Letošní žebříček vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities), známější jako Šanghajský žebříček, porovnával více než 2500 vzdělávacích institucí po celém světě, z nichž tradičně sestavil žebříček tisícovky nejlepších univerzit (podrobný žebříček zde).
Šanghajský žebříček vydává od roku 2003 nezávislá organizace Shanghai Ranking Consultancy. Zaměřuje se především na vědu a výzkum na vysokých školách a hodnotí instituce podle šesti parametrů. Vedle počtu absolventů a pracovníků, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, se dívá také na počet článků v prestižních časopisech Nature a Science, hodnotí počet citací jednotlivých vědců s důrazem na tzv. highly cited vědce, ale také celkový počet vědeckých publikací přepočtených na hlavu (metodiku můžete nalézt zde). Někdy je tak žebříček kritizován za to, že upřednostňuje velké a zavedené výzkumné univerzity před menšími, či před univerzitami více zaměřenými na pedagogiku.
Indikátory Šanghajského žebříčku
Česká stagnace
V loňském roce došlo ke snížení počtu českých univerzit, které se do první tisícovky probojovaly, z osmi na šest. Tento fakt zůstal neměnný i letos. Naše univerzity zůstávají průměrné, můžeme se však utěšovat faktem, že z postkomunistických zemí máme stále nejlepší výsledky.
Nejlepší tuzemskou univerzitou je již tradičně Univerzita Karlova, která si drží již několik let umístění na 301.–400. místě. 
Podrobnější výsledky Univerzity Karlovy
Následuje Masarykova univerzita na 401.–500. pozici, kterou neopouští od roku 2022, kdy poskočila z předchozího 601.–700. místa. „Vedle opětovného získání světové pozice v TOP 500 mě zejména velmi těší fakt, že ve třech z posuzovaných ukazatelů Masarykova univerzita obdržela pro letošní hodnocení vyšší bodové skóre oproti minulému roku. Lepších výsledků dosáhla v obou indikátorech spjatých s publikační činností, tedy v počtu publikací v časopisech Nature a Science a v počtu publikací indexovaných na Web of Science, rovněž pak v indikátoru hodnotícím vědecký výkon v přepočtu na akademického pracovníka. Vědecký výkon a zejména kvalita vědy nám tak v měřítku světové konkurence roste, a to je pro naši univerzitu, která cílí na vědeckou excelenci, výborná zpráva,“ uvádí k letošnímu vydání Šanghajského žebříčku Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity. 
Podrobnější výsledky Masarykovy univerzity
Univerzita Palackého v Olomouci loni poskočila o sto míst vzhůru na 601.–700. pozici, kde se udržela i letos.
Podrobnější výsledky Univerzity Palackého v Olomouci.
Stejné umístění z předchozího roku si drží také Vysoké učení technické v Brně, tedy 701.–800. příčku.
Podrobnější výsledky Vysokého učení technického v Brně.
Na 801.–900. místě se potom umístily shodně Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) a České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Zatímco ČVUT si toto umístění drží již čtvrtým rokem, ČZU se v loňském roce podařilo poskočit na 601.–700. příčku a letos tak opět spadla na svou dřívější pozici. Do žebříčku se ani letos neprobojovaly Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (poprvé se objevila v žebříčku v roce 2021) a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (ta v žebříčku figurovala čtyřikrát mezi lety 2018 až 2022). Obě univerzity v dřívějších letech obsazovaly 901.–1000. příčku.
Když se podíváme na bodové skóre českých VŠ v jednotlivých kritériích, přičemž v každém kritériu je možné dosáhnout maximálně 100 bodů, tak nejlépe si Česko vede v kritériu počtu publikací indexovaných v databázi Web of Science, kde dosahují naše univerzity 22–46 bodů (Univerzita Karlova má takřka 46 bodů, zatímco druhá Masarykova univerzita získala 30 bodů a další univerzity kolem 20–25 bodů).
V kritériu celkového vědeckého výkonu na pracovníka dosáhly naše univerzity 14–20 bodů a rozptyl mezi nimi je poměrně malý. Hůře už jsou na tom české univerzity v počtu publikací v časopisech Nature a Science, kde dosahují pouze 4–11 bodů.
Ještě hůře je na tom pak kritérium počtu vysoce citovaných vědců, kde české vysoké školy dosahují 0–6,5 bodu (přičemž je zajímavé, že naše první čtyři univerzity – Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoké učení technické v Brně dosáhly shodného počtu bodů – 6,5. ČVUT a ČZU za toto kritérium nezískaly žádné body). Za počet držitelů Nobelových cen a Fieldsových medailí nezískaly naše univerzity žádné body.
Zajímavé je i srovnání počtu zahraničních studentů na českých univerzitách, a to jak v pregraduálních, tak postgraduálních stupních studia. Dominuje Masarykova univerzita, která má 23,2 % zahraničních studentů (v postgraduálních programech dokonce 26,1 %), Univerzita Karlova má 20,7 % zahraničních studentů (v postgraduálních programech 25,5 %), Univerzita Palackého má 12,9 % zahraničních studentů (v postgraduálních programech 18 %), u ostatních českých univerzit data chybí nebo jsou nekompletní.
Angoslaská dominance
Šanghajskému žebříčku tradičně dominují anglosaské univerzity, na prvním místě se i letos umístila Harvard University (toto místo neopustila od začátku vydávání žebříčku), následována Stanfordem a MIT (Massachusetts Institute of Technology). Na čtvrtém místě je britská Cambridge University. Na prvních čtyřech místech se tato čtveřice drží od roku 2017, jen MIT v roce 2022 nahradilo Cambridge na třetím místě. Na dvanácté příčce je první neanglosaská univerzita – Paris-Saclay University (loni na 15. příčce), na 21. místě je potom švýcarský ETH Zurich (loni 20.). Na 22. a 24. místě jsou čínské univerzity Tsinghua, resp. Peking University.
Jak jsou na tom jednotlivé země?
Přestože vrcholu vévodí Spojené státy, v počtu zastoupení univerzit v první tisícovce dominuje kontinentální Čína s 225 institucemi, Spojené státy americké mají v žebříčku 183 vysokých škol (16 v první dvacítce). Další země s velkým počtem institucí zastoupených v první tisícovce jsou Velká Británie – 62 univerzit, Německo má v žebříčku 51 univerzit (nejlepší umístění dosáhla University of Munich, když obsadila 43. pozici). V tisícovce nejlepších se ve 42 případech objevily také italské instituce, Austrálie má 31 zástupců (první je The University of Melbourne na 37. příčce), Japonsko 30, 27 zastoupení v první tisícovce má Kanada, 25 Francie.
Z našich sousedů má v první tisícovce více univerzit než Česká republika vedle Německa také Rakousko (11) a Polsko (8), zato Slovensko má jediného zástupce – Univerzitu Komenského v Bratislavě na 901.–1000. místě. Jednoho zástupce má také Ukrajina, Maďarsko čtyři (nejlepší je University of Szeged na 401.–500. místě).
Autor: Vendula Lužná, Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: ARWU
O tom, jak také interpretovat žebříčky univerzit, si můžete přečíst zde.
