Názory

Návod k obsluze Metodiky 17+: Hodnocení kvality vybraných výsledků

Proběhlé Hodnocení 17 z pohledu předsedy odborného panelu a koordinátora: Jaké byly nejčastější chyby výzkumných organizací a jak se jich příště vyvarovat? Dneska se podíváme na proces hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Ukážeme si, jak nominovat správné hodnotitele, jak vybrat nejlepší výsledky ve výzkumné organizaci a jak je při hodnocení vhodně prezentovat.

Základní údaje: Michael Šebek; 4.1.2019

Fraunhofer chrlí vynálezy i dnes

Je to slavné jméno světa inovací a byznysu, nicméně ne každý ví, kde se vzalo. Původně byl Joseph von Fraunhofer bavorským optikem, vynálezcem a výrobcem zvětšovacích skel, který zemřel mlád již roku 1826 ... Dnešní Fraunhofer, jak jej znají všechny hi-tech koncerny na světě, je německou veřejnou výzkumnou společností, jejíž inženýři jsou podepsáni pod takovými počiny, jako je audioformát MP3, bíle svítící „ledky“, airbagy v autech či mobilní 4G sítě.

Základní údaje: Martin Rychlík; 1.1.2019

Publikovat v Nature nebo Science? Jen s gardedámou.

Dalibor Štys ve svém dalším příspěvku píše o tzv. efektu gardedámy. Cituje aktuální článek Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací. Z článku mimo jiné vyplývá, že je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali. Citovaný článek by měl být dle Štysova názoru povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu.

Základní údaje: Dalibor Štys; 31.12.2018

Max-Planck, pojem pro špičkovou vědu

Plným jménem se jmenoval Max Karl Ernst Ludwig Planck. Německý vědec, jenž byl autorem řady fyzikálních teorií a pojmů, dostal Nobelovu cenu za fyziku před sto lety – roku 1918. A už je tomu sedmdesát let, co Planckovo jméno nese jedna z nejlepších vědeckých společností na světě. Důkazem toho budiž osmnáct dalších nobelistů, na něž je Max-Planck-Gesellschaft hrdá.

Základní údaje: Martin Rychlík; 28.12.2018

Ve vědě Leibnizovo jméno žije

S jeho typickým podpisem se setkáme hned v logu elitní německé společnosti. Gottfried Wilhelm Leibniz byl jedním z posledních učenců-polyhistorů, který se vepsal jak do dějin matematiky, tak filozofie. Věnoval se ovšem také jazykovědě, biologii, medicíně či právu a historii. Německá Leibniz Gemeinschaft bude nově provozovat 95 institutů. Spolupracuje i s vynikajícími českými vědci.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.12.2018

Musíme se víc věnovat krajině

Rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je teprve od února. Co se zatím podařilo? „Největší radost mám z nového Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK), které reaguje na současné problémy se suchem, případně s povodněmi. Stojí na našich stávajících týmech, které jsme propojili a posílili,“ řekl LN Petr Sklenička, jenž se jako vědec sám zabývá výzkumem krajiny a ekologií.

Základní údaje: Martin Rychlík; 19.12.2018

Co nám doopravdy dal první běh hodnocení podle Metodiky 17+ II.

Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V minulém díle rozebíral bibliometrické zprávy za obory, které ukazují v jakém oboru je naše země na špičce a v jakém naopak zaostává. V pokračování se zaměřuje na bibliometrické zprávy za organizace a zprávy z peer-review vybraných výsledků.

Základní údaje: Michael Šebek; 18.12.2018

Klíček k šifře mistra Leonarda

Které české výzkumné organizace nejvíce přispívají k světově nejvlivnějšímu výzkumu v tom kterém oboru? Kde naopak dominuje kvantita vědeckých článků na úkor kvality? Ve kterých oborech se špičkový výzkum koncentruje na jednom pracovišti a kde je rozptýlen? V jakých oborech se v Česku špičkový výzkum nedělá? Na co si dát pozor, co je smutné, varující a co je paradoxní? Toto a řádu dalších věcí si můžete zjistit a případně ověřit v nové aplikaci IDEA, pracující s údaji z roku 2017.

Základní údaje: Daniel Münich; 17.12.2018

Co nám doopravdy dal první běh hodnocení podle Metodiky 17+ I.

Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V první části blogu ukazuje výhody oproti dosavadnímu způsobu hodnocení a blíže rozebírá přínos bibliometrických zpráv za obory.

Základní údaje: Michael Šebek; 14.12.2018

Musíte si vybrat vědecká témata

Orna Berryová je jednou z nejvýznamnějších osobností, které utvářely sílu Izraele coby inovativní a vědecky vyspělé země. V letech 1996 až 2000 zastávala post šéfporadce ministerstva průmyslu Státu Izrael, má zkušenosti i z vrcholných pozic v technologických firmách typu IBM, Intel nebo EMC, již koupil Dell. Nyní bude radit Čechům, co s vědou.