„Heyrovského ústav dosáhl více než jen formálního naplnění předpisů – inicioval zásadní kulturní a procesní proměny, které nadále utvářejí výzkumné prostředí založené na podpoře, mezinárodní spolupráci a pevných etických hodnotách.“ Touto větou vyjádřili hodnotitelé Evropské komise uznání při obhajobě prestižního mezinárodního ocenění HR Excellence in Research Award (HR Award). HR Award ústav získal v roce 2019 jako první ústav AV ČR. Nyní se stal první českou institucí, která byla recertifikována.
V celosvětovém měřítku je držitelem tohoto ocenění 755 organizací, z toho 61 v České republice. Jejich seznam si můžete prohlédnout na webu. Většina z těchto 61 českých institucí získala ocenění mezi lety 2019 až 2022 a nyní je tak postupně čeká jejich obnova, neboť ocenění se uděluje na pět let.
Ocenění HR Award uděluje Evropská komise výzkumným organizacím, které by měly systematicky zlepšovat péči o lidské zdroje a dodržovat Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky. Jeho držitelé musí v pravidelných pětiletých intervalech prokazovat splnění stanovených standardů. Obhajoba probíhá formou tzv. „Award renewal with site visit“, tedy s návštěvou hodnotitelů. V této fázi může být ocenění odebráno nebo znovu potvrzeno. V případě potvrzení smí instituce nadále užívat logo HR Award.
Evropská charta pro výzkumné pracovníky je soubor zásad, které by měly sloužit k rozvoji atraktivních výzkumných kariér a podpoře excelence ve výzkumu a inovacích v Evropě. Zaměřuje se na práva a povinnosti výzkumných pracovníků, zaměstnavatelů, financujících subjektů a tvůrců politik; skládá se z 20 klíčových zásad. Ty jsou rozděleny do následujících čtyř pilířů:
- Etika, integrita
- Genderová rovnost a otevřená věda
- Hodnocení, nábor a kariérní postup výzkumníků
- Pracovní podmínky a postupy, výzkumná kariéra a rozvoj talentů.
V Evropské chartě pro výzkumné pracovníky nalezneme např. body týkající se transparentnosti či uznávání záluh a kvalifikací:
Zásluhy by se měly posuzovat kvalitativně i kvantitativně a měl by být kladen důraz nejen na množství publikací, ale i na vynikající výsledky získané během rozmanité profesní dráhy. Podíl bibliometrických ukazatelů by měl být řádně vyvážen v rámci širší řady hodnoticích kritérií, jako jsou výuka, dohled, práce v kolektivu, transfer znalostí, řízení výzkumných pracovníků a činnosti spojené se zlepšováním povědomí veřejnosti. Pro uchazeče z průmyslového prostředí musí být zvláštní pozornost věnována příspěvkům k patentům, vývoji a vynálezům.
Charta se také věnuje zákazu diskriminace či rovnováhy mezi pohlavími:
Zaměstnavatelé a/nebo investoři by se měli snažit o vytvoření reprezentativní rovnováhy mezi pohlavími na všech personálních stupních včetně kontrolního a řídicího stupně. Této rovnováhy by mělo být dosaženo na základě politiky rovných příležitostí v okamžiku přijímání do pracovního poměru a během dalších etap rozvoje kariéry, aniž by se však upřednostnila před kritériem kvality a schopností. Aby se zajistila rovnost zacházení, musí být výběrové a hodnoticí výbory složeny na základě přiměřené rovnováhy mezi pohlavími.
(...)
Přerušení kariéry nebo změny v časovém pořadí životopisů by neměly být posuzovány negativně, ale mělo by se na ně pohlížet jako na vývoj kariéry a tedy jako na potencionálně hodnotný příspěvek profesního vývoje výzkumných pracovníků k rozmanité profesní dráze.
Celý text Evropské charty pro výzkumné pracovníky si můžete přečíst zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
