Násilí na ženách je globální problém v celé akademické komunitě. V Latinské Americe jsou však stále častěji slyšet hlasy, které volají po ukončení machistické kultury v tamějším vědeckém prostředí. Tomu nasvědčuje i odvolání prominentních vědců v Mexiku a Kolumbii.

Čtyři z pěti začínajících výzkumníků v Austrálii zvažují zanechání svého zaměstnání a ukončení vědecké kariéry. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo 658 postdoktorandů a juniorských výzkumníků. Většina dotázaných má svou práci ráda, vadí jim ale chování některých kolegů a schází jim podpora instituce.

Měnící se trh práce ovlivňuje také podobu zaměstnání v oblasti výzkumu a vývoje. Tradiční kariérní dráhy vědců ve velkých výzkumných institucích v některých případech přestávají fungovat. Výzkumníci a badatelé proto hledají nové cesty a způsoby, jak své znalosti uplatnit.

Začátkem března byly zveřejněny výsledky mezinárodního žebříčku QS World University Rankings by Subject 2020. Absolutním vítězem se stal Massachusetts Institute of Technology (MIT), který byl nejlépe hodnocenou univerzitou hned ve 12 oborech. V první stovce se objevila i Univerzita Karlova, a to hned ve dvou oborech. Vedle již tradičně výborně hodnocené geografie do ní nově pronikla i v oboru anatomie a fyziologie.

Zatímco se globální krize v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 prohlubuje, vlády z celého světa investují nouzové prostředky na výzkum účinné léčby nové choroby. I přesto vývoj nových terapeutických prostředků zabere mnoho měsíců.

Tlak na omezování akademických svobod v Brazílii ze strany vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara se stále stupňuje. Po četných útocích na členy akademické komunity a ostrém krácení rozpočtů veřejných vysokých škol nyní ministerstvo vydalo nařízení, že na zahraniční konference smí vycestovat pouze jeden akademik za instituci.

Cestování se stalo nedílnou součástí akademické práce. Ať už jde o stáže, konference či pravidelná setkání mezinárodních týmů, vědu již lze bez cestování dělat jen obtížně. V době klimatické krize se však hledají nové, šetrnější způsoby – v oblibě jsou například virtuální konference.

Japonská vláda ohlásila financování šesti velkých vědeckých misí, které chce splnit do roku 2050. Mají řešit aktuální problémy japonské společnosti. Mezi zvolené výzkumné cíle patří například roboti, kteří budou mít stejné fyzické dovednosti jako lidé, či řešení problému rapidního stárnutí populace.

Technický odpad momentálně tvoří 5 % z celkového světového odpadu, nicméně díky neustálým technologickým inovacím a rychlému zastarávání elektroniky toto množství nebezpečným tempem exponenciálně roste. Nežádoucí elektronika však většinou nejde recyklovat – a tak končí na skládkách, které se postupně stávají zdravotním a enviromentálním problémem.