Žebříček U-Multirank, podobně jako třeba takzvaný Leidenský žebříček, usiluje o multidimenzionální hodnocení světových univerzit. Sestavuje ho nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE). Podílí se na něm ale i Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente nebo právě Centre for Science and Technology Studies (CWTS), které má na svědomí již zmíněný Leiden Ranking.
Aktuální šesté vydání „multiranku“ zahrnuje 1 711 vysokoškolských institucí z celého světa včetně osmnácti českých. Jejich pořadí lze sestavovat dle nejrůznějších indikátorů v pěti hlavních kategoriích: výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení. Kromě toho je možné výsledky třídit podle zemí a oborů a také obecných charakteristik, jako jsou velikost nebo stáří instituce.
Autoři sami U-multirank označují za největší online dostupný žebříček, který postihuje nejen rovinu výzkumu, ale celého vysokoškolského systému. Jeho ambicí je poskytnout data potenciálním studentům pro informované rozhodování o místě nebo předmětu svého budoucího studia a institucím k vyhodnocení svých silných a slabých stránek a příležitostí pro zlepšení.
Míra internacionalizace významně ovlivňuje ostatní výsledky
V čem jsou výsledky letošního žebříčku zajímavé? Dokládají, že univerzity s vyšší mírou internacionalizace a otevřenosti vůči světu mají současně lepší výsledky v ostatních oblastech, jako jsou transfer znalostí, dopad výzkumu nebo kvalita vzdělávání.
Míru „otevřenosti“ nebo „internacionalizace“ žebříček posuzuje pomocí indikátorů, jako jsou počet mezinárodních partnerství, podíl zahraničních studentů a akademického personálu, počet mezinárodně udělovaných doktorských titulů nebo množství společných publikací se zahraničními autory. Z žebříčku vyplývá, že univerzity, které v této oblasti obdržely na stupnici A-E nejvyšší známku, současně publikují více prací ve spolupráci s průmyslovými partnery (o 39 %), zakládají větší počet spin-off společností (o 80 %) nebo dvaapůlkrát častěji patentují výsledky svých výzkumů než ostatní vysoké školy. Jejich vědecká práce má také větší dopad (o 36 % větší počet vysoce citovaných publikací) a jejich studenti jsou celkově spokojenější se studiem.
Mimochodem, o tom, že míra internacionalizace zvyšuje prestiž vysoké školy, jsme nedávno psali v souvislosti s vysokým počtem studijních programů v anglickém jazyce na nizozemských univerzitách.
Jak si stojí Česko?
Podíváme-li se na národní profil České republiky, který je sestaven na základě výsledků českých institucí v žebříčku, zjistíme, že právě oblast mezinárodní orientace je ze všech pěti hlavních kategorií tou nejlépe hodnocenou – více než polovina (56 %) institucí bylo v této oblasti hodnoceno nadprůměrně (tedy „A“ nebo „B“) a pouze 20 % podprůměrně („D“ a „E“). Podle údajů multiranku je v ČR asi 43 tisíc zahraničních studentů, tedy asi jedna desetina a jejich zájem o české vysoké školy nadále roste.
Naopak nejslabší českou oblastí je podle žebříčku transfer znalostí, v němž bylo 57 % institucí hodnoceno podprůměrnou známkou a jen 26 % nadprůměrnou. Obdobné jsou i výsledky v oblasti vzdělávání, kde byla nadprůměrnou známkou ohodnocena jen pětina českých institucí.
Nejvíce „áček“ v žebříčku (9) získala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita v Plzni získaly po 7 nejvyšších známkách. Z trojice škol, které se v ostatních žebříčcích tradičně umisťují nejvýše, získala Univerzita Palackého v Olomouci známku A v šesti, Univerzita Karlova ve třech a Masarykova univerzita ve dvou oblastech. Toto srovnání je ale nepřesné, protože u řady českých vysokých škol chybí data v alespoň jedné, nebo rovnou více subkategoriích.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: U-Multirank 2019
