkum na zakázku podniků. Univerzity, které asociace zahrnuje, reprezentují 37 tisíc vědců a více než 400 tisíc studentů, což v sobě skrývá značný potenciál.
Jakub Jasiczak, který vede dceřinou transferovou společnost na poznaňské ekonomické univerzitě a současně stojí v čele SPA, vysvětluje, co stojí za efektivitou těchto společností – takzvaných SPV – special purpose vehicle. Práci jim usnadňuje především ta skutečnost, že univerzitní společnosti pro transfer technologií a znalostí jako soukromoprávní subjekty podléhají legislativě regulující obchodní společnosti, což jim umožňuje větší flexibilitu.
Partneři z aplikační sféry zasílají své dotazy ohledně možností řešení konkrétních témat přímo na transferová pracoviště. Ty pak analyzují poptávku a připravují návrhy řešení, které zahrnují plánování práce, výzkumné týmy i rozpočty. Transferové kanceláře také organizují strategické workshopy určené společnostem, jejichž cílem je identifikovat oblasti, ve kterých by společnost mohla vědce i studenty využít při vývoji svých produktů nebo technologií. V neposlední řadě pracoviště budují místní ekosystém na podporu vědeckých spin-offů a start-upů.
Výzkumná síť Łukasiewicz: Spolupráce Polska s evropskými a světovými lídry
Výzkumná síť Łukasiewicz je jedinečný projekt s velkým komerčním potenciálem. Síť má za cíl poskytovat komplexní a konkurenceschopná obchodní řešení v oblasti automatizace, chemie, biomedicíny, ICT, materiálů a pokročilé výroby. S 8 000 zaměstnanci a 28 výzkumnými ústavy, které se nacházejí ve 12 polských městech, je třetí největší výzkumnou sítí v Evropě. Síť spolupracuje s místními vysokými školami, zejména s těmi technicky zaměřenými.
Výzkumná síť aktivně navazuje kontakty s majiteli podniků a nabízí jim řešení, která mají pomoci zlepšit obchodní činnost a vytvořit inovativní technologie. Výzkumná síť se zaměřuje zejména na následující témata:
- Sustainable Economy & Energy
- Digital Transformation
- Smart Mobility
- Healthy Living
Alexa od Amazonu má původ v Polsku
O tom, že se v Polsku technologiím daří, svědčí mimo jiné to, že populární hlasová asistentka Alexa od Amazonu vychází původně z polské technologie. Konkrétně jde o syntetizátor řeči Ivona, který byl polskou technologií vyvinutou v Gdaňsku společností Ivona Software. „Kolem roku 2000 prognózy předpovídaly, že syntéza přirozené řeči, považovaná za jednu z nejobtížnějších metod umělé inteligence, bude vyvinuta kolem roku 2010. Nám se to podařilo už v roce 2006," pochlubil se Łukasz Osowski, spoluzakladatel společnosti IVONA Software, kterou v roce 2012 převzala společnost Amazon. Že se něco podobného povedlo právě v Polsku, vlastně není ani tak překvapivé. V Polsku totiž pracuje 401 000 softwarových developerů (údaje za rok 2020). Tento počet Polsko dostává na první místo ve střední Evropě a páté v celosvětovém srovnání.
Od roku 2010 v Polsku roste počet výzkumných center
Polsko je pro globální hráče oblíbeným centrem výzkumu, vývoje a technologií v Evropě. U našich sousedů totiž sídlí třicet velkých výzkumných a vývojových center, která vyvíjejí produkty v oblasti umělé inteligence, velkých dat a softwaru, což zvyšuje tamní investice do výzkumu, vývoje a inovací ze strany globálních hráčů působících v Polsku. Mezi nimi je jsou firmy jako IBM, Nokia, Intel, Motorola a Samsung, které dohromady zaměstnávají více než 20 000 IT pracovníků.
V zemi je také 420 nových výzkumných a vývojových center, spolufinancovaných EU v letech 2014-2020 z Operačního programu Inteligentní růst.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Článek vznikl ve spolupráci se společností UNICO v rámci projektu Network4Growth - Innovation and Technology Transfer Network for Development and Economic Growth. UNICO během ročního projektu podpořeného Visegrádským fondem mapuje inovační ekosystémy a příklady úspěšné spolupráce businessu s akademickým sektorem v zemích Visegrádské čtyřky, Arménii a Gruzii.
