Žebříček U21 nehodnotí jednotlivé vysoké školy, nýbrž celé vysokoškolské systémy. Ty vyhodnocuje na základě 24 indikátorů rozdělených do 4 dimenzí: zdroje (resources), prostředí (environment), otevřenost (connectivity) a výsledky (output). Hodnocení jednotlivých indikátorů je nastaveno tak, že nejlepší země v dané oblasti získá skóre 100, přičemž výsledky ostatních se odvozují od porovnání s tímto státem. Absolutní hodnoty jsou přepočítávány dle počtu obyvatel dané země.

První dvě zmíněné dimenze hodnotí systémy na straně vstupů. V případě zdrojů se počítají jak veřejné, tak i soukromé prostředky, které jsou investovány do vysokého školství v dané zemi. Do dimenze prostředí spadají indikátory jako autonomie jednotlivých vysokoškolských institucí, rozsah externího monitoringu nebo diverzita institucí. Dimenze otevřenosti zkoumá propojení s dalšími sektory ekonomiky, a také spolupráci na mezinárodní úrovni - jak v oblasti výuky, tak ve výzkumu. (O podobě spolupráce zemí Evropské unie jsme nedávno psali zde.)

Největší váhu mají vědecké výsledky

Poslední dimenze je v největší míře propojena s výzkumem a má také největší váhu. Zatímco ostatní dimenze ovlivňují celkové hodnocení z 20 %, výsledky, do kterých je zahrnuto 9 indikátorů, mají váhu 40 %. Kromě kvality výzkumu je do této části zahrnuta i míra zaměstnanosti absolventů, studijní neúspěšnost nebo výsledky žebříčku vysokých škol ARWU 2017 (nedávno byl zveřejněn i žebříček ARWU 2018). Nejdůležitějším ukazatelem v rámci této dimenze je s váhou 10 % celkový počet výzkumných publikací vyprodukovaných vysokými školami. Nejen v tomto indikátoru, ale i v dalších, které se týkají vědeckých výsledků, přitom došlo oproti minulému roku k důležité změně. Údaje jsou totiž letos přebírány z nástroje InCites společnosti Clarivate Analytics a soustředí se tedy na databázi Web of Science, nikoliv na Scopus, ze kterého byla data doposud čerpána.

Česká republika se propadá

Celkově se již po několikáté v řadě umístily na prvním místě Spojené státy americké. Druhé je Švýcarsko, které se na této pozici drží už čtvrtým rokem. Následují Velká Británie, Švédsko a Dánsko, které se vešly do rozmezí necelého bodu. Česká republika se letos umístila na 27. pozici. Od roku 2016, kdy se Česko umístilo na 22. pozici, je to znatelný pokles, který je reprezentován o 4  a půl bodu větším odstupem od prvních Spojených států. Oproti loňskému 24. místu se taktéž jedná o zhoršení. V porovnání s ostatními státy Visegrádské skupiny nebo Slovinskem, je na tom ale Česko lépe, a to i v dalším žebříčku, který přepočítává zjištěné hodnoty dle úrovně ekonomické vyspělosti států (HDP na obyvatele). V tom se Česká republika letos umístila na 24. pozici.

Nejhůře se ČR umístila v dimenzi týkající se prostředí vysokoškolských systémů, ve které od roku 2013, kdy dosáhla skóre 92,9, pravidelně oslabuje. Letošní hodnota 74,3 ji zařadila na 34. pozici. Celkové umístění pro ČR vylepšily oblasti otevřenosti (21. místo) a zdrojů (26. místo). V dimenzi týkající se výsledků pak Česko, i přes postupné každoroční zlepšování skóre, potvrdilo loňskou 30. pozici.

Z údajů o výsledcích jednotlivých indikátorů vyčnívají především dvě 39. místa pro ČR. Tohoto podprůměrného hodnocení se českému vysokoškolskému systému dostalo u podílu celkových výdajů na vysoké školství v poměru k HDP a také v oblasti transferu znalostí. Naopak v případě míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol obsadila ČR celkově 12. pozici. U podílu zahraničních studentů se dokonce Česko dostalo do první desítky. Tento zdánlivý úspěch ale výrazně ovlivňuje počet Slováků studujících v Česku. Dle statistiky ČSÚ studovalo na tuzemských vysokých školách v roce 2016 celkem 43 622 cizinců, přičemž 51 % z nich tvořili studenti se slovenským státním občanstvím.

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Universitas21