Tak jako každý rok, i letos začátkem září vyšel nový žebříček Times Higher Education World University Rankings. První dvacítce vévodí školy z USA, Čína pak posiluje svůj vzestupný trend z minulého roku. Pro Česko letos žebříček dopadl hůře než v předchozím roce. 

Z nového šetření Asociace evropských univerzit vyplývá, že 59 % evropských vysokých škol považuje otevřenou vědu za velmi zásadní a více než polovina univerzit už má zavedené interní mechanismy otevřené vědy. Velkou motivací je i iniciativa nazvaná „Plán S“.

Žen ve vědě rok co rok přibývá. Jejich kariéra však většinou netrvá tak dlouho, jako je u jejich mužských protějšků, říká nizozemská studie. Ta ze vzorku téměř šesti milionů vědců po celém světě zjistila, že muži se navíc rychleji dostávají do vedoucích pozic a častěji také publikují.

Evropská komise a Kanada během společného letního summitu začaly jednat o možnostech spolupráce v rámci programu Horizon Europe. Kooperace mezi oběma celky je strategická i vzhledem ke stále silnějšímu vlivu Číny v oblasti výzkumu a vývoje.

Velká Británie zveřejnila novou inovační strategii, jejímž cílem je podpořit vědu a výzkum po odchodu země z Evropské unie. Podle nového dokumentu bude Velká Británie postupně zvyšovat investice do výzkumu až na 22 miliard liber ročně.

Pandemie covid-19 zasáhla vědce v různých fázích jejich kariérního života. Někteří z nich dostali možnost svůj výzkum posunout díky grantu z programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Jak si počínali, s jakými problémy se potýkaly instituce koordinující tyto projekty, a byla opatření ze strany Evropské komise ke zmírnění dopadů pandemie adekvátní?

Každoroční žebříček Academic Ranking of World Universities, známý také jako Šanghajský žebříček, srovnává nejlepší světové vysoké školy. První tisícovce nejlepších univerzit stále vévodí americký Harvard. Z českých škol je příjemným překvapením letošní umístění Vysokého učení technického v Brně.

Naprostá většina vědců se věnuje výzkumu, který pak vlastními silami publikují. To je posouvá dále v kariéře. Je tu ale malé procento takových, kteří neztrácejí složitostmi čas a koupí si hotový rukopis. I přes snahy jej vymýtit se tento fenomén stále objevuje. Jaké jsou nedávné případy?

Po celém světě existuje více než 117 iniciativ k regulaci umělé inteligence (AI), v jejichž čele stojí zástupci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a UNESCO. V polovině července také proběhla konference o etice AI, která se konala pod záštitou slovinského předsednictví v Radě EU. Ta na světlo opět vynesla otázky, jak nejlépe s umělou inteligencí zacházet, aby nepředstavovala riziko.