Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Má smysl, aby proděkani rozhodovali o schválení akreditací, které sami připravují? Měl by celouniverzitní senát kontrolovat, když fakulta pronajme několikapatrovou budovu na deset let? Dva příklady ukazují, že i jeden člen akademického senátu může přispět k lepšímu fungování univerzity.

Jako člen akademického senátu Univerzity Karlovy mám právo předkládat pozměňovací návrhy k návrhům vnitřních předpisů univerzity, a to i přesto, že podle zákona tyto předpisy schvaluje senát na návrh rektora.

Letos na jaře jsme mimo jiné projednávali novelu statutu univerzity, do níž se mi podařilo prosadit dva důležité pozměňovací návrhy. Možná se zdají jako drobnosti, ale právě v takových detailech se rodí zdravé akademické prostředí.

Neslučitelnost členství v Radě vnitřního hodnocení s funkcí proděkana

Rada pro vnitřní hodnocení je orgán, který v rámci univerzity schvaluje akreditace studijních programů. Sedí v něm akademici a studenti, minoritně lidé z jiných VŠ a z praxe, a rozhodují o tom, jestli fakulta dostane oprávnění realizovat studijní program, případně jí mohou toto povolení odebrat, pokud se zjistí nějaký závažný problém.

Dosud bylo členství v radě pro vnitřní hodnocení neslučitelné s funkcí děkana. Můj návrh rozšířil okruh funkcí, které jsou neslučitelné s členstvím v Radě pro vnitřní hodnocení, o funkci proděkana. Proděkani se z podstaty své funkce podílejí na výkonu exekutivy v rámci fakult a je proto absurdní, aby se podíleli na rozhodování o akreditacích, které coby proděkani zpracovávají, navrhují a předkládají RVH ke schválení.

Cílem tedy bylo řešit systémový střet zájmů, kdy by proděkani mohli v Radě pro vnitřní hodnocení rozhodovat o akreditacích, které sami připravují. Pouhé zdržení se hlasování neřeší problém potenciálního ovlivňování ostatních členů RVH během diskusí a neformálních jednání. Univerzita Karlova dlouhodobě neumí řešit případy nežádoucího střetu zájmů. Kéž se v tomto případě podaří jeden z případů střetu zájmů vyřešit koncepčně.

Návrh byl schválen většinou členů akademického senátu.

Některé fakulty se však k jeho realizaci postavily tak, že příslušného proděkana „sesadily“ na „člena kolegia děkana pověřeného agendou akreditací“. Takové jednání nelze hodnotit jinak než jako obcházení účelu právní normy.

Kontrola významných nájemních smluv Akademickým senátem UK

Druhý můj návrh řešil problém, zda a kdy musí nájemní smlouvy na nemovitý majetek univerzity schvalovat „velký“ akademický senát, a kdy stačí projednání v orgánech dané fakulty. Je zjevné, že pronájem celé budovy fakulty kvůli pětidenní konferenci není potřeba schvalovat na celouniverzitní úrovni. Předložený návrh statutu by nám ale odebral všechny velké nájmy, tj. i když někdo pronajme několikapatrovou budovu na deset let.

S tím jsem zásadně nesouhlasil, a proto jsem předložil pozměňovací návrh, že by se velký senát musel vyjádřit k nájmům nemovitostí svěřených fakultám, a to když přesahují 500 m² a zároveň 6 měsíců trvání. 

Tento pozměňovací návrh si nakonec den před daným jednáním akademického senátu osvojila paní rektorka. To znamená, že svůj původní návrh sama upravila, a zapracovala do něj můj požadavek, aby velké nájemní smlouvy i nadále procházely kontrolou univerzitního akademického senátu. Senát následně tuto úpravu schválil.

Před časem se mi v senátu povedlo právě jedno takové nehospodárné nakládání s majetkem odhalit, ale o tom třeba někdy jindy. Jisté je, že hned o pár měsíců později po přijetí této novely univerzitní senát tohoto ustanovení využil a jeden nájem rozlehlých prostor v budově FTVS na pražském Veleslavíně neschválil.

Jiná věc se při velkých novelách předpisů naopak nepovedla. Do studijního a zkušebního řádu jsem chtěl prosadit ustanovení o přezkoumatelnosti zkoušek v případě, kdy zkouška proběhne v rozporu s předpisy, či hodnocení je jinak svévolné. Návrh nebyl schválen, ani předložen vedením univerzity v jiné podobě. V diskuzích zazněly klasické „argumenty“ typu: to by na UK nikdy nefungovalo, to by nešlo, dosavadní nahodilé mechanismy (bez zakotvení v předpisech) jsou dostatečné, návrh je legislativně technicky špatně zpracován atd. Přitom už před dvěma lety jsem vyzval rektorát, aby takovou novelu zpracoval a rektorka ji předložila. Bohužel se tak zatím nestalo.

 

Autor: Jakub Čech

Příspěvky z rubriky Názory nevyjadřují názory a postoje redakce.

Kategorie: Jakub Čech