Někteří vědci tvrdí, že řešení výzkumných pochybení tímto způsobem by mělo zajistit rovné a nestranné zacházení. Jiní si však myslí, že se tímto krokem odkloní pozornost od menších prohřešků, které instituce budou i nadále řešit pouze interně, a které kumulativně způsobují více škody než závažná pochybení.
Dva vážné případy v posledních letech
Způsob, jakým švédské instituce řeší obvinění z nesprávného počínání výzkumníků, se v posledních letech dostal pod palbu kritiky – částečně díky případu chirurga Paola Macchiariniho. Ten byl obviněn z přestupku týkajícího se pokusů s experimentální metodou transplantace průdušnice, při níž někteří pacienti zemřeli. V roce 2015 ho i přes tři obvinění prestižní Karolinska Institute (KI) ve Stockholmu očistil. Později přitom nezávislá vyšetřovací komise došla k závěru, že se pochybení opravdu dopustil a že postupy interní komise KI byly chybné.
Švédská vláda v roce 2015 zahájila nezávislé vyšetřování s cílem zjistit, zda je pro řešení výzkumných pochybení zapotřebí zavést nový systém. Macchiariniho případ ve Švédsku do značné míry změnil celkový pohled na to, jak k takovým problémům přistupovat.
Jiný případ se objevil po dalších dvou letech – jednalo se o nyní již stažený článek z portálu Science, jenž pojednával o škodlivosti mikroplastů pro ryby. Autoři článku se ho rozhodli stáhnout poté, co byli obviněni z nepoctivosti a byli podezíráni, že část popsaného výzkumu ve skutečnosti nikdy nerealizovali.
Interní vyšetřování na Uppsala University, kde autoři výzkumu působili, pochybení nezjistilo. Případ byl však opět předán dál, tentokrát švédské Central Ethical Review Board pro nezávislé vyšetřování, která potvrdila, že se vědci pochybení dopustili a rozhodnutí univerzity v Uppsale označil za pozoruhodné. Tento výbor, na který se vědci doposud mohli obracet s žádostmi o přezkoumání, bude po oficiálním spuštění nové agentury rozpuštěn.
Agentura případ prošetří, rozhodnutí bude na instituci
Nová agentura ponese název Research Misconduct Board a bude mít na starost vyšetřování všech případů vědeckých pochybení ve Švédsku. Bude vytvořena zákonem, který švédský parlament schválil již v červnu a v platnost vstoupí v lednu 2020. Tento zákon definuje pochybení jako „fabulaci, falzifikaci nebo plagiátorství.“ Případná zjištění budou vždy zveřejněna a dané instituci pak zůstane pravomoc rozhodnout o důsledcích pro obviněného vědce.
„Navrhovaný systém jistě přinese zlepšení. V současné době většina institucí vyšetřuje přestupky interně, což může vést k tomu, že v některých případech nemusí být s danou osobou zacházeno spravedlivě či transparentně,“ říká Karin Åmossa, vedoucí výzkumu a mezinárodních záležitostí ze Swedish Association of University Teachers and Researchers ve Stockholmu. Instituce nebo jednotlivci sice nyní mohou o přezkoumání požádat výše zmíněnou Central Ethical Review Board, nejsou však povinné zjištění rady veřejně prezentovat. Navíc se jednotlivé instituce neshodnou na tom, co vlastně ono pochybení představuje.
Názory na zřízení agentury se různí
Alan Price, konzultant společnosti Lago Vista, který pracuje s lidmi obviněnými z pochybení ve výzkumu, říká, že vznik ústřední agentury zajistí přísnost a nestrannost při vyšetřování. Ne každý je ovšem přesvědčen o pozitivním vlivu takovéto instituce. Nicholas Steneck, nezávislý konzultant pro integritu výzkumu v Ann Arbor v Michiganu, tvrdí, že pokud institucím nelze důvěřovat v provádění transparentního a spravedlivého vyšetřování, nelze jim důvěřovat ani s jakýmkoli finančními prostředky na výzkum.
S podobnými problémy, jaké řeší švédští vědci, se potýkají i jiné země. V Dánsku podobná agentura vyšetřovala již celkem devět případů. Ve Velké Británii bylo v roce 2018 navrženo zřízení národního výboru, který bude sledovat přestupky univerzit, a Čína loni oznámila, že v rámci rozsáhlých reforem zakročí proti nevhodnému jednání na čínských univerzitách.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
