Názory

Expert: Ve vědě se teď zajímejte o Brity

„Jsou dvě země, které jsou ve vědecké diplomacii napřed. A to Spojené státy americké a Velká Británie,“ říká Pierre-Bruno Ruffini, francouzský autor ojedinělé knihy, jež vyšla v češtině.

Základní údaje: Martin Rychlík; 3.7.2018

Vědu táhnou „Geometři“

Čísla nejsou všechno. Leccos však napoví. Když si otevřete databáze vědeckých prací, jako jsou Web of Science nebo Scopus, vyskočí vám u jména Tomáš Jungwirth veliká spousta položek. Mezi dvěma stovkami Jungwirthových studií pak naleznete články z časopisů Science, Nature Physics, Nature Materials, Physical Review Letters a řady dalších. U článku z posledně jmenovaného žurnálu s názvem Universal intrinsic Hall effect (2004) se vyjímá 1311 citací, u další studie o Hallově jevu z následujícího roku je to dalších 958 citací...

Základní údaje: Martin Rychlík; 18.6.2018

Akademická sloboda = sloboda slobôd?

„Na Univerzitě Komenského si asi nemyslí, že svobody různých subjektů by měly být rovnocenné,“ píše ve svém novém blogu Josef Hvorecký. Namísto komunikace a dialogu nad reformou terciárního vzdělávání vyzvali slovenští akademici zaměstnavatele na souboj.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 16.6.2018

Leidenský manifest Česku (5.díl)

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4] zamyšlení nad pátým principem. Ten hovoří o potřebě kvality a ověřitelnosti dat pro bibliometrické ukazatele. V tomto ohledu vychází česká praxe poměrně dobře. Ve sběru dat jsme přeborníci. V jejich zpracovávání a využívání je to přesně naopak.

Základní údaje: Daniel Münich; 15.6.2018

Publikační etika v praxi

V oblasti publikační etiky vědeckých prací jsou sice některá pravidla jasná, ale existují i šedé zóny, kterých někteří lidé šikovně využívají. Koncept publikování a (ne)kontrolní mechanismy tak, jak jsou nastavené, mohou být odměnou pro oblíbené a potřebné, ale komplikací pro ty ve vědecké hierarchii nedůležité a trestem pro neoblíbené.

Základní údaje: Alice Dvorská; 13.6.2018

Česká biotechnologie Hydal – úspěch výzkumných infrastruktur

Biotechnologie Hydal, kterou vyvinuli čeští vědci, nabízí řešení dvou globálních problémů současně – likvidací nebezpečného odpadu je možné vytvořit biologickou náhradu kritizovaných mikroplastů. „Nebýt zdejších výzkumných infrastruktur a dotací z Technologické agentury i evropských fondů, Hydal by ani nevznikl,“ říká Lenka Mynářová ze společnosti Nafigate, která pro biotechnologii hledá komerční uplatnění.

Základní údaje: Jan Žižka; 12.6.2018

Kdo skutečně vévodí Nové Evropě

Komentáře k žebříčkům vysokých škol sestavovaným různými organizacemi je vděčné téma pro novináře, kteří mají ovšem sklon k nekritickému přebírání závěrů těchto srovnání bez hlubšího pochopení metodik, na nichž jsou žebříčky postaveny.

Základní údaje: Jiří Chýla; 11.6.2018

Král je nahý III

Aneb myslí si snad ještě někdo, že právní nastavení našich výzkumných organizací umožňuje plnění jejich společenské role?

Základní údaje: Dalibor Štys; 8.6.2018

O tom slavném navýšení výdajů na vědu

Vláda s fanfárou schválila plán zvýšení výdajů státního rozpočtu (SR) na výzkum a vývoj (VaV) v roce 2019 o 6,3 %. Vzhledem k vysokému růst platů letos a příští rok a inflaci to žádná velká sláva není. Taktak se podaří udržet podíl na HDP. Držíme se na průměru EU, který ovšem snižují země bývalého socialistického bloku a jihu Evropy s rozpočtovými problémy. A podnikatelské výdaje na VaV to nezachrání, protože zůstávají nízké.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.6.2018

Král je nahý II

Děkuji panu doktoru Chýlovi za to, že mi dal za pravdu. Ano, právní rámec Akademie věd je špatný a neumožnuje ani do budoucna, aby se stala institucí srovnatelnou se Společností Maxe Plancka. Proto jí samozřejmě žádné hodnocení nepomůže.