Evropská výzkumná rada, organizace zřízená Evropskou komisí za účelem financování toho nejlepšího evropského výzkumu, získala za více než deset let své existence v evropském prostoru nezbytnou a klíčovou úlohu. Prestiž a význam grantů ERC dokazuje i nově zveřejněná, pravidelná výroční analýza, která mapuje kvalitu výsledků dosažených v jednotlivých vědeckých projektech.
V nezávislém hodnocení analyzovaly panely odborníků 223 náhodně vybraných, ukončených vědeckých projektů, financovaných z ERC grantu. Každý tematický panel měl tři až čtyři přední odborníky z daného oboru. Panelů bylo celkem 25 a kromě kvality dosažených výsledků hodnotily také rozvoj metodologie či přínos pro interdisciplinaritu a vzájemnou provázanost oborů a disciplín.
Z výsledků vyplývá, že z více než dvou stovek zkoumaných projektů jich 79 % přineslo významný vědecký posun – 19 % projektů, přineslo podle hodnotitelů skutečný průlom a 60 % projektů ve svém oboru znamenalo výrazný krok kupředu. Pouze 20 % výzkumů přineslo pouze drobný posun ve vědeckém bádání a pouze 1 % financovaných projektů nepřineslo žádný hodnotný vědecký poznatek.
Kvalitní projekty bývají interdisciplinární a vysoce rizikové
Analýza mimo jiné odhalila i silné spojení mezi interdisciplinaritou a kvalitou výzkumných výsledků. Mimořádných úspěchů dosáhly v hodnocení také projekty, které byly původně považovány za vysoce rizikové. Obsahovaly sice revoluční myšlenku ale zároveň i vysokou pravděpodobnost neúspěchu. Podle hodnocení se ukazuje, že právě tyto projekty přináší významné průlomy ve vědeckém bádání. Zdá se tak, že strategie ERC investovat do rizikových ale potenciálně velmi přínosných projektů se vyplácí. Celou zprávu si můžete přečíst zde.
Analýza výsledků přichází ve vhodnou dobu. Právě teď se v Evropském parlamentu intenzivně jedná o podobě příštího rámcového plánu na podporu vědy a výzkumu, Horizon Europe. ERC by v něm měla dostat ještě více prostředků na podporu špičkového evropského výzkumu.
Česká účast i úspěšnost pokulhává
Češi ovšem v počtech získaných ERC grantů silně zaostávají. Z České republiky bylo za uplynulých deset let k ERC podáno celkem 534 hodnocených návrhů projektů a podpořeno z nich bylo pouze 25. Nejúspěšnější jsme přitom byli v kategorii programu Starting Grants pro začínající vědce – za rok 2017 se tento typ podpory povedlo získat například Adamovi Vojtěchovi z brněnského VUT a Mendelovy univerzity a Jiřímu Klimešovi z Univerzity Karlovy. Dosavadní česká úspěšnost v projektech Evropské výzkumné rady tak celkem činí pouze 4,68 %, což je třikrát méně, než má například Německo nebo Rakousko.
Situaci nehodnotí kladně ani Tomáš Jungwirth, jeden z mála českých nositelů ERC grantu a od roku 2015 také člen Vědecké rady ERC. „Ze začátku to vypadalo docela nadějně. V prvních letech jsme měli jednotky příjemců, od roku 2013 začala čísla růst. Pak ale přišel rok 2016, kdy jsme měli zase jen dva granty,“ úvádí Jungwirth na jaře 2018 v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz.
„Celkově žádáme asi třikrát méně, než je evropský průměr, získáváme také třikrát méně. Když to vynásobíte, tak máme zhruba desetkrát méně grantů, než by měla mít v odpovídajícím regionu slušně rozvinutá evropská země. V Evropě dnes bude několik desítek jednotlivých institucí, které mají víc ERC grantů než celá Česká republika,“ konstatuje Jungwirth.
Na podporu excelentních českých vědců, jejichž výzkum by mohl získat finance z ERC, se specializuje například i letos nově vyhlášený program Grantové agentury ČR EXPRO.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
