Názory

Češi prosazují kyber-egyptologii

Dosti překvapivé spojenectví vzniklo mezi elektrotechniky z ČVUT a vědci Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. S užitím umělé inteligence a IT zkoumají vnitřní dynamiku staroegyptské civilizace.

Základní údaje: Martin Rychlík; 4.8.2018

Sorbonna se sbližuje s Karlovkou

Výměny studentů, vědců, znalostí, ale i nové společné studijní programy. Velké plány má univerzitní aliance 4EU, k níž náleží Univerzita Karlova, Varšava, Heidelberg a pařížská Sorbonna. „Máme společnou zodpovědnost za budoucnost Evropy,“ říká Jean Chambaz, rektor „znovuoživené“ Sorbonny.

Základní údaje: Martin Rychlík; 1.8.2018

Česko: Inovační kočka Míca

Podle European Innovation Scoreboard 2018 není Česko žádný inovační tygr, ale kočka Míca, která místo lovu inovací chodí žrát do misky od páníčků. Nízká míra inovačního potenciálu řadí Česko mezi mírné inovátory zemí jižní Evropy (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a země bývalého východního resp. sovětského bloku, který svým způsobem právě na nedostatek inovačního potenciálu před cca 30 lety dojel. Konsekvence v oblasti ekonomického růstu byly již popsány jinde.

Základní údaje: Daniel Münich; 31.7.2018

Výzkum vodních turbín: Češi stále mají co nabídnout

Jihomoravské Blansko bylo po celá desetiletí centrem vývoje a inovací v oblasti strojů pro vodní energetiku. A zůstává jím dodnes. „Lidé se nás ptají, co ještě vymýšlíme na turbínách, když jejich vynálezy jsou staré více než sto let,“ říká Aleš Skoták, ředitel výzkumu a vývoje společnosti ČKD Blansko Engineering. Vysvětluje, že prostor pro vývoj je tu pořád značný.

Základní údaje: Jan Žižka; 30.7.2018

Otevřené poděkování profesoru Chýlovi

Dalibor Štys v následujícím blogu odpovídá na článek Jiřího Chýly, „Metodika 2017+ a co dál" - ten si můžete přečíst zde.

Základní údaje: Dalibor Štys; 27.7.2018

Leidenský manifest Česku (6. díl)

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se (ne)měla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4|5] zamyšlení nad šestým principem. Ten hovoří o oborových specifikách a potřebách vhodné standardizace bibliometrických ukazatelů. A kde nestačí nebo není možná standardizace, tam musí nastoupit znalé oko panelistů.

Základní údaje: Daniel Münich; 24.7.2018

Leidenský manifest

Metodika 2017+ a co dál?

Jedním z důsledků výsledků posledních voleb do Poslanecké sněmovny bylo zrušení pozice vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace, kterou zastával lidovec Pavel Bělobrádek i stejnojmenné Sekce vědy na Úřadu vlády. Názory na smysl a výsledky činnosti této sekce se různí, nicméně v této Sekci vznikla metodika hodnocení výzkumných organizací, Metodika 2017+, kterou vláda schválila v únoru 2017 a jež nahradila předchozí metodiku hodnocení výzkumných organizací, nechvalně známou pod jménem „kafemlejnek“.

Základní údaje: Jiří Chýla; 23.7.2018

Nemají na vysoké škole co dělat

Plagiátorské aféry ministrů odhalily problémy vysokého školství široké veřejnosti. Jsou v zásadě dva. Na vysokých školách se vyučují obory, které nemají na vysoké škole co dělat. Mnohé standardní obory také ztratily jakoukoli vazbu na svůj původní akademický obsah a kvalitu.

Základní údaje: Dalibor Štys; 20.7.2018

vysoké školy

Přehnaná očekávání II

Bibliometrické zprávy, jako podklad pro realizaci Hodnocení 2017 výzkumných organizací, byly zveřejněny. Jsou zajímavé, ale nakonec se z nich moc užitečného nedozvíme. Můj minulý blog byl spíše skeptický. Toto pokračování je mírně optimistické. Srovnání organizací podle publikačního výkonu pouze ve vědecky nejvlivnějších časopisech je užitečné, ale je třeba brát v potaz velikost těchto organizací.

Základní údaje: Daniel Münich; 19.7.2018

Naše univerzity očami iných

Skutečný vědec se od „pseudoakademika“ liší především svou motivací. Josef Hvorecký v novém blogu odhaluje důvody, proč se slovenští akademici neradi vracejí zpět ze zahraničí. Situace v České republice přitom není nepodobná.