Polská věda prochází řadou reforem, jejichž cílem má být posílení výkonu výzkumného a inovačního systému a zvýšení účasti země na programech Evropské unie. Vláda proto začala vytvářet síť ústavů aplikovaného výzkumu i novou agenturu, která bude mít za úkol přilákat polské vědce ze zahraničí zpět domů.

V aktuálním čísle časopisu PLoS Biology vyšla studie, která se zabývá mírou autocitací ve vědecké práci. Autoři shromáždili data o více než stovce tisíc vědců z celého světa, kteří publikují v nejrůznějších oborech. V průměru vědci citují sami sebe asi v 13,5 % případů, někdy je to ale i výrazně více. Průměrná míra autocitací českých vědců zahrnutých do databáze je asi 25 %.

Německému sdružení knihoven a akademických institucí Project DEAL se povedlo dosáhnout dohody s nakladatelstvím Springer o možnostech německých vědců publikovat v režimu otevřeného přístupu. Nově tak autoři z institucí, které spadají pod Project DEAL, budou platit pouze za vlastní publikaci. Na oplátku budou jejich texty volně přístupné a sami budou mít přístup do titulů nakladatelství Springer.

Vyšel nový Academic Ranking of World Universities 2019, známý také jako Šanghajský žebříček, který srovnává tisícovku nejlepších světových univerzit. Jako první se v něm už po sedmnácté umístila Harvard University. Žebříčku dominují anglosaské univerzity, z českých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova, jako druhá pak Univerzita Palackého v Olomouci.

Původní plán guvernéra státu Aljaška Michaela Dunleavyho byl snížit financování tamních univerzit o 130 miliónů amerických dolarů, což dělá celkem 41 % z celkového rozpočtu. Po značných protestech se částka snížila na polovinu, přesto se však místní vědci obávají o svá místa. Propouštění se může týkat až 1 300 akademiků.

V médiích se často diskutuje o krizi důvěry ve vědeckou expertízu. Udává se řada příkladů - rozmach nedůvěry k očkování, odmítání klimatické změny i fake news. Nový výzkum Pew Research Center ale naznačuje, že problém spočívá i v tom, že veřejnost není přesvědčena o integritě vědeckého procesu a odpovědnosti jednotlivých výzkumníků.

Evropská komise vyhlásila výsledky výběrových řízení do vědeckých výborů výzkumných misí nového rámcového programu Horizon Europe. Z českých institucí se do nich dostal jediný kandidát – Emil Cienciala z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Cíl Číny – stát se jednou z vědeckých supervelmocí – brzdí stále větší kontrola ze strany vládní komunistické strany. Ta dohlíží na chod a financování tamních vysokých škol. Zároveň však hodnotí i jednotlivé akademiky, jejichž plat i postavení určuje, jaké politické názory veřejně zastávají.

Studentského hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání společnosti THE se letos zúčastnilo pět českých vysokých škol, nejlépe z nich dopadla Univerzita Hradec Králové. Žebříček společnosti QS zase zjišťoval, ve kterých světových metropolích se studentům žije nejlépe. Praha a Brno zabodovaly především v hodnocení samotnými studenty.

Řada vědců se po zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem Spojených států amerických obávala, že jeho kabinet významným způsobem poznamená americkou vědu. Přestože některé katastrofické scénáře se nenaplnily, někteří vědci čelí problémům – zejména ti, kteří se zabývají výzkumem klimatické změny.