Ačkoliv si Česká republika ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi Evropské unie plnit nedaří. ČR patří v evropském měřítku stále mezi tzv. mírné inovátory. To jsou závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který se také opřel do grantových agentur.
Jaká byla další zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)? Od roku 2019 klesá počet patentů a citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje ani poloviny evropského průměru. Podpora základního výzkumu nesměřuje do strategických oblastí, a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů. Grantová agentura ČR (GA ČR) a Technologická agentura ČR (TA ČR) dle zprávy NKÚ vzájemně nespolupracují. Za pozitivní nález lze označit, že obě agentury dle NKÚ vynakládají prostředky na podporu výzkumu, vývoje a inovací účelně a v souladu s právními předpisy. Navíc GA ČR i TA ČR vybíraly projekty transparentně, čímž odstranily jeden z nedostatků zjištěných v předešlých kontrolách.
Obě agentury se ve společném vyjádření ohrazují vůči tvrzení, že spolu nespolupracují a poukazují také na to, že nelze agenturám dávat za vinu nízkou inovační výkonnost a efektivitu podpory výzkumu v ČR, neboť ta je ovlivněna dalšími faktory, které agentury nemohou svou činností ovlivnit. „Rozpočet obou agentur představuje přibližně čtvrtinu státních výdajů na výzkum a vývoj a jejich vliv na celkové ukazatele inovační výkonnosti je tedy omezený. Tvrzení NKÚ staví na metodice, která srovnává celorepublikové výsledky s evropskými nebo světovými průměry, aniž by zohlednila další faktory, které agentury nemohou svou činností ovlivnit,“ argumentují agentury.
„Zahraniční agentury také mají více zaměstnanců a širší škálu nástrojů pro zvýšení dopadu na inovační ekosystém. Dle zkušeností TA ČR, zejména v rámci TAFTIE (evropské sdružení inovačních agentur), je toto klíčovým omezením většího působení agentury na celý inovační ekosystém,“ doplňuje mluvčí TA ČR Veronika Dostálová.
Roztříštěnost podpory
Předmětem kontrolní akce byly peněžní prostředky určené na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozpočtových kapitol GA ČR a TA ČR, které rozdělily na výzkum a vývoj v letech 2021 až 2023 29,8 mld. Kč, což je 58 % z celkové účelové podpory poskytované ze státního rozpočtu, a podpořily celkem 9 564 projektů. Cílem kontroly bylo prověřit, zda agentury vynakládaly peněžní prostředky účelně, efektivně a v souladu s právními předpisy.
„Zjištění NKÚ za období 2021–23 jen potvrzuje, co v mnoha ohledech také zmiňujeme a v poslední době se to také snažíme měnit. Česká republika strategické oblasti výzkumu rozhodně nepodceňuje. Naopak – pro přípravu letošního rozpočtu i rozpočtu pro 2026 bylo hlavním kritériem, aby investice do výzkumu a vývoje směřovaly tam, kde mají největší potenciál pro budoucnost,“ komentuje zjištění NKÚ ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. „Jsme si vědomi, že systematický rozvoj strategických oblastí vyžaduje cílenou podporu a koordinaci, a přesně na tom nyní pracujeme. Dlouhodobě upozorňuji na roztříštěnost poskytovatelů účelové podpory, což NKÚ také zmiňuje. V systému VaVaI je totiž celkem devět poskytovatelů podpory, což bohužel přináší zvýšené náklady,“ dodává.
Nedostatečná spolupráce GA ČR a TA ČR?
„Fakt, že podpora nesměřuje cíleně do strategických oblastí a že agentury nespolupracují, jsme kritizovali už v předcházející kontrole z roku 2017 (KA č. 16/19). Přestože GA ČR a TA ČR deklarují nutnost propojení základního a aplikovaného výzkumu, konkrétní kroky v tomto směru neudělaly. V roce 2018 podepsaly memorandum o spolupráci a vytvořily pracovní skupinu, která měla hledat způsoby, jak tyto oblasti propojit. Do ukončení naší kontroly letos v březnu však agentury žádných konkrétních výsledků nedosáhly. Vytvoření efektivního systému spolupráce by přitom mohlo podpořit inovace a zvýšit konkurenceschopnost České republiky na mezinárodní úrovni,“ uvedl člen Kolegia NKÚ Petr Neuvirt, jenž kontrolu řídil.
Výsledkem možné spolupráce by mohla být například bonifikace úspěšných řešitelů GA ČR ze strany TA ČR, což ovšem dle vyjádření TA ČR nenastalo z důvodu nedostatku personálních kapacit a přechodu na nový informační systém. TA ČR ve zprávě nicméně uvedla, že obě agentury jednají o možnostech zvýhodnění vybraných projektů v soutěžích vyhlášených v roce 2025.
Spolupráce mezi GA ČR a TA ČR přesto probíhala v menším rozsahu na různých úrovních. Jednalo se zejména o společnou komunikaci, výměnu relevantních informací, spolupráci v oblasti poradenství uchazečům apod.
Obě agentury ve společném tiskovém prohlášení dále uvádějí, že diskutují společný program a další možnosti, jak podpořit rozvoj poznatků základního výzkumu do aplikovaného. „Jedním z konkrétních výsledků spolupráce je i aktuálně připravovaná soutěž Proof of Concept GA ČR. Soutěž Proof of Concept pomůže v příštím roce projektům základního výzkumu rozvinout jejich aplikační potenciál. GA ČR při výběru využije mj. struktury pro transfer výsledků podporované TA ČR z programů GAMA, GAMA 2 a SIGMA – DC1. Soutěž významně přispěje k lepšímu využití výsledků základního výzkumu a jejich dalšímu aplikačnímu rozvoji,“ uvádějí.
Výtka vůči TA ČR: Počet aplikovaných výsledků roste, množství patentů klesá
Česká republika se na základě výkonnosti inovačního systému dlouhodobě řadí podle dat Evropského srovnávacího přehledu inovací (European Innovation Scoreboard, EIS) do třetí ze čtyř kategorií a patří mezi tzv. mírné inovátory (viz i náš druhý článek, který vychází z Country Reports Evropské komise, pozn. red.). Vývoj výkonnosti inovačního systému České republiky vztažený k výkonnosti inovačních systémů průměru 27 členských států Evropské unie zobrazuje graf č. 1, součástí je rovněž porovnání patentové aktivity. Evropské inovační skóre zahrnuje 32 kritérií – velká část z nich je však mimo přímou působnost obou agentur. Hodnotí například i přístup k rychlému internetu nebo míru celoživotního vzdělávání.
Kontroloři zjistili, že ačkoli počet aplikovaných výsledků mírně roste (za šest let o 527, tedy o necelých 31 %), počet patentů naopak klesá. Zatímco v roce 2019 vzniklo v projektech podpořených TA ČR 113 patentů, v roce 2023 už jen 65. V roce 2017 dosahovala ČR v počtu PCT13 (Patent Cooperation Treaty) patentových přihlášek 52,8 % průměru EU27, a umístila se tak na 16. místě. V roce 2024 dosahovala již jen 49,3 % průměru EU27 a umístila se až na 20. místě. V mezinárodním srovnání patentové aktivity se tak prohlubuje zaostávání ČR.
Podle vyjádření TA ČR je snižující se podíl patentové ochrany, ke kterému dochází plošně v celém Česku, nutné dát do souvislosti s probíhajícími strukturálními změnami. Projevuje se pokles významu uměle vytvořeného systému patentové ochrany, který souvisel s tzv. „kafemlejnkem”, kdy vznikaly patenty bez reálné představy o jejich dalším využití. Současně se i v evropském kontextu upouští od důrazu na patentování a například rámcový program Evropské komise Horizont Evropa i z důvodu nejrůznějších cest uplatnění výsledků zavedl pojem „zhodnocování znalostí”. Nezanedbatelným faktorem je také fakt, část know-how od českých původců je patentována v zahraničí (o patentové aktivitě českých výzkumných organizací a firem si můžete přečíst např. v těchto článcích: 1, 2, 3, 4, 5)
Přečtěte si také
V roce 2023 si u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR podali tuzemští přihlašovatelé k patentové ochraně 465 svých vynálezů nebo nových technických řešení. Jedná se o nejnižší počet od roku 1995, od kterého jsou dostupná data. V minulém roce bylo uděleno či validováno subjektům z Česka 454 a zahraničním 4 979 patentů.
Klesá také podíl soukromých prostředků vynaložených na řešení projektů podporovaných TA ČR, a to i přesto, že TA ČR nastavila podmínky pro její rozvoj. Od roku 2017 rostla výše podpory TA ČR a snižovala se míra spoluúčasti soukromého sektoru z 32 na 23 % v roce 2023. Pohled na konkrétní čísla ve zprávě říká, že rozpočet TA ČR se mezi lety 2017 a 2023 zvýšil z necelých 3 mld. Kč na téměř 6 mld (o 112 %). Kč. Objem soukromých zdrojů ve veřejném výzkumu však rostl pomaleji než objem prostředků, které poskytla TA ČR. To vedlo k poklesu účasti soukromého sektoru na financování projektů.
„Podpora poskytovaná Technologickou agenturou ČR se v posledních letech významně zaměřila na výzkum a vývoj ve veřejném zájmu, směřující do strategických oblastí, které stát definuje ve svých strategiích a koncepcích a vláda ve svých rozhodnutích. Pak není nic překvapivého na tom, že se zvýšil veřejný podíl na financování těchto nákladů,“ komentuje situaci TA ČR.
Výtka vůči GA ČR: V citovanosti výsledků zaostáváme
NKÚ dále ve své zprávě upozorňuje, že citovanost výsledků českého základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje světového průměru a ani poloviny toho evropského. A to i navzdory tomu, že GA ČR od roku 2018 navyšuje financování základního výzkumu a v roce 2023 tato částka činila přes 4,5 mld. Kč.
V letech 2018 až 2023 se peněžní prostředky přidělené ze státního rozpočtu na účelovou podporu GA ČR zvyšovaly, zatímco od roku 2019 klesal počet výsledků, především těch publikačních, což znázorňuje graf č. 2.
Pokles počtu publikací je v ČR od roku 2019 trendem a dle GA ČR souvisí se změnou hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Další příčinou je podle agentury také snížení počtu financovaných projektů GA ČR o 32 % (z 641 na 432) a pokles úspěšnosti přijatých návrhů z 24 % na 15 %. Čerpané účelové peněžní prostředky vzrostly v letech 2019 až 2023 o cca 9,1 % (z 4,22 mld. Kč na 4,606 mld. Kč), přičemž průměrné náklady na jeden projekt na rok jeho řešení vzrostly zhruba o 32,6 % (z 2 006 tis. Kč na 2 661 tis. Kč). GA ČR to vysvětluje důrazem na kvalitu vybíraných projektů a zvyšováním cenové hladiny.
Na výsledky má vliv i časové zpoždění mezi vznikem a uplatněním publikací, kdy se výsledky často vkládají do systému až několik let po skončení projektu. Informační systém IS VaVaI přitom eviduje data dle roku sběru, nikoliv dle skutečného roku uplatnění.
GA ČR sleduje kvalitu jimi financovaného výzkumu také prostřednictvím citovanosti publikací, včetně podílu těch, které patří mezi 10 % a 1 % nejcitovanějších článků na světě dle databáze InCites. Od roku 2019 se podíl těch, které se zařadily mezi 10 % nejcitovanějších, zvýšil z 8,48 na 8,93 v roce 2023. Kvalita tedy roste, ale podle NKÚ pomalu, navíc nejvyšších hodnot dosáhl v roce 2017. V letech 2017 až 2020 naopak docházelo k mírnému poklesu podílu těchto článků, k opětovnému pozvolnému nárůstu došlo zase až po roce 2020, nicméně hodnot z roku 2017 zatím podíl nedosáhl (viz graf č. 3).
Zato podíl článků z projektů podpořených GA ČR v nejcitovanějším 1 % publikací na světě se od roku 2019 více méně zlepšuje a blíží se svými hodnotami ke světovému průměru. V posledních letech tak podle GA ČR dochází k postupnému zlepšení viditelnosti a impaktu vědeckých výsledků financovaných GA ČR.
Hodnocení NKÚ komentuje Vojtěch Janů, vedoucí Oddělení vnějších vztahů GA ČR: „Rozpočet Grantové agentury České republiky tvoří pouze přibližně 12 % státního rozpočtu na vědu a výzkum. Vliv GA ČR na celkové ukazatele za Českou republiku je tak omezený. Na tyto výsledky je nutné se také podívat s ohledem na prostředky, které jsou na vědu určeny – například v roce 2023 to bylo pouze 1,83 % HDP, zatímco průměr EU byl 2,25 %.”
NKÚ také upozorňuje na slabou podporu orientovaného výzkumu. GA ČR sice v Koncepci činnosti 2021+ navrhla novou skupinu projektů zaměřených na řešení celospolečenských problémů, ale ta dosud nedostala žádné prostředky ze státního rozpočtu. Veřejná soutěž má být vyhlášena pouze v případě urgentní potřeby. Není přitom jasné, kdy a na základě čeho bude téma určeno.
„Máme připravenou soutěž pro orientovaný výzkum, ale nikdy na ni nebyly přiděleny prostředky ze státního rozpočtu, takže zatím tiše spí. Kdyby se ale vyskytlo nějaké důležité celospolečenské téma, jako byl covid-19, tak jsme schopni ji rychle vypsat. Orientované soutěže by ale neměly nahradit otevřené soutěže. Když někdo přijde s geniálním nápadem, tak by měl dostat podporu bez ohledu na to, jestli zrovna spadá do nějaké aktuální společenské priority a ne čekat třeba čtyři roky, až to zase vejde do módy,” řekl v rozhovoru pro VědaVýzkum.cz předseda GA ČR Milan Jirsa.
Přečtěte si také
Milan Jirsa se na začátku ledna ujal vedení Grantové agentury ČR. Chce vypsat nové grantové soutěže? Jaká by podle něj měla být úspěšnost návrhů? A na co je hrdý ve své kariéře výzkumníka?
Reforma systému VaVaI přinesla pouze částečné zjednodušení, pomůže nový zákon?
Ačkoliv se z původních 22 institucí poskytujících podporu českému výzkumu počet snížil na současných devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. NKÚ přitom ověřil, že TA ČR disponuje potřebným know-how a moderním informačním systémem, který umožňuje efektivní administraci programů a projektů pro další poskytovatele a současně s tím umožňuje i snížit náklady. I přes dosažený pokrok zůstává roztříštěnost systému státní podpory českého výzkumu problémem.
To by se mohlo zlepšit s novým zákonem, který poskytovatelům nařizuje poskytovat veřejnou podporu pouze přes nějaký z informačních systémů, ty by navíc měly získat společné rozhraní, jak řekl v rozhovoru pro VědaVýzkum.cz ministr Marek Ženíšek.
Přečtěte si také
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek jde do finále. Se svou funkcí i s návrhem zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu. Zákon by měl jít 15. dubna 2025 do druhého čtení ve Sněmovně. Co konkrétního přinese či nepřinese? Má smysl, nebo potřebujeme radikálnější návrh s Ministerstvem vědy a vysokého školství? V rozhovoru pro VědaVýzkum.cz se dotkne i otázek, jak k nám lákat vědce z USA a jakou funkci nabídl Tomáši Mikolovi.
Ženíšek dále v jiném rozhovoru pro portál upřesnil, že tato povinnost se bude vztahovat i na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které se doposud informačním systémům vyhýbalo (s výjimkou peněz rozdělovaných z operačních programů, které jsou evidovány v dotačním portálu ISKP). Žadatelé tak často musí podávat žádosti na podatelnu či datovou schránkou, jak je vyčítáno např. jinak chvályhodnému programu ERC CZ.
Přečtěte si také
Letos v prosinci uběhlo čtrnáct let od schválení programu ERC CZ, jehož cílem je podpořit vědce, kteří žádali o ERC grant, ale z důvodu nedostatku financí na ně nezbyly prostředky. Tento program, který sklízí převážně chválu, přispěl i ke zvýšení naší úspěšnosti v soutěži o prestižní granty Evropské rady pro výzkum. Jsou s ním nicméně spojené také byrokratické obtíže – návrh je například třeba podat vytištěný na podatelnu MŠMT či každý rok vykázat určitý počet výstupů.
Kompletní závěry NKÚ najdete zde. Grafy v článku jsou součástí zprávy.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
