Americký prezidentský poradce pro oblast vědy, Kelvin Droegemeier, který byl po dlouhém zpoždění letos jmenován do funkce, se nechal slyšet, že americká věda má „plnou pozornost“ administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy si podle něj chtějí udržet svou pozici světového lídra v oblasti vědy a technologií.

Výzkumníci z Univerzity v Pise spočítali, na kolik vědce přijde publikace v predátorský časopisech. V Itálii podle nich vědci za predátorské publikování utratili již přes 2,5 milionu amerických dolarů, přičemž článek v takových časopisech otisklo na 5 % italských výzkumníků.

Evropský parlament na svém posledním zasedání před květnovými volbami schválil řadu dohod s evropskými vládami, což umožnilo zahájit přípravné práce na čtyřech programech na podporu výzkumu a technologií. Žádný z programů však není finálně potvrzen. Klíčové detaily, zejména jejich rozpočty, bude Parlament schvalovat až v novém složení.

Fotografická soutěž časopisu Nature #ScientistAtWork, jejímž tématem byly rozmanité podoby vědecké práce v terénu, už zná svého vítěze. Je jím Mikhail Kapychka se snímkem líhnoucích se jepic. K další oceněným snímkům patří fotografie lachtana, hvězdného nebe z Tibetu i selfie s chápanem.

Ve středu 16. dubna 2019 odsouhlasil Evropský parlament obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropou a Ruskou federací. Vztahy s Ruskem přitom v posledních letech zaznamenaly prudké ochlazení, což ovlivnilo i spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Brazilská vláda v čele s prezidentem Bolsonarem se rozhodla zásadním způsobem omezit vědecký rozpočet na letošní rok. Rozhodnutí může ohrozit například i multimiliardový projekt speciálního urychlovače částic Sirius. Brazilské vědecké společnosti se obávají dalšího odlivu talentovaných výzkumníků do zahraničí.

Hodnocení na základě takzvaného impakt faktoru časopisů je hojně diskutované téma. Nová studie ukazuje, že individuální hodnocení vědců je v praxi ve vysoké míře založeno právě na impaktech časopisů, ve kterých publikují. Tato praxe sebou přináší ale i řadu nevýhod.

Evropské vysoké školy postupně zavádějí vnitřní politiky a nástroje na podporu otevřené vědy. Zatímco přístup k vědeckým publikacím již systémově řeší nebo plánuje řešit drtivá většina institucí, v případě přístupu k otevřeným datům jsou aktivity výrazně vlažnější. Vyplývá to z nedávné studie k otevřenému publikování vydané Evropskou asociací univerzit.

Měly by veřejné instituce podporovat spíše na cíl orientovaný výzkum nebo svobodné vědecké bádání? Mají daňoví poplatníci za své peníze nárok dostat od vědců řešení konkrétních problémů, které sužují dnešní dobu? Staré dilema znovu ožívá ve vyjednávání o podobě nového evropského rámcového programu Horizon Europe.

V britském Manchesteru se ve dnech 14. – 16. května 2019 uskuteční EUREKA Global Innovation Summit. Na mezinárodní konferenci určené pro inovativní podniky, poskytovatele veřejné podpory, vědce i akademiky se sjede více než 1700 hostů z celého světa.