Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Tlak na otevřenou vědu – pokrok nebo stagnace?

20. 6. 2018
Tlak na otevřenou vědu – pokrok nebo stagnace?

Nový rámcový program Horizon Europe stanoví pro podpořené projekty pravidlo volného přístupu k publikacím a údajům. Jak ale pokračuje Evropská unie ve svých aktivitách, které mají vědu "otevřít"? Blíží se spuštění European Open Science Cloudu?

Jedním z cílů EU, který členské státy přijaly v květnu 2016 na setkání v Bruselu, je zcela otevřít přístup k vědeckým publikacím do roku 2020. V novém rámcovém programu se tak již počítá s tím, že otevřenost je v případě unijní podpory povinná. Data odhalují prozatím pomalejší tempo reálného zpřístupňování vědecké práce. Lze ale zaznamenat zásadnější pokrok v aktivitách EU, které mají těmto myšlenkám těšícím se všeobecné podpoře dodat reálné kontury.

European Open Science Cloud

V pondělí 11. června 2018 se konal již druhý European Open Science Cloud summit, na kterém se sešli stakeholdeři, aby prodiskutovali postup při tvorbě otevřeného prostředí pro publikování 1,7 milionu unijních výzkumníků. Projekt nemá vytvořit centralizovaný „evropský google“, ale redukovat fragmentaci mezi datovými infrastrukturami. Měl by tak fungovat napříč různými vědeckými a ekonomickými oblastmi, napříč zeměmi či vládními modely.

Již před časem dostal tento projekt zelenou od ministrů jednotlivých zemí a navzdory velkému množství zapojených subjektů je možné, že bude připraven ještě před koncem tohoto roku. Nyní probíhá veřejná konzultace, která skončí 5. srpna. Více informací je na adrese www.eoscpilot.eu.

Cloud není jediným cílem

Už v roce 2016 vznikla na podnět generálního ředitelství pro výzkum a inovace a eurokomisaře pro výzkum, vědu a inovace Carlose Moedase (který nedávno navštívil Prahu) tzv. Open Science Policy Platform (OSPP). Tato 25 členná expertní skupina vytvořila z původních doporučení Amsterdamské výzvy 8 konkrétních cílů v procesu otevření přístupu ve vědě. Ambice jsou následující:

  1. Odměny a pobídky – instituce financující výzkum i evaluátoři by měli odměňovat práci na principu otevřeného přístupu více než ostatní. Studie o „best practice“ a konkrétních nástrojích by měly být hotovy do konce roku 2019
  2. Výzkumné indikátory a nová generace měření – evaluace by se neměla soustředit na impakt faktor jako na jedinou známku kvality, hodnocení by mělo být komplexnější a oceňovat otevřenou vědu
  3. Budoucnost odborné komunikace – všechny výzkumné výstupy financované z veřejných zdrojů musí být volně přístupné. Každý stát a zainteresovaní aktéři by měli vyvinout politiky otevřeného publikování citlivé k oborovým rozdílům, a to do roku 2020.
  4. European Open Science Cloud
  5. „FAIR“ data – data z výzkumu by měla být znovu-využitelná, interoperabilní a dohledatelná.
  6. Výzkumná integrita – každá výzkumná organizace musí mít vytvořenou politiku podpory kvalitní vědy, která bude schopna řešit etická pochybení.
  7. Dovednosti a vzdělávání – trénink specifických znalostí a dovedností spojených s otevřenou vědou je nutný zahrnout do systému vzdělávání.
  8. Občanská věda – aktivně podporovat a zpřístupnit projekty, na kterých se podílí vědci společně s občany z širší veřejnosti.

Implementační plán pro European Open Science Cloud je dostupný zde. Doporučení OSPP zveřejněné 29. května naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Science Business, Open Science Policy Platform, EOSCpilot, 2nd EOSC summit 2018

Partneři webu a spolupracující instituce