Vytisknout tuto stránku

Výstavba teleskopu jako naděje pro tureckou vědu

1. 5. 2020
Výstavba teleskopu jako naděje pro tureckou vědu

Turečtí vědci čekají na dokončení Eastern Anatolia Observatory (DAG) – teleskopu o délce čtyř metrů, který má být hotov již příští rok. Přestože se nejedná o projekt celosvětového formátu, má být jedním z největších optických dalekohledů v Asii a největším vědeckým projektem v Turecku. Může pomoci obrodit místní vědu, která kvůli politickým náladám v zemi již delší dobu pokulhává.

tarik haiga eMnDY44Fus8 unsplash

V posledních letech na sebe mezinárodní astronomické megaprojekty s rozpočty přesahujícími miliardu dolarů opakovaně upozornily. V Chile se od roku 2017 staví největší teleskop na světě o délce 39 metrů. Další obří dalekohled, tentokrát třicetimetrový, zase vyvolává vášně na Havaji. Nejvyšší neaktivní sopka na ostrově, Mauna Kea, pod jejímž vrcholem má stát, má pro účely astronomů sice ideální polohu, současně je však původními obyvateli ostrova považována za posvátnou.

Vědci stojící za projektem nového tureckého teleskopu doufají, že učiní z Turecka regionální centrum astronomie a pomůže vychovávat novou astronomickou komunitu. „Se čtyřmetrovým dalekohledem můžeme v našem oboru pracovat mnohem lépe a být konkurenceschopnější,“ říká Ozgur Basturk, který studuje exoplanety na Ankara University.

Observatoř může přilákat zahraniční vědce

Do designu a výstavby nového teleskopu, který má stát 34 milionů dolarů, se zapojili vědci ze 40 univerzit v regionu, stejně tak i akademičtí a průmysloví partneři z Evropy. DAG bude mít na starost Astrophysics Research and Application Center na Atatürk University, jež se nachází ve východním Turecku.

Země měla doposud k největším dalekohledům na světě uzavřené dveře. Například Evropská jižní observatoř (ESO) provozující teleskopy v Chile dává přednost zájemcům, kteří se podíleli na její výstavbě a každý rok přispívají do rozpočtu na chod observatoře. „O použití dalekohledů může požádat téměř každý, nicméně konkurence je vysoká, tudíž by měla být vysoká i kvalita výzkumu předložených návrhů, abyste měli šanci uspět,“ říká astronom Sinan AlisIstanbul University. V roce 2010 proto turečtí astronomové začali usilovat o členství v ESO. Po několika letech se však svých nadějích vzdali, protože Turecko zasáhla hospodářská krize.

Turecká věda čelí dlouhodobým problémům

Někteří turečtí astronomové tak alespoň navázali spolupráci s týmy, které jsou ESO součástí. Náklady na financování takové spolupráce jsou však vysoké, proto se mnoho tamních astronomů opírá o archivní data z velkých dalekohledů, které již zachytili jiní vědci. Nový dalekohled by tak měl zajistit vhodné podmínky pro astronomy v jejich domácím prostředí. Vedení DAG navíc tvrdí, že o budoucí tureckou observatoř již projevili zájem i astronomové z několika evropských států. „Doufáme, že se DAG stane mezinárodní observatoří,“ říká ředitel projektu Cahit YeşilyaprakAtatürk University.

Největší dopad zřejmě teleskop bude mít na samotné Turecko. Navrhování projektu zaměstnalo vědce různých oborů, do výroby se zapojili optičtí, mechaničtí a počítačoví inženýři. Ti například pomohli navrhnout adaptivní optický systém dalekohledu, který zaostří obraz. „Pro rozvojovou zemi, jako je Turecko, to jsou velké výzvy,“ myslí si Yeşilyaprak. „Jakmile budeme mít dalekohled, zlepší se i vědecká činnost,“ dodává.

V Turecku za poslední roky vzrostla nezaměstnanost vysokoškolských absolventů. Výzkumy ukazují, že jich je v zemi až 1 milion a v posledních pěti letech již více než milion studentů pozastavilo nebo předčasně ukončilo vysokoškolské studium. V Turecku je navíc výuka upřednostňována před výzkumem. To znamená, že akademici jsou zaneprázdněni výukou velkého počtu velkých tříd, což jim brání soustředit se na akademickou práci. Problém je navíc umocněn i snižováním rozpočtu, který omezuje počet dostupných akademických pozic a odrazuje mladé akademické pracovníky, kteří doufají, že brzy zahájí svou kariéru. Turecku navíc chybí i mezinárodní vědci, kteří obvykle významně přispívají k výzkumu a vývoji ve svých hostitelských zemích: zahraniční akademici zde tvoří pouhá dvě procenta. Projekty jako je DAG se tak snaží tuto situaci zvrátit.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Science, Times Higher Education (1, 2)