Někdy se stane, že se vtipy do akademické práce dostanou. „Jedno místo, kde často vidíme humor, jsou názvy prací, ale existuje velmi malé množství literatury o tom, zda jde o dobrý nápad,“ říká hlavní autor studie Stephen Heard, evoluční ekolog na University of New Brunswick v kanadském Frederictonu.

Hearda a jeho kolegy zajímalo, zda by vtipný název mohl zvýšit čtenost a citace článku. Proto požádali dobrovolníky, aby ohodnotili názvy celkem 2 439 článků publikovaných v letech 2000 a 2001 v devíti ekologických a evolučních časopisech podle toho, jak jim přišly zábavné. Humor se hodnotil na sedmibodové škále, přičemž nula znamenala vážný název bez špetky vtipu, a naopak šest bodů znamenalo extrémně vtipný titul. Výzkumníci poté hledali souvislost mezi humorným skóre článků a počtem citací, které obdržely, včetně autocitací jejich vlastních autorů.

Autocitace jako vhodný ukazatel relevantnosti?

Příspěvky s vtipnými názvy byly citovány o něco méně často než jejich vážnější protějšky. Po kontrole autocitací jako měřítka důležitosti článku však výzkumníci zjistili, že články s vtipnými názvy jsou ve skutečnosti citovány více než články s těmi vážnými. „Například články s názvy, které získaly humorné skóre šest, měly v průměru téměř dvakrát více citací než ty, jejichž názvy získaly humorné skóre čtyři,“ popsal autor studie.

Někteří výzkumníci však tyto závěry zpochybňují s tím, že autocitace nemusí být dobrým ukazatelem důležitosti článku. „Sebeodkazování může autorům pomoci zvýšit dopad prací, které by jinak získaly jen několik citací,“ upozorňuje Michael Schreiber, teoretický fyzik, který také zkoumá bibliometrii na Chemnitz University of Technology v Německu. „To by znamenalo, že nedůležité články dostanou více autocitací,“ dodává. A protože poskytovatelé finančních prostředků a vysoké školy obvykle používají citace k měření dopadu, vědci tak mohou odkazovat na svou vlastní práci, aby zvýšili míru citovanosti.

Stefanie Haustein, která studuje odbornou komunikaci a bibliometrii na University of Ottawa, dodává, že dobrým způsobem, jak změřit, zda vtipné papírové tituly přitahují více čtenářů, je podívat se na ukazatele využití, jako jsou například shlédnutí studie nebo stažení.

Čechům v počtu citací pomáhají rámcové programy

Citační ohlas vědeckých publikací zkoumá také nejnovější analýza od Jiřího Vaněčka a Daniela Franka v časopisu Echo, který vydává Technologické centrum AV ČR. Ta zjistila, že tisíc nejcitovanějších českých autorů (TopCit1000CZ) se podílí na překvapivě velkém podílu všech českých publikačních výstupů (téměř na jedné třetině) evidovaných v databázi Web of Science. Jejich vliv na celkové publikační výsledky všech českých výzkumníků je tedy značný.

Ačkoliv nemáme pro toto tvrzení přesná data, lze předpokládat, že jde velmi často o vedoucí pracovníky výzkumných týmů, případně o jejich nejbližší spolupracovníky. Ještě vyšší podíl mají tito elitní čeští autoři na českých citacích. Výzkumníci přišli také na to, že tito autoři se lépe prosazují na mezinárodním poli a spolupracují ve větší intenzitě s autory ze zemí s vysokou úrovní VaV a s průmyslovým sektorem. Daří se jim také publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech. Špičkoví elitní čeští výzkumníci jsou z velké části autory nebo spoluautory publikačních výstupů spojených s projekty rámcových programů.

Podle této analýzy tedy publikační výsledky ovlivňuje především účast v projektech rámcových programů. Ta v některých případech dokonce podmiňuje publikační úspěšnost výzkumníků. Absolutní počet citací má však podle autorů své limity. „Zvýhodňuje totiž obory, ve kterých je zvykem citovat častěji a ve větší intenzitě (sem patří například přírodní vědy a biomedicína),“ zjistili autoři. Absolutní počet citací zvýhodňuje rovněž starší publikace oproti novým, které měly méně času na sběr citačního ohlasu. Autoři článku se však domnívají, že pro účely  příspěvku je použití absolutního počtu citací vyhovující, a při úpravě kritérií výběru nejcitovanějších autorů by se závěry uvedené v publikovaném článku příliš nelišily.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Nature, Technologické centrum AV ČR