Přímý vliv voleb na politiku EU v oblasti vědy je omezený, jelikož většina podrobností o programu Horizon Europe, novém rámcovém programu financování evropského výzkumu, vývoje a inovací, již byla odsouhlasena předchozím Parlamentem a členskými státy.
Na nové členy Parlamentu však ještě čeká jednání o dvou důležitých bodech programu. Zaprvé se musí shodnout na výši jeho rozpočtu, která se předběžně pohybuje okolo 100 miliard EUR. Druhý bod se týká schválení pravidel pro účast zemí mimo EU. Zároveň bude Parlament příští rok přezkoumávat pravidla pro velká partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a inovací.
Známé i nové tváře Parlamentu
„Liberálové a zelení budou mít nyní větší vliv na to, aby mohli prosadit svou agendu výzkumu,“ říká Thomas Jørgensen, hlavní politický koordinátor Evropské asociace univerzit v Bruselu. „Několik poslanců-výzkumníků v Parlamentu již samozřejmě máme, většina z nich jsou konzervativní,“ dodává. Jedná se například o poslance Jerzyho Buzka, bývalého polského premiéra a současného předsedu výboru pro Horizon Europe, který obhájil svůj mandát, nebo o Christiana Ehlera z Německa, jenž si také udržel pozici navzdory tomu, že jeho strana v Německu získala pouze 28 % hlasů, což je o 7 % méně než v roce 2014. Oba dva politici se většinu své kariéry zaměřují na vědu a výzkum. Nyní by se v EU mohlo vytvořit místo pro nové spíše liberálně a ekologicky zaměřené vědce, kteří by prosazovali otázky změny klimatu a udržitelnosti.
Několik dalších členů Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) si rovněž udrželo svá poslanecká křesla. Mezi ně patří rumunský konzervativec Cristian Bușoi a zelený poslanec Reinhard Bütikofer z Německa. Jiní, jako například předseda ITRE Hans-Olaf Henkel, se rozhodli v dalším období nekandidovat, nebo se jim mandát nepodařilo obhájit. V Parlamentu jsou ovšem i nové tváře, jako například francouzský oceánograf Pierre Karleskind, který již dříve řekl portálu Science Business, že by se k ITRE rád připojil a podpořil tak výzkum a vývoj v oblasti udržitelného využívání mořských zdrojů.
Otevřené brány světu jako budoucnost
Pokud jde o mezinárodní spolupráci, Jørgensen očekává, že nový Parlament podpoří přístup Evropské komise „jsme otevření světu“, jehož cílem je rozvíjet vědeckou spolupráci se zeměmi mimo Evropu a umožnit nečlenům, jako je Norsko, Švýcarsko a Izrael, soutěžit v programech o financování výzkumu výměnou za finanční příspěvek. „Mnoho nově zvolených progresivních poslanců bylo vybráno na základě toho, že jsou spíš otevření společnosti, a jsou naopak proti nacionalistickým diskurzům populistických stran,“ dodává Jørgensen.
Ultrapravicové a euroskeptické strany dosáhly vysokých procent v zemích, jako je Itálie a Francie, ale očekávaná „populistická povodeň“ se na celém kontinentu rozhodně neuskutečnila. „Vědci a instituce by však měli zůstat vůči vlivu takových stran ostražití,“ tvrdí Maud Evrard, šéfka politických záležitostí v bruselské Science Europe, což je skupina sdružující agentury poskytující prostředky na výzkum a vývoj a výzkumné organizace. „Obáváme se o akademickou svobodu. Rozhodně bychom ji neměli bychom brát jako samozřejmost. Budeme tlačit na Parlament, aby prosazoval a hájil svobodu projevu, svobodu shromažďování a myšlení, stejně jako politiku založenou na vědeckých datech a důkazech,“ Evrard dodává.
Jaké budou následující kroky Evropského parlamentu?
O přesném rozložení politického vlivu v Evropském parlamentu se rozhodne v následujících týdnech. Stále se ještě 29 poslanců nepřipojilo k žádné z existujících politických skupin. Na svém prvním plenárním zasedání v červenci pak bude Parlament hlasovat o volbě příštího předsedy komise, jehož návrhy předkládají hlavy států a vlád Evropské unie. Následně dojde k sestavení komise nové, včetně komisaře pro výzkum a inovace, který nahradí dosavadního Carlose Moedase z Portugalska.
Autor: Vědavýzkum (BK)
Zdroj: Sciencebusiness, Sciencemag
