Názory

Máme revidovat koncepci svobodného základního výzkumu?

Před nedávnem publikoval vlivný komentátor David Sarewitz, původně vystudovaný geolog živící se již přes 20 let hlavně psaním o vědní politice, esej s názvem “Zachraňme vědu”. Tento článek komentoval v americkém libertariánském médiu Reason.com Ronald Bailey v článku nazvaném “Většina vědeckých zjištění je špatných nebo neužitečných”. Chtěl bych zde Sarewitzovy resp. Baileyovy názory, s nimiž většinou nesouhlasím, komentovat.

Základní údaje: Václav Hořejší; 19.10.2016

Metodika za večer s láhví dobrého vína

Po čase se vracím k přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací. Údajně již definitivně zrušený kafemlejnek by totiž už příští rok mělo nahradit hodnocení podle zgruntu nové Metodiky 2017+. Její koncept lze najít v ZIPu mezi materiály z posledního zasedání Rady (materiál 318/A1). Zatím jde stále pouze o rámcový návrh bez podrobností s dlouhou řadou nejasností.

Základní údaje: Daniel Münich; 18.10.2016

hodnocení

Ministerstvo pro výzkum a vývoj versus grantové agentury

Jak známo, místopředseda vlády P. Bělobrádek připravuje návrh nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, jehož klíčovým bodem je záměr zřídit nové ministerstvo, v jehož gesci by byla podstatná část této problematiky. Věcný záměr zákona prošel připomínkovým řízením a byl nedávno schválen vládou, takže je možno v dohledné době očekávat návrh paragrafového znění.

Základní údaje: Václav Hořejší; 5.10.2016

Problémem projektů podpory excelentních vědeckých týmů není byrokracie, ale špatná koncepce

Lidové noviny v článku z minulého týdne (Čerpání miliard z EU na výzkum se zadrhává, LN, 26. 9. 2016, str. 3) informují o nejnovějším zádrhelu v rámci administrace operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Základní údaje: Jiří Nantl; 4.10.2016

Ach, ty zatracené univerzitní žebříčky

Vzhledem k výhodné poloze a ekonomickému výkonu země si ani ty nejlepší české univerzity v mezinárodních žebříčcích nevedou dost dobře. Přitom již uběhlo více než čtvrt století od pádu komunismu a státního dirigismu. Chlácholit nás může, že lépe na tom nejsou ani sousední post-komunistické země. Zveřejnění každého nového žebříčku sice u nás vyvolá diskuse, ale prim v nich hraje buď účelová kritika jejich metodiky nebo alibistické výmluvy. Nápadů, jak by naše univerzity mohly zařadit dvojku, je pomálu. Nějaké nápady bych tedy vrátil do hry.

Základní údaje: Daniel Münich; 29.9.2016

Důležitější než přístroje jsou lidé

České instituce neumí získávat granty ERC. Stát se musí začít zabývat personální politikou ve výzkumu. Výsledky letošního kola soutěže o granty Evropské výzkumné rady (ERC), které byly nedávno oznámeny, představují alarmující zprávu o stavu českého výzkumu. V hodnocení výzvy pro začínající samostatné výzkumníky (ERC Starting Grant) získala ČR jediný grant. To je stejný výsledek, jakého dosáhlo Estonsko, které je ale mnohem menší zemí a počtem obyvatel zhruba odpovídá Praze.

Základní údaje: Jiří Nantl; 23.9.2016

České hvězdičky v galaxii vědeckých časopisů

Světová databáze Web of Science (WoS) čítá přes 20 tisíc vědeckých časopisů. Průměrný vědecký ohlas článků v nich publikovaných zachycují citační indexy časopisů. Hojně sledovaný index Impact Factor (IF) používá i český kafemlejnek, který z IF odvozuje kvalitu článku a posílá za to vysokým školám peníze. IF je však hodně primitivním ukazatelem. Věrohodnějším měřítkem vědeckého ohlasu časopisu jsou indexy jako Article Influence Score (AIS). Jak velké jsou mezi hodnotami IF a AIS rozdíly a jak si vedou České časopisy?

Základní údaje: Daniel Münich; 21.9.2016

Politici ani veřejnost nedoceňují základní výzkum

„Na rovinu je třeba si říct, že z pohledu vědců nebude na vědu nikdy dostatek peněz,“ říká Jiří Nantl, nový expert ODS pro vědu a výzkum.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.9.2016

Ve stínu kafemlejnku

Ve stínu nekončících debat o konci věčného kafemlejnku (hodnocení výzkumných institucí) zůstává stranou zájmu (ne)hodnocení programů účelové podpory výzkumu a vývoje (VaV). Ačkoliv se v rámci programů formou grantů a dotací rozděluje možná až polovina veřejné podpory VaV, hodnocení programů se u nás neprovádí. To, co se u nás dlouhá léta za hodnocení programů vydává je potěmkinovskou vesnicí. Nespočet vládních strategií a usnesení v dané věci se opakovaně nesplnilo, zodpovědným to moc nevadí, ale peněz daňových poplatníků na nehodnocené programy proudí stálé více.

Základní údaje: Daniel Münich; 1.9.2016

hodnocení

Posedlost impakty a její hořké plody

Mnoho českých akademiků je posedlých impakt faktorem (IF) vědeckých časopisů. Posedlost má na svědomí kafemlejnek, automat předělující pracovištím peníze podle IF, kde jeho vědci posledních pět let publikovali. IF je ukazatel jednoduchý, manipulovatelný, a i proto v řadě případů velmi zavádějící. Špičkové časopisy mají vysoký IF. Vysoký IF však automaticky neznamená, že je časopis špičkový.