facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Výhody Plánu S zůstávají sporné

17. 3. 2019
Výhody Plánu S zůstávají sporné

Plán S, který byl oznámen minulý rok, je iniciativou skupiny především evropských institucí známých pod názvem cOAlition S, která má zajistit otevřené vědecké publikování. S blížícím se spuštěním plánu se zrychluje i úsilí získat co nejvíce zemí, které by ho podporovaly. V jeho popředí stojí již především evropští lídři. Vyplatí se však vstup do této iniciativy takovým státům, jako je například Zambie?

Plán S obdržel podporu od 13 poskytovatelů finanční podpory, včetně národních agentur ve Francii, Nizozemsku a ve Spojeném království. Na palubě jsou také dva velcí dobročinní investoři, Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation. Podporující orgány se zavázaly zajistit, že všechny vědecké publikace z výzkumů, které financují, budou publikovány v odpovídajících otevřených časopisech nebo na kompatibilních platformách s otevřeným přístupem do roku 2020.

Aby tento plán uspěl, je však nutné získat pro iniciativu závazek od dalších zemí. Včasná a nadšená podpora v Evropě inspirovala Roberta-Jana Smitse, vedoucího iniciativy, k nabídnutí Plánu S finančním institucím, výzkumným organizacím a akademickým knihovnám v dalších zemích, včetně Jihoafrické republiky a Indie. Otázkou však je, jestli je vůbec výhodné zapojovat do Plánu S i právě takové země?

SmitsRobert-Jan Smits, Zdroj: Wikimedia

Nový publikační systém a jeho možné nevýhody

Blížící se deadline (tedy za 10 měsíců), obtížné technické specifikace stanovené pro open-access (OA) platformy, požadavek, aby dokumenty, jež jsou v nich zveřejněny, byly volně přístupné již od data jejich zveřejnění s licencí CC BY – všechny tyto faktory hrají v neprospěch Plánu S.

Navíc naléhání, aby byl hybridní OA v souladu pouze s „transformační dohodou“, ve které se vydavatelé zavázali, že své časopisy přemění na otevřený přístup, této iniciativě taktéž nehraje moc do karet. Vydavatelé totiž nebudou mít jinou možnost, než nahradit běžné příjmy z předplatného poplatky za zpracování článků (tzv. article-processing charges - APC). Vzhledem k tomu, že vydavatelé dominují vědeckému publikování, znamená to, že by Plán S vedl k téměř univerzálnímu systému placení za publikování.

Cena APC se pohybuje v rozmezí od několika set do více než 5 000 USD za článek. To je v rozvojových částech z větší části nemyslitelná částka, a tak by v tomto případě byly tyto země vyloučeny jiným (ale zhoubnějším) způsobem, než je tomu v systému předplatného: mohly by si sice svobodně číst výzkum publikovaný v mezinárodních časopisech, ale ony samotné by v nich často nebyly schopné publikovat.

„Nemůžeme se tak rychle posunout a až poté zjistit, že si vědci a komunity nemohou dovolit publikovat. Stále zatím nemáme dobrý přehled o tom, kolik bude stát model ‚placení za publikování‘,“ mluví za všechny univerzity Jihoafrické republiky jejich Chief executive officer. Panuje i názor, že takové země jako právě JAR potřebují spíše lokální řešení.

Plán S má pozitivní dopad na země, které málo publikují

Skupina předních výzkumných zemí Latinské Amerika vyzvala k bojkotu modelu APC: „Politika rozšiřování otevřeného přístupu prostřednictvím plateb APC není pro účastnické země z finančního hlediska možná.“ Ale například africká Zambie se již k plánu připojila. A proč tomu tak je? Nejspíš proto, že lákavá myšlenka mnoha výzkumů, které budou volně k dispozici, zastínila fakt, že se za uveřejnění článků musí platit. Země, které nemají vysokou produkci výzkumných výsledků, tuto podstatnou informaci často přehlížejí.

Například Scimago eviduje 635 zambijských vědeckých článků od roku 2017. Pro srovnání eviduje například 626 403 amerických a 191 830 britských dokumentů. Robert-Jan Smits doporučuje ostatním rozvojovým zemím následovat příklad Zambie: „Jestliže chcete vybudovat nějakou vědeckou základnu, prvním bodem k vašemu úspěchu je přístup k vědeckým znalostem. Jestliže existuje místo se silným příběhem o otevřeném přístupu k informacím, je jím právě Afrika, kde existují mnohem lepší způsoby jak utrácet peníze, než za předplatné časopisů,” říká.

Plánu S navíc výrazně pomohla i podpora od nové vědní supervelmoci Číny, která je nyní již na prvním místě v produkci vědeckých článků. Tím, že Čína vyjádřila svůj souhlas s tímto projektem, ho mohou ostatní země dále přehlížet jen těžko.

PlanA

Blýská se Plánu S na lepší časy?

Plán S zůstává ve vědecké komunitě nadále sporný. Někteří vědci se totiž obávají, že omezí jejich volbu, kde publikovat své články. Několik stovek vědeckých pracovníků minulý rok podepsalo dopis, který tuto iniciativu odsuzuje s tím, že: „zachází příliš daleko, je pro zúčastněné vědce nespravedlivá a příliš riskantní pro vědu obecně”. Nyní, s rostoucím zájmem o otevřený přístup, však Smits říká, že je odhodlaný nenechat si tento historický moment utéct. Denně dostává dotazy týkající se Plánu S nejen od jednotlivců z celé Evropy, ale například i z Indie, Indonésie a Mexika.

„Mladý student z Indie mi poslal e-mail, kde stálo, že vážně doufá v to, že se Plán S stane úspěšným a jednoho dne bude mít neomezený přístup k informacím, které potřebuje ke svému studiu. Když čtu takové věci, tak mám pocit, že se tu opravdu snažíme o něco, co znamená hodně pro spoustu lidí,” dodává Smits.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Nature, ScienceBusiness, LSE Blog