Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.

Snižující se rozpočet na výzkum a dosud nejisté podmínky účasti otestují chuť dalších zemí zapojit se do dosud největšího evropského výzkumného programu Horizon Europe. Úředníci varují, že neexistence flexibilní nabídky, která by přesvědčila globální lídry, aby se k programu připojili, se může ukázat jako zásadní problém.

Umělá inteligence se stala pevnou součástí evropského průmyslu. Její rapidní rozvoj i různorodé aplikace však přináší aktuální otázky ohledně její bezpečnosti a etického využívání. Nový průzkum Evropské komise ukazuje, že názory na tato témata jsou velmi různorodá.

V moderní státní správě se stále více uplatňují nové technologie, digitální systémy a prvky umělé inteligence, pro které je potřeba vyškolit dostatek kvalifikovaných odborníků. Americká administrativa si tento fenomén uvědomuje, a proto volá po zvýšení počtu absolventů adekvátně zaměřených oborů.

Nová studie upozorňuje, že udělování nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.

V čele slavné The British Academy usedne příští rok nová prezidentka. Profesorka práva Julia Black se stane teprve druhou ženou ve vedení instituce za 118 let její historie. Během svého mandátu se chce zasadit o větší uplatnění poznatků společenských a humanitních věd v praxi.

V pondělí 27. 7. 2020 se do čela Evropské výzkumné rady (ERC) dočasně vrátil Jean-Pierre Bourguignon, bývalý předseda, kterého na konci roku 2019 nahradil Mauro Ferrari. Bourguignon by měl organizaci vést do konce letošního roku. Jeho hlavním úkolem budou jednání o rozpočtu.