V prohlášení z minulého týdne Droegemeier řekl, že pod vedením Donalda Trumpa udělala americká věda obrovský pokrok. Jako příklad uvedl prezidentův slib vrátit astronauty v příštích pěti letech na měsíc, iniciativu American Artificial Intelligence nebo připravovanou národní strategii týkající se vědy, technologií, inženýrství a matematického vzdělávání.
Trump je znám kontroverzními názory na vědu
Prezident Trump, který fungoval bez vědeckého poradce déle než jakýkoliv z předešlých poprvé zvolených prezidentů minimálně od 50. let, byl stále dokola kritizován za své názory na vědu, včetně svých tvrzení, že změna klimatu je „čínský hoax“ nebo že hluk větrných turbín způsobuje rakovinu. Nový prezidentův poradce, meteorolog Kelvin Droegemeier, na problematiku globálního oteplování nemá stejně vyhraněný názor jako Trump, a jeho zvolení do úřadu je vědci vnímáno spíše pozitivně.
Postoj prezidenta k tomuto tématu však dosud způsobuje kontroverze - například politické vměšování do práce vědců či výrazný úbytek vědeckých pracovníků ve federálních agenturách. Průzkum týkající se této problematiky s názvem Science under President Trump provedla v srpnu 2018 Union of Concerned Scientists společně s Center for Survey Statistics and Methodology v Iowě.
Hlavním úkolem je odstranění administrativní zátěže
Droegemeier ve svém aktuálním prohlášení dále uvedl, že Trumpova vize pro udržení Spojených států amerických v čele světové vědecké špičky bude vyžadovat „odstranění překážek k dosažení našeho plného potenciálu“. To zahrnuje „odstranění zbytečné administrativní zátěže, se kterou se vědci potýkají místo toho, aby se zabývali důležitými objevy," říká Droegemeier a dodává, že je také potřeba zefektivnit způsob transferu znalostí z vědeckých laboratoří na trh. Donald Trump prý zároveň uznává, že je důležité nalézt rovnováhu mezi otevřenou vědou a zabezpečením amerického majetku a duševního vlastnictví.
Američtí představitelé nedávno zintenzivnili varování před zneužíváním výsledků výzkumu financovaného z federálních peněz zahraničními státy, zejména Čínou. USA údajně provádí desítky celostátních vyšetřování za účelem posouzení hrozeb průmyslové špionáže na univerzitách a ve výzkumných centrech. Čína je zároveň jedním z největších konkurentů USA - momentálně totiž publikuje nejvíce vědeckých studií. A navíc v roce 2016 zde bylo podáno i nejvíce patentů. „Musíme porozumět skutečným bezpečnostním rizikům, která vznikají, když se naše zdroje dostanou do rukou těch, kteří se nám snaží ublížit,“ upozornil Droegemeier.
Vědecké priority Trumpovy administrativy
Priority, na které se musí americká vědní politika nyní zaměřit, rozdělil Trumpův vědecký poradce do tří „pilířů“. První z nich zahrnuje dlouhodobý holistický pohled na výzkum a vyzývá k hodnocení ve čtyřletých cyklech. Droefemeierovým cílem je maximalizovat využití dostupných zdrojů, minimalizovat případy duplikování a zlepšit spolupráci mezi americkými vědci. Cestou, jak toho dosáhnout, by měla být podpora jakýchsi „portfolií témat“, která se prolínají jednotlivými obory a výzkumnými směry, spíše než podpora prostřednictvím oddělených programů. Droegemeier zde vychází i ze svých předchozích zkušeností, když působil jako tajemník pro vědu a technologie v Oklahomě.
Druhý pilíř poukazuje na zlepšení spolupráce mezi federální vládou, průmyslem, akademickou sférou a neziskovým sektorem a zdůrazňuje „průsečíky“, jako je využití dat, rozvoj pracovních sil a přístup k infrastruktuře. Zároveň poznamenal, že je důležité odstranit překážky pro inovace reformou politiky duševního vlastnictví, přičemž chce navázat na současné úsilí Trumpovy administrativy v této oblasti. V rámci třetího pilíře se plánuje zaměřit na bezpečné pracovní prostředí pro výzkumníky a řešit témata jako sexuální obtěžování ve vědě, podporu rozmanitosti a inkluze.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: Sciencebusiness, AIP, NSF
