Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární vzdělání i malé zastoupení žen ve vědě. Podle průzkumu Evropské komise jsme na 4. nejhorším místě v průměrném počtu výzkumnic ze 47 zkoumaných zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska zveřejnilo dlouho očekávané podrobnosti o svém vlastním výzkumném programu „Plan B”. K tomu by země měla přistoupit, pokud se nakonec nepřidruží k evropskému gigantu Horizon Europe, což je stále více pravděpodobné. Kromě specifické podoby nového programu visí otazník i nad novým premiérem či premiérkou v čele země.

Letošní vydání žebříčku Global Ranking of Academic Subjects, který je také někdy známý jako oborová varianta Šanghajského žebříčku, srovnávalo více než 1800 světových vysokých škol v 54 oborech. Českým školám se dařilo zejména v přírodních vědách, matematice a fyzice. Slabších výsledků naopak tuzemské vysoké školy podle žebříčku dosáhly v sociálních vědách a inženýrství.

Nejnovější seriál z dílny portálu Vědavýzkum.cz představuje různorodá témata z oblasti akademické práce. Další díl ze seriálu o akademické práci se zaměřuje na neúměrný stres v zaměstnání a syndrom vyhoření. Jak se na akademické půdě projevuje syndrom vyhoření? Oslovili jsme vědce se zkušeností s duševním onemocněním. Pověděl nám, jaké to je dopracovat se k vyhoření.

Jižní Korea je zemí, která už několik desetiletí zvyšuje financování výzkumu. Daří se jí v navazování významných mezinárodních spoluprací a podporuje mladé nadějné start-upy, které zaměstnávají tisíce šikovných vědců. I tak má však v oblasti výzkumu ještě co zlepšovat – její rigidní přístup k hodnocení výzkumu totiž dusí základní vědu.

Začátek prázdnin je datem, kdy zpravidla vychází aktualizace mezinárodního Leidenského žebříčku, který srovnává vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých vysokých škol. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?

Pro Japonsko, které provozuje druhý nejrychlejší superpočítač na světě, jsou kvantové technologie jedním z hlavních oborů budoucnosti. V intenzivní globální konkurenci podporuje vláda zejména obory kvantových počítačů a kvantové kryptografie. Díky smlouvě s EU se navíc otevírá i prostor pro vědce a výzkumníky z Evropy.

Na 115 britských vědců a vědkyň přijde o financování projektů Evropské výzkumné rady (ERC). Vedou k tomu neshody kolem pobrexitového nastavení vědecké spolupráce mezi Evropskou komisí a britskou vládou. Aby si mohli financování zachovat, museli by tito vědci zemi opustit. Pro toto řešení se rozhodlo téměř dvacet držitelů těchto prestižních grantů. 

Evropská komise zahájila dialog s členskými státy o vytvoření společného cloudu pro kulturní dědictví, který má pomoci chránit evropské kulturní poklady prostřednictvím digitální infrastruktury. Cílem cloudu je podpořit spolupráci mezi kulturními, tvůrčími a technologickými odvětvími.