Toto hodnocení univerzit je sestavené společností Quacquarelli Symonds, jejíž žebříček všech světových univerzit patří k těm nejprestižnějším na světě (vychází v červnu, psali jsme zde). Tentokrát se zaměřilo na rozvíjející se země střední a východní Evropy a centrální Asie.
Žebříček EECA je sestaven z deseti indikátorů o rozdílném procentuálním dopadu, které hodnotí například akademickou reputaci, pověst zaměstnavatele, mezinárodní vědeckou síť, vydané publikace a jejich citovanost nebo online prezentaci univerzity:
Na rozdíl od světového QS World University Ranking se vysoké školy v regionu EECA hodnotí podle jiné škály indikátorů. Proto se například tento rok umístilo České vysoké učení technické v Praze (12. místo) v EECA na lepší pozici než Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (64. místo), přestože VŠCHT (342. místo) si vedlo ve světovém srovnání lépe než ČVUT (432. místo).
První desítku ovládá Rusko
První místo v žebříčku EECA obsadila Lomonosov Moscow State University, která si prvenství drží již od prvního pilotního vydání tohoto srovnání v roce 2014. Na druhém místě je letos poprvé University of Tartu z Estonska, která si polepšila ze čtvrté příčky. V první desítce se v roce 2020 umístilo hned pět ruských vysokých škol, na třetím místě například Saint-Petersburg State University, kde studoval i nynější prezident Vladimir Putin. Dále v první desítce tradičně najdeme dvě polské univerzity, Jagiellonian University a University of Warsaw. Česká republika má v TOP 10 také dva hráče, Univerzitu Karlovu a Masarykovu univerzitu.
Pořadí českých univerzit v žebříčku QS EECA University Ranking v letech 2016-2020
Česká republika si vede dobře
Univerzita Karlova obsadila čtvrté místo, přičemž si od minulého roku o jednu příčku polepšila. Z dlouhodobého hlediska je v tomto vysokoškolském žebříčku stálicí. Ovšem ani pořadí jednotlivých českých vysokých škol není velkým překvapením, i když místo Univerzity Palackého v Olomouci, České zemědělské univerzity v Praze nebo Mendelovy univerzity v Brně se za posledních šest let (2016-2021) měnilo řádově o desítku míst.
Co umístění v žebříčku ukazuje?
Na světě existuje kolem 45 mezinárodních žebříčků a jejich metodologie i zdroje dat se výrazně liší. Největší vliv a prestiž mají vedle QS také žebříčky THE anebo ARWU. Ale i tak se tyto žebříčky stávají terčem kritiky - například kvůli přílišnému zjednodušení nebo účelovému výběru indikátorů a jejich váhy. Často přitom může umístění v nich ovlivnit volbu uchazečů o studium nebo dokonce financování.
Odpůrci uvádějí, že podobné žebříčky neslouží pro orientaci studentů či výzkumníků, ale spíše pro místní komunity, investory či politiky. Podle některých by bylo lepší, kdyby se pro výběr univerzit používaly žebříčky pouze na národní úrovni, které mohou zahrnout daleko širší škálu ověřených dat. Globální žebříčky se totiž nemohou v daném kontextu věnovat datům s tak pečlivou kontrolou.
Mezi diskutované nedostatky patří hodnocení publikací pouze v angličtině nebo přihlédnutí k minulému umístění, které vede k opakovanému lepšímu umístění severoamerických a evropských univerzit. To může být motivací k tomu, že některé univerzity upřednostňují výuku a výzkum, aby mohly obsadit co nejlepší pozice. Příkladem může být irská Trinity College v Dublinu, jejíž zaměstnanci byli instruováni, co by měli dělat, aby se univerzita umístila v žebříčku co nejvýše. Takové praktiky sice vynesou školu výš v hodnocení, ale studenti nebo zaměstnanci si při rozhodování mohou i uškodit.
Různé úhly pohledu žebříčky obsáhnout nemohou
Před dvěma lety začala organizace INORMS - International Network of Research Management Societes práci na revizi systému hodnocení vysokých škol. Do svých takzvaných férových indikátorů hodnocení obsáhla třeba principy zahrnující dobré řízení, zvyšování kvality a otevřenost ke změnám. Dalšími kritérii je transparentnost hodnocení nebo důslednost, která zahrnuje otevřenost metod sběru a analýzy dat nebo užívání pouze prověřených průzkumů. Zohledňuje také, zda je naplněno poslání dané univerzity, například nulová diskriminace či flexibilní přístup ve výukových prvcích pro studenty.
Globálně uznávané žebříčky byly hodnocené jako velmi přesné z hlediska důslednosti. V hodnocení se ovšem dostatečně nepromítnul otevřený přístup, rovnost, rozmanitost, udržitelnost nebo jiné aspekty zaměřené na společnost. Žádný z prestižních žebříčků nedokáže posoudit, zda si daná vysoká škola vede dobře ve svém univerzitním poslání. Ačkoliv mají identifikovat nejlepší univerzity na světě, podle některých vědců tomu tak není.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: QS Top Universities (1, 2, 3, 4, 5), Universitas, Nature, Elephant in the Lab, The Irish Times
