Podcast Akademie věd: Jaká práva má pacient? S odborníkem na zdravotnické právo Tomášem Doležalem

Proč také potřebujeme společenskovědní výzkum

Společenskovědní výzkum, včetně bádání v historii, není přednostně záležitostí zajímavou, ale společensky potřebnou a pro současnost i budoucnost užitečnou.

Základní údaje: Rut Bízková; 19.8.2016

Čtvrtá role univerzit

Univerzity jsou významnými centry vzdělávání a výzkumu. Stále více působí jako centra „transferu znalostí“ a mimořádný kulturní význam mají pro rozvoj regionů, ve kterých sídlí. Tato „čtvrtá role univerzit“ by měla být v jejich financování zohledněna a tam, kde existují významné regionální disparity, by měl být specificky podpořen také výzkum.

Základní údaje: Rut Bízková; 19.8.2016

O kejklířích a nové době

Sledujeme média – nejen televizi, ale také internet a všechny možné sociální sítě, např. na mobilu, všude tam, kde se právě pohybujeme - a z dodaných informací a zpráv si vytváříme příběh a svou verzi dějin.

Základní údaje: Rut Bízková; 19.8.2016

Utrpení vědeckého informačního systému

Prázdniny pomalu končí a Sekce Úřadu vlády pro výzkum, vývoj a inovace (VaV) seč může stále oživuje informační systém (ISVaV). Ten se po více než deseti letech koncem května nečekaně odmlčel. Snaha převést správu ISVaV z externích do vlastních rukou je správná. Způsob provedení však byl krajně neprofesionální. Opětovně zprovozněny dosud byly jednodušší a méně významné části ISVaV. Na zprovoznění náročnějších a důležitějších částí si ještě musíme počkat. Koncem roku tak můžeme být zpět tam, kde jsme byli už před lety.

Základní údaje: Daniel Münich; 18.8.2016

Vyvinuli jsme MP3 i „hmyzí oko“

„Založení naší kontaktní kanceláře je možné v každé průmyslové hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu. Její roční rozpočet je 2,1 miliardy eur čili asi 57 miliard korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 8.8.2016

Bez základního výzkumu by neexistoval ani Google, říká prezident německé vědecké společnosti Martin Stratmann

„S českými vědeckými ústavy máme přes padesát spoluprací. Zajímáme se o nová výzkumná centra v Česku – například laser ELI. A máme též zájem o rozvoj další vědecké spolupráce,“ říká Martin Stratmann, jenž předsedá německé vědecké společnosti MaxPlanck Gesellschaft (MPG). Ta v Německu zastřešuje činnost více než 80 elitních vědeckých ústavů, v nichž dnes působí osmnáct nositelů Nobelovy ceny. Její roční rozpočet činí impozantních 44 miliard korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 8.8.2016

Stipendii jsme podpořili 52 nobelistů

Čeští „humboldtiáni“ by měli sebevědomě propagovat svou vlast, to, že i ona má vědě co nabídnout, říká profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace.

Základní údaje: Martin Rychlík; 8.8.2016

Jiří Nantl: Přilákejme britské akademiky do Česka

Britské referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie otevírá řadu otázek, mimo jiné také o budoucích podmínkách pro britské vědce a akademické instituce. Společné finanční mechanismy EU jsou totiž v současnosti zásadním faktorem pro vědy v evropských zemích a granty Evropské výzkumné rady jsou obecně uznávanou značkou špičkové vědy. V prostředí současné vědy je rovněž zásadní vazba jednotlivých institucí na celoevropské sítě výzkumných infrastruktur, bez jejichž podpory některé typy výzkumu prakticky nelze úspěšně realizovat. Lze tedy očekávat, že po odchodu Velké Británie z EU se podmínky pro výzkum v Británii zkomplikují. Podle průzkumů realizovaných britskými odbornými periodiky až 40 procent britských akademiků hodlá zvažovat v případě brexitu odchod do jiné země.

Základní údaje: Jiří Nantl; 8.8.2016

Kolik vědců k nám zavane brexit?

Hospodářské noviny spekulují, že by nám brexit mohl přihrát špičkové zahraniční vědce. Jde myslím jen o zbožné přání. Pokud brexit mezi zahraničními vědci v Británii vyvolal obavy a nejistoty, tak přesun do Česka by pro ně dnes byl cestou z deště pod okap.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.8.2016

Inovacím v Česku nepomohou další peníze, ale lepší inovační systém

OECD zveřejnilo zprávu o České republice [české shrnutí]. Letos se zaměřila na možné zdroje hospodářského růstu ČR. Dobře zvolené téma v situaci, kdy se z mediální kampaně odborářů může zdát, že k úspěchu stačí rychleji zvedat mzdy. Růstový potenciál Česka zpráva spatřuje v inovacích díky kvalitnějším státním politikám na jejich podporu. Kulantně se nám říká, že inovátoři jsme nic moc a inovační politika státu že stojí za starou bačkoru. Asi to nejdůležitější z celé zprávy je varování, že žába na prameni nejsou peníze, ale špatné inovační prostředí. Důležité to varování v situaci, kdy se v tichosti chystá masívní nárůst finanční podpory VaVaI směrovaný do firem a institucionální změny se vlečou. Ze zprávy OECD jsem vybral pár postřehů a přidal [pár komentářů].