Vytisknout tuto stránku

Rumunští vědci tlačí na reformu financování výzkumu

5. 4. 2021
Rumunští vědci tlačí na reformu financování výzkumu

Nová rumunská vláda slíbila zvýšit podporu vědy a výzkumu na dvě procenta HDP ročně. Akademičtí pracovníci ale varují, že by s tímto krokem měly být spojeny systémové reformy. Dovolávají se většího množství kompetitivních výzev, nové nezávislé rady pro vyšší transparentnost a menších zásahů ze strany politiků.

the flag 5283496 640

Rumunsko má ve financování výzkumu a vývoje velké mezery. Nově zvolená vláda se sice zavázala zvýšit výdaje na výzkum na 2 % HDP, ale vedle otázky nedostatečného financování vznikají překážky už v domácí politice, kde protekční slabší projekty vytlačují ty lepší. Ty se musí spoléhat na financování z evropských fondů, protože z domácích zdrojů není prostředků dostatek.

Roztříštěnost, netransparentnost financování

Nová vláda chce přesunout výkonný orgán pro financování vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, vývoje a inovací z Ministerstva školství na nově zřízené Ministerstvo vědy. Vědci přitom chtějí vidět, jak bude tento orgán reorganizován. Chtějí, aby financování výzkumu bylo založeno spíše na základě vzájemného hodnocení, přičemž by do systému neměla tolik zasahovat vláda.

Rumunské prostředí vědy a výzkumu je roztříštěné. Rozpočet na výzkum je rozdělen mezi národní výzkumné ústavy, univerzitní výzkumné skupiny a mnoho dalších ústavů financovaných z Rumunské akademie věd. Z pohledu vědců je také problematické, že tamější vláda navíc zasahuje do mnoha aspektů financování, od etiky výzkumu po stanovení strategií výzkumu a vývoje.

Rumunští vědci tvrdí, že v současném systému je finanční podpora rozdávána na základě nejednotných a měnících se pravidel. V rámci snahy o větší transparentnost chtějí výzkumní pracovníci vytvoření jednotné centralizované platformy, kde se bude sdružovat veškeré financování, probíhat hodnocení a sledování všech nástrojů. V rámci reorganizace by se proto podle nich měla vytvořit nová národní rada pro výzkum.

Pověsti nedostatečné transparentnosti nepřidává také fakt, že etika není prosazována ani z nejvyšších míst. Například v roce 2018 řekl rumunský ministr školství Valentin Pop: „Naše vzdělání je dobré, některé obory jsou na velmi dobré až vynikající úrovni. Je škoda zastínit tyto výsledky přílišným mluvením o věcech, které nejsou tak důležité, jako je plagiátorství. Neexistuje zákon, který říká, že musíte dát do uvozovek text, který převezmete od někoho jiného.“

Vnitrostátní financování výzkumu není dle názoru vědců profesionální. Stává se, že hodnotitelé nemají potřebné odborné znalosti, panely hodnotitelů nejsou sestaveny transparentně a nedostanou se do nich zahraniční odborníci. Zároveň pro mladé vědce není jednoduché, zejména pro ty, kteří prošli stáží na západní univerzitě. Ve skutečnosti je spíše normou, že ne příliš dobří vědci zevnitř institucí jsou upřednostněni. Dochází proto k odlivu mladých talentů.

Rumunsko – velmi nízké výdaje na výzkum v rámci EU

Rumunsko má jeden z nejnižších veřejných výdajů na výzkum v EU. V loňském roce vláda schválila finanční prostředky ve výši přibližně 0,15 % HDP. V prosinci 2020 ale nová vládní koalice přislíbila zvýšit výdaje na vědu až do výše 2 % HDP. Podle serveru Edupedu, který přináší zprávy o rumunském vzdělávání, představila vláda 19. března počáteční rozpočet, který je přibližně o tři čtvrtiny nižší, než se předpokládalo.

Takové snížení nebylo v minulosti první. Například podle informací, které byly uveřejněny v roce 2018, se rumunská vláda zavázala, že od roku 2020 zvýší podporu vědy na 1 % HDP. Je tedy otázkou, zda bude vláda ochotná svým slibům dostát i nyní.

Univerzity současně vyvíjejí na vládu tlak, aby přehodnotila plán obnovy, který stanovuje národní priority financování z evropského fondu post-pandemické obnovy. Požadují, aby obsahoval více peněz na vysokoškolské vzdělávání a výzkum. Vláda slíbila původně 3 % z těchto peněz na reformu systému vysokoškolského vzdělávání, poté byla částka zvýšena na 6 %.

Národní plán obnovy rovněž popisuje problémy v rumunském akademickém prostředí. Zmiňuje například, že země zaujímá poslední místo na poli inovací z celé EU. Dalším zádrhelem je, že bez rozpočtových změn není nyní možné pokrýt strukturální problémy ve výzkumu. V současné chvíli také existují regulační překážky pro rozvoj spolupráce mezi akademickou obcí a podniky. Rumunsko je z hlediska publikování vědy na posledním místě EU a hospodářský růst je ohrožen nedostatkem vysoce kvalifikovaných pracovníků. Rumunští vědci mají tedy spoustu překážek, které potřebují překonat, aby se Rumunská věda odrazila od pomyslného dna.

Daniel David, předseda národní konference rektorů, si myslí, že by mělo Rumunsko financovat vědu co nejvíce a přiblížit se strategiím, které jsou ve vědě v ambicióznějších evropských zemích. Otázkou je, zda vláda splní alespoň něco z diskutovaných změn.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED) 

Zdroj: Science business, Energy Industry Review, Edupedu