Šílenství, nebo naděje 17+?
Společný výzkum vysokoškolských pedagogů se studenty je samozřejmou součástí vysokoškolského vzdělávání. Proto je kvalita výzkumu automatickou součástí hodnocení kvality vzdělávání. Nejjednodušším řešením problému, který Jiří Nantl otevírá ve svém článku, by tedy bylo dávat peníze na výzkum tam, kde byla udělena institucionální akreditace na magisterské i doktorské studium...
- Základní údaje
- Dalibor Štys
O porcování medvěda à la MŠMT'19
Ministerstvo školství zveřejnilo každoroční rozpis největšího balíku peněz na podporu vědy na vysokých školách. Téměř vše bylo rozděleno jako loni, tedy podle kafemlejnkové trojčlenky. Zbytek podle toho, jak se vysokým školám v roce 2016 dařilo publikovat články ve vlivnější polovině vědeckých časopisů databáze WoS. Pro jednou se nad tímto přístupem asi dají přivřít oči. Pokud by se to mělo v dalších letech opakovat, byl by to absurdní a velký problém.
- Základní údaje
- Daniel Münich
Financování výzkumu na vysokých školách? Potřeba řešení je urgentní
Diskuse o novém systému hodnocení výzkumu, vývoje a inovací se zpravidla zaměřují na odborné aspekty provádění hodnocení, které se vztahují k potřebě provést hodnocení korektně. V důsledku toho však zapadají významné otázky týkající se toho, jak bude hodnocení fungovat coby (zákonem předpokládaná) součást mechanismu financování výzkumu.
- Základní údaje
- Jiří Nantl
Heidelberg, město velkých objevů
Na kopci se tyčí rozlehlá hradní zřícenina, v údolí řeky Neckar pak bádají výjimeční vědci... Město Heidelberg a jeho univerzita, nejstarší v Německu, jsou pojmem pro excelentní vědu. Vědci spolupracují s řadou Čechů.
- Základní údaje
- Martin Rychlík
Příběh o voze a o koze
Hodnocení'17 výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+ se zamilovalo do kvalitativních tvarů publikačního výkonu oborů. Byla to láska na první pohled. Došla tak daleko, že se tvar publikačního profilu stal jedním z klíčových parametrů celkového hodnocení. Tvar profilu je sice dobré znát, ale jako míra může být velice zavádějící. Určitě věrohodně nevypovídá ani o kvalitě oboru, ani o kvalitě výzkumné organizace.
- Základní údaje
- Daniel Münich
Co všechno zahrnuje Metodika 2017+
Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.
- Základní údaje
- Jiří Chýla
Pětice "šajnících" Němců
Je to už nějaký ten pátek. Sigmund Freud, příborský rodák, připlul v září 1909 do Spojených států amerických. Přijel tam, aby na Clarkově univerzitě v Massachusetts vystoupil s pěti svými přednáškami; spolu s jiným psychologem C. G. Jungem. Freud pobyl na škole pět dní a Američanům přednášel – jak jinak – v němčině a bez překládání!
- Základní údaje
- Martin Rychlík
Návod k obsluze Metodiky 17+: Hodnocení kvality vybraných výsledků
Proběhlé Hodnocení 17 z pohledu předsedy odborného panelu a koordinátora: Jaké byly nejčastější chyby výzkumných organizací a jak se jich příště vyvarovat? Dneska se podíváme na proces hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Ukážeme si, jak nominovat správné hodnotitele, jak vybrat nejlepší výsledky ve výzkumné organizaci a jak je při hodnocení vhodně prezentovat.
- Základní údaje
- Michael Šebek
Fraunhofer chrlí vynálezy i dnes
Je to slavné jméno světa inovací a byznysu, nicméně ne každý ví, kde se vzalo. Původně byl Joseph von Fraunhofer bavorským optikem, vynálezcem a výrobcem zvětšovacích skel, který zemřel mlád již roku 1826 ... Dnešní Fraunhofer, jak jej znají všechny hi-tech koncerny na světě, je německou veřejnou výzkumnou společností, jejíž inženýři jsou podepsáni pod takovými počiny, jako je audioformát MP3, bíle svítící „ledky“, airbagy v autech či mobilní 4G sítě.
- Základní údaje
- Martin Rychlík
Publikovat v Nature nebo Science? Jen s gardedámou.
Dalibor Štys ve svém dalším příspěvku píše o tzv. efektu gardedámy. Cituje aktuální článek Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací. Z článku mimo jiné vyplývá, že je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali. Citovaný článek by měl být dle Štysova názoru povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu.
- Základní údaje
- Dalibor Štys
Strana 34 z 69
-
Rut Bízková
-
Luboš Brabenec
-
Vladislav Čadil
-
Martin Dlouhý
-
Pavel Doleček
-
Martin Duda
-
Otakar Fojt
-
Ivan Foletti
-
Lukáš Kačena
-
David Karabec
-
Martin Fusek
-
Ondřej Havelka
-
Radim Hladík
-
Václav Hořejší
-
Jozef Hvorecký
-
Pavla Hubálková
-
Jiří Chýla
-
Miroslav Janeček
-
Marcel Kraus
-
Ladislav Krištoufek
-
Ondřej Machek
-
Vladimír Majer
-
Daniel Münich
-
Jiří Nantl
-
Eduard Petiška
-
Vlastimil Růžička
-
Martin Rychlík
-
Martin Srholec
-
Michael Šebek
-
Dalibor Štys
-
Jan Valenta
-
František Vácha
-
Martin Víta
-
Martin Vlach
-
Vladislava Vojtíšková
-
Jan Žižka
-
Jiří Zlatuška
-
Vojtěch Nosek